Vlastní zelenina vs koupená - poměr cena: chuť

Nadherne napisane...

Niet co dodat.

Dakujem Bohu za to, ze existuju ludia, ktori takto zmyslaju.

ariadna30@azet.sk

Mně tohle vlákno připadá špatně nazvané. To co je v titulku se takto porovnávat nedá. Kdyby chtěl někdo cenově konkurovat velkovýrobě, musel by mít velkovýrobní technologii a produktivitu práce. Já už jsem se zelinařením chtěl kolikrát seknout, ale pak do něčeho kousnu, nebo si uvařím, omluvím se si, vynadám si a jdu to vyplet.

Máte pravdu PP. Jen trouba to takhle může stavět. Jó kdyby se vlákno jmenovalo Která zelenina je chuťově lepší, kupovaná v marketu, nebo z vlastní zahrádky, tak by to bylo o něčem jiném. Stavět proti sobě věci z různých oblastí, přestože jsou stejné je na hlavu. Ani se to tak nedá, protože, když hodnotím, třeba mrkve, tak nestavím dvě mrkve různých pěstitelů proti sobě, ale vedle sebe a ta která dostane víc bodů při hodnocení, je lepší.

Pro mne je asi nejpodstatnější to, že u své zeleniny a ovoce vím, "co" jím, kolik jsem kde případně použila chemie. V obchodech tomu "bio" moc nevěřím. O relaxu a pohybu na vzduchu ani nemluvím...      Lída

Ekonomika v pěstování by měla hrát významnou roli. Ovšem ne zásadní. Pěstování se finančně neoplatí. A jak před těmi skoro 5ti léty tady někdo podotkl, tak hodně záleží, co kdo podědí po předcích. Třeba skleník, rýč, lopatu, gracu, kolik, dráty na fazole, šopu, dvojkolák, kurník, chlívek, hnojiště(to vybetonované)...

Návratnost by měla být aspoň na hnojiva a semínka a obnovu nářadí či sklo do skleníku.

Zásadní je ovšem ochota tomu věnovat čas. Mít to jako zábavu. Trochu jako fyzičku. Protože co jiného by měl dospělý člověk dělat? Sedět v hospodě? To stojí ještě více peněz, než ta zahrádka. Skoro jakákoliv zábava stojí více peněz, než to zahradničení. A chodit celé dny na procházky, nebo rybařit taky nejde donekonečna. Zahrádka je spestření.

Popravdě jsem nepomyslel na to jestli se pěstování vlastní zeleniny vyplatí či ne. Je fakt že za letošní množství rajčat co jsem sklidil bych v marketu zaplatil "majlant" oproti pár korunám za semena, ikdyž samozřejmě je to víc starání se o semenáčky atd., ale to mě baví takže žádný problém v tom nevidím. A jak jste psal v posledním odstavci, jelikož žiju s rodiči v RD se zahradou, tak by byla škoda nic na ní nepěstovat, mimo jiné koníčky je to příjemný způsob trávení volného času. 

Michal

Pokud se se zeleninou zadaří, nikdy bych si jí takové množství nekoupil ani nesnědl. Počínaje od jara třeba ředkvičkami, přes saláty, špenát, kedlubny a saláty na tisíc způsobů. Rajčata, zeleninové směsi, omáčky na těstoviny a pizzu jsou vlastní kapitola. Vlastní papriky letos do půlky listopadu, giganty, červená řepa a pekingské zelí. Vegan nkdy nebudu ale musím uznat, že tento jídelníček je zdravější jak strojově oddělovaný separát s éčky a barvivem v drůbežích párcích.

Připouštím ovšem, že pokud bych zakalkuloval veškeré náklady, jsem těžce v mínusu...:)

přéjemné je, čas na skleničku nebo vychlazený pivko při vší té príáci okolo se taky najde   :)     j.c.

Již dříve jsem zde někde psala, že zahradu mám místo psychoterapie a posilovny. Co naroste, je bonus navíc. Jezdit někam do fitka bych se nedonutila a bylo by to určitě dražší, než běhat s konví nebo s kolečkem po zahradě. Nyní dokonce navážím listí z hromádek v obecním parku do své zahrady na kompost. Mám nedostatek organické hmoty a různé granulované hnoje a kupované substráty nechci. Většina okolních zahrádkářů má již zryto a zazimováno. Co bych dělala v pozdním podzimu. Seděla u netu, jedla a tloustla.

Letos mi narostl pěkný pozdní květák, několik jich mám ještě na záhoně.

nádherné hlavy, gratuluji.

v pátek jsme seděli u slivovice a zobali špek, klobásy, trošku chleba. Je to prý moc nezdravá kombinace. Netrápím se tím. Když dojde listová a kořenová zelenina ve sklepě, bez váhání si jí koupím v obchodě. Nepřemýšlím o tom čím ty saláty ve Španělsku ošetřují. Nedokážu odhadnout jestli, když budu cvičit, jíst jen bio a eko, jíst střídmě a jen to co se má, jestli budu váhat zdali "koupit či nekoupit" se dožiju více let. Nekouřím, pravidelně nepiju, nehlídám se. Na zahradě jsem tak často, jak mi to zaměstnání a rodina dovolí. Dám řeč s králíky, sehnu hřbet a pleju, okopávám sázím, zalévám. Prakticky ani v zimě si moc neodpočnu.

Tady vidím poměr cena chuť. Bez odpočinku, krom doby, kdy jsem na SC denně. Desítky či stovky hodin, a možný dvojí výsledek. Salát parádní x sežraný slimáky, skvělé ředkvičky x pálivé a prožrané květilkou, křehké kedlubny X ožrané od housenek a dřevnaté (nebyl čas na zalévání), sladoučká rajčata x keře sežrané plísní už po první sklizni, pekingské zelí na půl zimy X totéž zespodu sežrané od květilky, hnijící už na záhoně, "moje brambory jak kuřátka" x strupaté, prožrané drátovci a nějakými housenkami, rozvářející se, moučné, A takové kontrasty jsou i v ovoci. Komu chutná to své, přes skutečnost, že si uvědomuje, jak občas bývá hořké zklamání z výsledku, ten tu chuť neztratí. Kdo tu cenu není ochoten zaplatit, bez problémů nakoupí, bude jíst to, co nabízí trh a bude moct sladce odpočívat.  

Jinak je srovnání s obchodem nejednotné: rajčata, to je hrůza, snad jen ta na větvičce, která stojí jako zadní hovězí. Jahody z ciziny? Řepa. Brambory - nic moc, u ostatního dost těžko hledat rozdíl. Nebo opačně: ředkvičky vždy zdravé, kedlubny nedřevnaté, salát nehořký, mrkev bez chodbiček, pór bez larviček, stejně tak pekingské zelí,... - to je výsledek každého nákupu v obchodě.