Biozahrada?

Zajímavé zjištění - tedy s tím tabákem. I když kvantifikovat toxicitu není tak jednoduché. Jistě, aktuákní jefdovatost se dá změřit  ředěním a počtem usmrcených mšic nebo referenčního savce. Kancerogenitu a teratogenitu lze měřit obtížně a o ni v současnosti jde nejvíc
   Průměrný věk v předminulém století byl dán především 
1. dětskou úmrtností u obou pohlaví,
2. u žen mateřskou úmrtností u mužů  katastrofickou smrtí (víc úrazy než zabití)
3. infekcemi obou p.
Vysokého věku se lidé dožívali rovněž. Ale nebylo jich tolik

Dobrý den, jsem ráda, že se diskuse na tomto vlákně pěkně rozjíždí, jen se mi zdá, že tak trochu odbočuje od tématu. Nešlo mi ani tak o polemiku, jestli umělé postřiky a hnojiva na zahradě ano, nebo ne, nicméně mi to nedá, abych nereagovala: Osobně nejsem takový ten eko-bio-fanatik, abych věřila, že když se vrátíme k životu, jak tu byl před dvěma sty lety, budeme žít všichni do sta let a alergie a rakovina zmizí ze světa. Předně si myslím, že se těžko dá nějak statisticky dokazovat zvýšení výskytu tzv. civilizačních chorob ve srovnání s dobou např před sto lety, protože tehdy tyto choroby jednak lékaři nedokázali ani diagnostikovat, všeobecně bylo zvykem nad banálními potížemi, jako např. kožní vyrážky, rýma mávnout rukou a neřešit je, a těžko se dá odhadnout, jestli by určitý člověk onemocněl v padesáti rakovinou, když zemřel v šesti letech na záškrt nebo ve třiceti na zápal plic.

Co se škodlivosti všelijakých postřiků týče - nevím, a myslím, že to neví nikdo - lidské tělo stejně jako ekosystém naší přírody (a co jiného zahrada je) jsou natolik složité, že těžko kdy budeme s jistotou vědět, že nějaká námi používaná látka skutečně vůbec neškodí. Já jsem se rozhodla je nepoužívat, nejen z těchto důvodů, ale to neznamená, že je prostě jen vyměním za nějaké postřiky rostlinné (které, viz příklad tabáku, mohou být někdy mnohem jedovatější), a všechno bude OK.  Pevně věřím tomu, že těžiště  biozahradničení spočívá v tom, vytvořit pro rostliny ideální  podmínky - vhodné stanoviště - existují všelijaké zateplovací finty (pěstování u zdi, pod stříškou, sluneční pasti, akumulace tepla kameny apod.), vhodná půda  (ta se dá obohatit kompostem, lehce dokyselit listovkou či naopak přivápnit - mletý vápenec je myslím na ekozahradě v pořádku), vhodní rostlinní sousedé (o smíšených kulturách existuje spousta literatury), přiměřená závlaha (dá se regulovat i jinak než zaléváním: mulčování, umělé dolíky nebo naopak kopečky).  Mně tohle na zahrádce celkem vychází a zatím jsem nestříkala vůbec ničím, hnojím pouze kompostem, zalévám minimálně, ovšem přiznávám, že  v některých letech jsou výnosy z určitých plodin mizerné - podle počasí  - s tím jsem se smířila, prostě jíme něco jiného. Snažím se pěstovat pestrou skladbu zeleniny, spíš odolnější druhy, a když nevyroste jedno, vyroste druhé - v sezóně ovoce a zeleninu dokupovat  téměř nemusím, když tak nějakou tu exotiku. Zahradničím teprve krátce a na spoustu věcí si ještě musím přijít, ale zlepšuju se, tak se to snad časem srovná. Loni jsem vysadila broskvoň, na tu asi preventivně zkusím přesličku, ale když zahyne, broskve prostě pěstovat nebudu, nebo zkusím odolnější odrůdu - znáte někdo nějakou?

Nakonec ještě příklad ze života: moje prababička byla selka, zahradničila postaru, to jest bez chemie. Na zahrádce vždycky vypěstovala dost zeleniny, aby měla rodina co jíst, ale samozřejmě nepěstovala všechno - jen to, pro co měla podmínky  - a nevzpomínám si, že by na zahradě trávila zas tak moc času. V plném zdraví žila téměř do devadesátky. Moje babička byla v zahrádkářském svazu, stříkala a hnojila snad vším, co existovalo. Na zahradě byla prakticky nonstop, věčně uhoněná, věčně se rozčilovala, která choroba či který škůdce jí zase napadl tu kterou rostlinu. Nevzpomínám si, že by toho vypěstovala nějak výrazně víc. Umřela  v pětasedmdesáti - netvrdím, že kvůli postřikům, ale pro mě z toho jasně vítězně vychází styl mé prababičky. Na ty zahradnické triky se jí ale už zeptat nemůžu, proto se ptám vás.  Momentálně  mě trápí dýně - máte někdo zkušenosti s pěstováním dýně Hokkaido i v chladnějších lokalitách? Mně vždycky bujně vyrostou, ale příliš neplodí - přitom slunce, kompostu a vláhy mají podle mě dostatek, plody sice nasazují, ale nevyrostou. Plísní okurkovou netrpí. Je to jen tou nuceně kratší vegetační dobou, nebo máte někdo lepší nápad? Zaštipujete, nezaštipujete?

Dobrý den paní Lenko. Ještě se trošku přidám, ale jen maličko. Já rozumím Vaší snaze o pěstování v určitém způsobu, který Vám vyhovuje. Co bych ale rád hodně zdůraznil, mějte prosím z toho svého pěstování hlavně radost, ať už duševní, tak i fyzickou. Vám zřejmě bude celkem jedno, jestli toho máte tolik a tolik kilo, nebo takovéto množství. Pravděpodobně se nehoníte za nějakými rekordy v množství svých výpěstků. Ale pokud Vám ta zahrádka působí radost, je to prostě paráda. Já jsem přeci jen trošku šmrnclý tím, že jsem profesionál a měl jsem a stále ještě mám možnost se setkávat s lidmi na profi úrovni, takže většinou mám informace z první ruky, ke kterým se lidé dostanou většinou později. Tím se ale rozhodně nechci vyvyšovat. Jen jsem trošku upozornil na to, co mohou vzniknout za nápady, když si někdo něco vezme do hlavy. Ale asi to tak bude ve všech oborech lidského dění. Přeji Vám opravdu mnoho úspěchů ve Vašem snažení. Srdečně Stanislaw:-)

někde jsem četla, že je možná neopilená- pokud jsou květy schované pod listy...

to pan Stanislaw:  novináři velmi rádi oblbují laickou veřejnost démonizací např.  tzv. "Seveso dioxinu" (2378 TCDD), údajně je to jedna z nejtoxičtějších sloučenin, které člověk vyrobil ...

Na druhé straně existuje spousta přírodních (a mimochodem  běžných) toxinů, jejichž toxicita je o několik řádů vyšší nežli toxicita výše uvedeného 2378TCDD - namátkou třeba ricin nebo botulotoxin (a těch se  bojím já),  tyto toxiny (a mnohé další) jsou médii zcela opomíjeny... 
(aby nedošlo k mýlce, termínem "toxicita"  zde míním akutní toxicitu vyjádřenou jako LD50 pro hlodavce...)

Média je opomíjejí nejspíš proto, že Clostridiovým botulotoxinem z nafouklých konzerv a ricinem (ze skočce?) se každoročně otráví jen nepatrně lidí. Ve strovnání s houbami, oxidem uhelnatým, léky, salmonelami, ředidly, alkoholem, aj   zanedbatelné.

Ano, ale ricin je smrtící i v nepatrných dávkách. Pokud někomu něco i desetkrát slabšího uteklo, rozhodně to neni nic dobrýho.

Co se týče úniku do přírody nejde u látek jen o akutní jedovatost, důležitá je taky doba rozkladu.

S netkanou textilií u pórku nevím, nezkoušela jsem to. Pórek odřezávám poté, co mu začnou vadnout listy a celkově je neduživý. Opravdu znovu vyroste a je rozhodně v lepší kondici. Loni jsem pokusně několik rostlin vůbec nenechala dorůst a odřezávala je postupně, třeba do polévky, jako pažitku - kdybych sečetla všechnu zelenou hmotu, kterou jsem takhle postupně z jedné rostliny sklidila, vydalo by to určitě na několik pórků vytržených obvyklým způsobem - jen těch jemných bílých lístků bylo podstatně méně. Pór kupodivu nezhynul, vypadá to, že úspěšně přezimoval (byl zimní), jsem zvědavá, jestli letos vykvete, nebo co se s ním stane.

Taky jsem měla několik let po sobě chodbičky v porku a čím jsem ho sklidila déle, tak to bylo horší. Minulý rok jsem ho vytrhala už na konci srpna a zpracovala. Většinou ho nakrájím do mrazáku. Stejně už pak tolika nevyrostl a hlavně byl zdravý a žádný prolezlý odpad.