Identifikace pokojové rostliny
|
|
|
|
host - 176.18 (?) 10.1.2011 0:50
Souhlasím, že čím víc minerálů, tím je tvrdší. Ale - viz Wikipedie:
Tvrdost vody je vlastnost, která vyjadřuje obsah rozpuštěných nerostů (nejčastěji CaO a MgO) ve vodě.Tvrdost vody má význam pro její využití jako pitné i užitkové vody.Je zdrojem tvorby vodního i kotelního kamene a ovlivňuje i chuťové vlastnosti vody.
Může být trvalá a přechodná. Trvalá obsahuje rozpuštěné chloridy, sulfidy, dusičnany a křemičitany. Přechodná obsahuje rozpuštěný Ca(HCO3)2 (hydrogenuhličitan vápenatý). Po jeho vysrážení vzniká CaCO3 (uhličitan vápenatý), což je vodní kámen.
Přechodnou tvrdost vody lze, na rozdíl od tvrdosti trvalé, odstranit varem.
Tolik Wikipedie. Osobně tam, kde rostliny nemají v lásce mnoho vápníku, nebo kde se může usazovat jako vodní kámen a ucpávat průduchy na listech, doma vodu přivedu k varu a nechám vychladnout. Na zahradě třeba na rhododendrony používám dešťovou (jenže bohužel zahradu nemám u bytu).
Jinak na chemii moc nejsem, tak ještě, že ta Wikipedie je :-)) Lída
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 230.216 (?), 9.1.2011 18:51
Alenko,
nic se nedeje. Kvalita vody v US jak kde, zalezi na vodarne a jeji technice. Voda dobra a chuta na piti, nemuzi byt zrovna dobra pro kytky. Kozicka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 176.18 (?), 10.1.2011 0:50
Souhlasím, že čím víc minerálů, tím je tvrdší. Ale - viz Wikipedie:
Tvrdost vody je vlastnost, která vyjadřuje obsah rozpuštěných nerostů (nejčastěji CaO a MgO) ve vodě.Tvrdost vody má význam pro její využití jako pitné i užitkové vody.Je zdrojem tvorby vodního i kotelního kamene a ovlivňuje i chuťové vlastnosti vody.
Může být trvalá a přechodná. Trvalá obsahuje rozpuštěné chloridy, sulfidy, dusičnany a křemičitany. Přechodná obsahuje rozpuštěný Ca(HCO3)2 (hydrogenuhličitan vápenatý). Po jeho vysrážení vzniká CaCO3 (uhličitan vápenatý), což je vodní kámen.
Přechodnou tvrdost vody lze, na rozdíl od tvrdosti trvalé, odstranit varem.
Tolik Wikipedie. Osobně tam, kde rostliny nemají v lásce mnoho vápníku, nebo kde se může usazovat jako vodní kámen a ucpávat průduchy na listech, doma vodu přivedu k varu a nechám vychladnout. Na zahradě třeba na rhododendrony používám dešťovou (jenže bohužel zahradu nemám u bytu).
Jinak na chemii moc nejsem, tak ještě, že ta Wikipedie je :-)) Lída
|
|
|
|
|
|
|
host - 176.18 (?), 10.1.2011 0:59
p.s - jinak na pití je lepší (chutnější) tvrdá voda - třeba ze studny a na zalévání a praní měkká - dešťová, říční (snižuje množství potřebného prášku). Jak je psáno nahoře, ty potřebné kytky, jako třeba karafiáty nebo komiklec mohou mít vápník v půdě. Odstátím vody se vápník neodstraní, jen vyprchá chlór a teplota vody se změní na pokojovou (u běžných kytek to dělám také tak). Lída
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 151.182 (?), 10.1.2011 20:51
Nojo, to je sice řešení, ale na přechodnou dobu, neb má údajně PH až 7, což je neutrál a časem může zvýšit i PH substrátu. Nejlepší je asi ta rašelina anebo reverzní osmóza, ale ta je strašně drahá.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 176.18 (?), 11.1.2011 23:03
Když jsem kdysi měla doma azalku, která vysloveně vyžaduje kyselou zem, měla jsem ve 4l lahvi od okurek rašelinu, na kterou jsem vždy nalila vodu a tou jsem pak zalévala... Lída
|
|
|
|
|
|
|
host - 230.216 (?), 12.1.2011 1:31
Lido, ja vim, to jsou zase veci 'jedna pani povidala'. Kozicka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|