Záchrana rajčat

Není to jedno, nevím kde jsem se s tím setkal, ale určitě na více místech. Při rovnoměrné aplikaci na celou dostupnou plochu rostliny jsou potřebné dávky buď nížší, nebo účinnek výrazně lepší. Například pro drobné rostliny (zejména pokojové a jim podobně veliké) je možné dávkovat systémové insekticidy i zálivkou ke kořenům. Je to například jediný způsob, jak zasáhnout květopase jahodníkového na růžích k řezu, kdy Decis mega nebo Mospilan aplikujete jako zálivku. Přitom ale musíte dát pětinásobné množství účinné látky, která by odpovídala velikosti listové plochy (tj. při odhadu, že listová plocha má 1 m², dáte dávku účinné látky jako na 5 m²). je to z toho důvodu, že směr rozvádění systémového přípravku by měl být totožný se směrem infekčního tlaku. U analogu s insekticidem využijeme nejprve kontaktní působení v půdě na zásobu mladších vývojových stádií květopase a pak když dojde k přápadnému žíru na rostlině jsou dospělci doražení systémovým účinkem. U okurek a keříčkových rajčat se odpařovaná zemní vlhkost i odstříknutá vsrážková vody kontaminovaná spórami prvotně sráží na spodní straně spodních listů. Až teprve pak se šíří k vrcholkům rostlin.

Nepřímo to tady uváděl i KUKY, ale tak komplexní citace jak jste uvedl Mistře Bigggu, tady opravdu v poslední době nezazněla.

Díky za reakci. Však on se Kuky a 65.144 ozvou s odkazem.

                   Mr Big

PS.: Chci jen dodat, že od určité doby čtu většinou jen příspěvky týkající se plodových zelenin a že v příbalovém letáčku Acrobatu nic takového o aplikaci není.

Pane Mr. Bigu, nechtel jsem se Vas dotknout, ale jsou tu i jina vlakna nez jen o rajcatech. Systemove pripravky se pouzivaji i na jadroviny, peckoviny, brambory i jahody. Presny odkaz, kde o tom bylo psano Vam dat nemohu,  matne si vzpominam, ze zrejme naposledy na dane tema diskutoval pan Vysloužil a pan Kuky. Domnivam se, ze je lepe danou problematiku sledovat a znat komplexne. J.R. 

Přípravků, které jsou jen systémové, moc není. Z důvodu vzniku rezistence. Acrobat nebo Ridomil a podobně i jiné obsahují systémovou složku a lokálně působící složku (konkrétně mancozeb). Systémová složka proniká do rostliny a je rozváděna nahoru, někdy i dolů (Aliette). A proniká i na druhou stranu listu. Pokud ale neošetříte i spodní stranu listu, tak se neuplatní lokálně působící složka. Vlastně využijete z přípravku jen tu složku systémovou. A infekce začínají hlavně na spodní straně listu (otevřené průduchy, stín, vlhko...). Na zahradě si s ošetřováním spodní strany listu musíme dát práci. Velkovýroba má na to techniku. Hlavně vysoký tlak a menší kapky, umístění trysek...  A samotný Kuprikol nebo Dithane (špatně aplikované) pak neúčinkují skoro vůbec.

Je to například jediný způsob, jak zasáhnout květopase jahodníkového na růžích k řezu, kdy Decis mega nebo Mospilan aplikujete jako zálivku.

Decis Mega je světlostálý syntetický pyrethroid. Nemá systémový účinek, proto je třeba, aby byly při aplikaci rovnoměrně zasaženy všechny části rostlin.

Aplikovat Decis Mega zalivkou muze snad jen blazen z Ustavu pro blazny. J.R.

Já si to ověřím. Buď jsem "citaci" špatně interpretoval nebo citoval špatný zdroj.

Ale možná mi milý J.R. objasní životní cyklus Květopase jahodníkového a vhodný způsob ochrany jeho alternativních hostitelů z čeledi růžovokvětých. Když by to bylo na delší diskusi, ať založí nové téma...

V sobotu jsem ještě sklidil asi 10 kg rajčat na kečup. Byla hodně popraskaná, protože konečně více zapršelo. Za týden se objednala neteř, tak snad ještě pár kilo bude. A uvidím, co dál. Zelená na nic nepoužíváme, ani dozrálá. A stříknul jsem ještě Acrobatem. A příští rok nebudu pěstovat tolik odrůd (včetně podivných - Malinowe Retro, Zlatava, hruštičky atd.). Jsme hodně kečupoví, tak úrodné Tornádo, a pak nějaké Pollicino nebo Bejbino na chuť. Mně vždycky více chutnaly "kupovaný" pochoutky, než domácí produkty (jablka (spíš jen na návštěvě), dorty, cukroví, chlebíčky, majonéza, kompoty...), ale náš domácí kečup, to je jiná.

Copak, Zlatava Vám nechutnala?Zrovna na rok sem ji chtěla zkusit.

Na obrázku vypadá lépe. Méně úrodná, chuť průměrná, dužnina má být červená, ale moc není (pro kečup). Škoda místa.

Zlatavu rádi jíme, pokud bych jí věnoval na zpracování, mohla by být vhodným barevným základem na "meruňkovou marmeládu". Barva uvnitř je vždycky jen oranžová, ne červená. Letos dost praská, není tak dobrá jako roky před tím. Ošetřuji, proto ještě sklízím. Na těch pár odrůdách, které mám plody nepraskají jen na Bibi a Tipo. Bibi je ňamka, Tipo na lečo. První začaly praskat plody Strillo F1, pak Stupické, přidalo se Datlo, Bejbino, Start F1. Nepraská a ani nezraje Cherrola F1. Má sice nejplnější vijany, ale do úterka (kdy má začít podzimní zima) nedozraje. V nádobách pod stříškou praskají jak Datlo, tak Strillo, tak Stupické, nepraská Šejk v kyblících. Toho mám jako základ na kečup. A pak všechna popraskaná rajčata, domů nosím jen zdravá. Napadlo mě, jestli by to praskání nesnížilo přihnojení draslíkem na plod a list, do půdy.    Před časem jsem fotil steaková rajčata. Po focení šla do skleniček. Alespoň letos určitě nemají méně šťávy než ta "obyčejná". Jen z nich nestříká při nakousnutí.