Ranné rajče

Pane Vladimíre,  jaká odrůda je na fotkách? 

Na té fotce jsou dvě rajčata rumunské odrůdy Puszta Kolocz. Z těch velkých dozrály poslední, asi byly ldyzý jsem je utrhl nejzelenější. Nevím, všechno jsem natrhal do přepravky a jen to co se začalo červenat jsem vždycky donesl domú na dozrání. Včera si syn odnesl poslední zbytky rajčat. Doma na skříni mám ještě ta španělská rajčata určená pro dlouhodbé skladování, vypadá to tak že by některá už mohla být vhodná ke konzumaci po vánocích (sklizená začátkem září).

                      Vladimír

S potěšením jsem zjistil, že mi EON zlevnil elektriku. Tak to využiju a hned od začátku roku vyzkouším těch 70 dní pod výbojkou, zároveň s předpěstováním ostatních rostlin. Uvidíme. Taky si myslím, že to není reálné.

70 dní od klíčení do zralosti? U rajčat? tak tomu nevěřím ani náhodou. Jinak si ale myslím, že kratší doby od klíčení do zralosti se dosáhne při pozdním výsevu, kdy už jsou mnohem lepší přirozené světelné a teplotní podmínky, Psalo se zde o tom již v minulosti, že rajče vyseté 1.6.?? nebo i později spolehlivě dozraje. Jinak u mne byl letos nejranější z biftekových Purple Passion, dozrál ve foliáku 10.7. a byl vlastně ranější než vedle něho rostoucí Start F1. Když to zkusíte tak dejte vědět...

    Hezké ráno. Včera jsem u domácích a zahradních prací přemýšlel o problému ranosti odrůd. Jedna věc je, za jak dlouho dozraje ten daný plod, druhá je, v jakém výživném stavu je celá rostlina. Mám zahradu výše (cca 420 m nad mořem). Před pár lety tu někdo z Polabí psal, že sází "do hnoje" a je velmi úspěšný. Říkám si, zkusím to také, třeba ty staré rady držet se v hnojení rajčat trochu zpátky, už ani u nás v těchto suchých a teplých létech neplatí. Zhruba polovině rostlin jsem dal hnoje a kompostu jako obvykle a zbytku naložil co to šlo. No a vrátil jsem se k výživové střídmosti. Na podzim jsem si řekl na co mi je spousta zelených nevyvinutých plodů v době, kdy rajčata půjdou do kopru. Radši 4(-6) vijany na pevné rostlině, sklizeň před mrazíky i s vijanem, ale jen slušně narostlých rajčat. Rozdíly byly v dozrávání na rostlinách stejné odrůdy, potřebě zalévání, bujnosti na úkor zdraví a nejspíše i vnitřní kvality plodů. Nezkoušel jsem ochutnávat plody z běžně a více hnojené varianty pro srovnání.         

Jestli jsem to dobře pochopil (na silně hnojených bylo hodně plodů ale nedozrály), uplatnil se zákon minima.

Uplatnil se jiný přírodní zákon. že po létě nastupuje podzim s mrazíky. Pokud jde o živiny, pak spíše opačně. U rostlin přiměřeně hnojených došel velmi snadno přístupný dusík dříve, přešly do dospělosti dříve. Se zhoršujícími se podmínkami musíme uvažovat o vyváženější výživě a vedle výběru odrůdy se snažíme pomoct rostlinám i tím, že je zásobujeme živinami v rozumné míře a prvky, které jsou v dané době nejvhodnější. To co sežere rostlina u Brna a zapracuje v pohodě do hmoty, i výnosu plodů, na Vysočině tak snadno nefunguje. Tam, než využije vyšší zásobu dusíku (třeba v ideálním poměru k ostatním prvkům) už se se sezonou končí a nestihne víc.     

No a to je zákon minima, jak jej pochopuju já.

Pan Vladimír a paní Kateřina pěstovali vloni odrůdu Latah. Jak u Vás dopadla? Podle M. Kvapila z Hané je ranější než Stupické. Nemám moc rád keříčková rajčata, ale jestli je ranější než jmenované, zkusil bych ho, jak se bude chovat - u tyče.

se Stupickým ho nemohu porovnat, nepěstuju ho, ale bylo nejranější ze všech odrůd co sem zatím měla.Rajčata jsou chutná, ale spíše drobná, ani ta plodnost mi nepřipadá velká, ale stojí za to vyzkoušet.