Rajčatový hokus pokus - průběh

Využívali jsme i izolaci bublinkatou fólií, která se napínala pod lomenou část skleníku, těsně pod sklo, aby teplo neutíkalo přes vzduchování.

Ivane, zajímalo by mne co tím vzduchováním myslíš. Je to odvětrání vlhkého vzduchu? Pokud ano, jak bylo to vzduchování provedeno vč. té bublinkaté folie.  Skleník sice nebudu pořizovat, ale s vlhkosttí v tom mém pařeništi problémy mám. Třeba by to pro mne byla inspirace.

           Vladimír

Asi to nebude to co bys potřeboval, ale možná se něco hodí. Šlo o to, že "vzduchy" - okna v hřebeni nikdy netěsnily, tak se těsně pod ně natáhla fólie. Těsně pod sklem, ale nedotýkala se. Takže, když se v zimě větralo, byl průvan - výměna vzduchu v pruhu mezi sklem a tou fóliií, na rostliny nepadal studený vzduch přímo a nevylétl ven všechen teplejší vzduch ze skleníku. Pokud jde o srážení vody na skle nebo na polykarbonátu, zkoušeli jsme to v menším mejdlíčkem z plynové masky a pak na celé vnitřní ploše saponáty. Nedělaly se kapky, voda stékala po skle. Mezi tou fólií a sklem bylo té vody více než u nezatepleného skla. Předpokládám, že máš skla v pařeništi šikmá, tedy by ta kondenzovaná vlhkost měla stékat taky, neměly by se tvořit kapky. Měli jsme i oběh vzduchu, mezi jednotlivými přezděnými loděmi byl ve výřezu v okně větrák, který se otáčel - podle toho jak se prostor různě ohříval. Oboje by fungovalo spíše v sedlovém pařeništi s více komorami.    

Pane Petre, už som to tu niekde vo vlákne Rajčatový hokus -pokus-poraďte uvádzala, polohu i podmienky s foto, tento rok pri mrazoch v marci a apríli- vonku -6 a vnútri studeného, čiastočne zapusteného v zemi sklenníka bolo plus 5 stupňov(mala som pre istotu na noc zapálené 4 sviečky). Vysádzala som do sklenníka 20. marca pevné priesady, niektoré mali už nasadené kvety. Eva T.

Nemám skleník, ani zahradu za domem. Foliovník neochrání rajčata při přízemních mrazech. Také chci mít rajčata co nejdřív a co nejdéle. A tak jsem v roce 2016 začal experimentovat s pěstováním rajčat v pařeništi. I přes některé chyby jem byl letos s tímto pěstováním a úrodou těchto rajčat spokojen.  Příští rok budu pokračovat a proto ten výsev cca o měsíc dříve.  Celé dva roky jsem o svých úspěších a neúspěších informoval mé přátele na Tomatoville, kteří se o to zajímají. Nepamatuji si zda a o čem jsem zde na tomto webu psal, ano Sophie´s choice se mně letos osvědčila a hlavně mně chutnala. Moc zde o tom nepíši, protože mám pocit, že o pěstování rajčat v pařeniští není až tak zájem- většina zahrádkářů asi má dnes už skleník. Pokud jde o odrůdy, tak zkouším jen keříčkové (determinantní) odrůdy a z nich jsou asi nejlepší ruské odrůdy, které vyšlechtil nějaký Sarajev (0-33, M-22, I-2, Sarayev Shtambovyi, Sarayev Otbor,…). Všechno jsou to odrůdy s dobrou velikostí plodů, rostou i při nižších teplotách (snad i při 10-12 °C), jsou snad i odolné teplotám pod °C, chuť velmi dobrá, podobná Stupickému.  Letos jsem zařadil novou odrůdu Mongolský karlík a vracím se k některým odrůdám, které jsem měl v roce 2016- Stupické polní rané, kterému zaštípnu vrchol a budu ho pěstovat jako keříčkové, doporučovanou Jagodku, kterou můj přítel pěstuje v drsných podmínká Utahu a také vzpomínanou Sophie´s choice. Jen pro zajímavost přidávám tři obrázky z Aljašky někdy před 4. srpnem (výsadba ven okolo 1.6.)- odrůda Sarayev 0-33.
           Vladimír
PS.: Vyberu ještě nějaké obrázky z letošního pěstování a vyvěsím je zde.

Myslím že zajímavý by byl pokus vysévat stejnou odrůdu po měsíci, poprvé tedy třeba toho 2.12. a skončit 2.4. například. A porovnat kdy dozraje první rajče. Jestli by se nezjistilo že 2.12. rovná se 2.1.,  nebo i 2.2. nebo že se doba sklizně výrazně přiblíží z těchto výsevů. nevím... Stekowics říká, že co jde ven seje 1.4. Mně to vždycky připadalo pozdě, ale je pravda, že od května potom rostliny jedou a počátkem srpna se sklízí. Seju první týden v únoru a protože spoléhám na netkanou textilii ven dávám kolem 1.5, do foliaku kolem 15.4.  

Vysievam postupne.Pre prvú úrodu som vysievala obyčajne okolo 6. januára, v tomto temíne aj na množenie rezkovaním, ďalšie pre sklenník začiatkom februára a pre výsadbu na von na záhony začiatkom marca. Ešte som obyčajne vzácnejšie druhy namnožila z vylamovaných zálistkov pre výsadbu začiatkom júla na uvoľnený záhon po cesnaku apo 2 posledné roky aj tie pekne dozreli. Stekowiczovi všetko nezhltnem, čo hovorí, lebo sa mi nechce veriť, že vôbec nepolieva a rajčiny korenia do hĺbky vyše 2m- to neviem, čo tam má za podložie. Síce pestuje myslím len determinantné odrody a tie majú kratšiu vegetačnú dobu, ale aj tak v tých suchách aké bývajú posledné roky- neviem. Eva T.

Eva: Vaše klimatické podmínky Vám závidím. Myjava je na úrovni Břeclavi. Kvůli kopcům tam možná bude o stupínek chladněji, ale pořád jste na tom klimaticky asi mnohem lépe než většina zahradníků v ČR. Mám takový plán postavit skleník zapuštěný zadní částí do svahu s opěrnou zdí z kamene, která by mohla něco akumulovat a zmírnit výkyvy při mrazivé noci.  Vaše metoda mě inspirovala a dozajista ji v budoucnu hodlám vyzkoušet (zvlášť by mě zajímala jak dopadne dvojitá ochrana - geotextilie ve skleníku za mrazivé noci). Nevím, jestli se mi tedy podaří sklízet rajčata jak Vám již 20. května, ale o něco bych sklizeň dozajista uspíšit mohl...

Vladimír: O kolik se Vám podařilo uspíšit sklizeň v pařeništi? Resp. odkdy jste sklízel relativně pravidelně dozráté plody? A zvlášť by bylo zajímavé skloubit metodu paní Evy s chladu-odolnějšími odrůdami které pěstujete Vy. Myslíte si, že by byly taktéž vhodné do skleníku?

S Břeclavskom sa to nedá u nás na Myjavskej pahorkatine porovnávať, podobne ako u nás za "kopčekmi " na Záhorí, jednak je tam nadm. výška temer o 250 m nižšia a navyše piesčité pre zeleninu vhodné pôdy oproti našej "ílovici".S tým zapusteným sklenníkom vám to schvaľujem, aj ja by som môj, keby sa to dalo a bolo v mojich silách ešte vylepšila. Tá geotextilie za mrazivých nocí pomáha, ešte udrží teplotu zhruba o1- 2 stupne vyššiu, než je vnútri v sklenníku, tj. pri vonkajšom rannom mraze-6, som mala v sklenníku plus 5 a pod textílou plus 6. Chce to dostatok času a sledovanie teplôt skoro na jar a v neposlednom rade aj dobrý rok. Mne tento rok 2 krát zdecimovali krúpy vonkajšie porasty rajčín.

 Eva T

Ano, klimatické podmínky jsou hodně klíčové (ty moje jsou naprosto nejhorší: 570 mnm, teploty o 4 stupně nižší oproti nížinám). Ale mne napadlo obrátit ten problém světlo versus teplo. Proč nevytvořit z našeho vyhřívaného domova jakýsi "skleník" s tím, že dodáme to chybějící světlo uměle? Místo pokojových kytek pěstovat užitečnou a sežratelnou zeleninu. A myslím, že moderní světelné LED technologie trochu převrací ten poměr z hlediska nákladů. I když tepelná čerpadla opravdu dávají možnost vytápění skleníků za velmi příznivou cenu. Jenže ty investice jdou hodně vysoko.

Jasně, je to přemýšlení naruby. Ale proč to nevyzkoušet? Což tady veřejně dělám. A mám i příznivce. Těm moc děkuji.

Milan H. P.

O svícení sadbám se tu už taky psalo. Samozřejmě podle zákonu minima je v zimě v bytě světlo limitující faktor. Ale není svícení jako svícení a světlo jako světlo. Myslet si, že tam dám jednu ledkovou žárovku je hluboký omyl. nejvíc zkušeností mají ti mládenci pěstující ty střapaté kytky. Majoránka se tomu snad říká.