Rajčatový hokus pokus - průběh

Ano, Milane, rastlinky o ňom vedia, ja už takto akonáhle začnú klíčiť tri roky prisvietim tesne nad rastlinkou, predtým som to nerobila a rajčiny som mala ako nitky pri siatí v januári. Eva T.

Milane, môže sa opatrne vysypať celý kelímok, ako to robí Vladimír, alebo ja aj opatrne tenšou stranou lyžičky podoberiem a vyberiem rastlinku, prípadne ešte skrátim hlavný koreň a ďalej postupujem ako Vladimír- nechytať za krekú stopku.Ešte by som počkala u vás stým presadzovaním aby trocha spevneli.Možno sú moje rastlinky pevnejšie aj preto, lebo ich už tretí rok vysievam do špeciálneho jemného supresívneho substrátu, obohateného 2 druhmi špeciálnych húb, je síce drahší ale 1 vrecko za 3 eurá mi stačína celú sezónu aj na prvé presádznie ho ešte používam, ale tam ho už miešam na pol s preparenou zeminou (v mikrovlnke, alebo rúre) zo záhrady. Tie krtince by som použila až pri marcových výsevoch. Eva T.

Zajímavé! Se zájmem sleduji. Není mi sice moc jasné, proč někdo, kdo nepozná rajče od plevele začíná s výsevem 2.12. a ne v nějakém normálním čase, ale proč ne. Mít plody brzy je určitě i mým cílem, rozložit sklizeń na ca půl roku od?? konce dubna do října je lákavé. Kdy se bude sklízet z těchto výsevů? Pan Vladimír zde zmínil loni Sophiinu volbu jako vhodnou odrůdu, jaké jsou další? Já snad odpoledne něco vyseju:-)) Hodně zdaru!

Minulé roky som vždy vysievala po 6. januária a prvé zrelé rajčinky zo studeného sklenníka a kvetináčov vo dvore oberala po 20. máji a posledné v sklenníku v novembri, pričom ich konzumujeme postupne až do Vianoc. Chcela by som zber posunúť aspoň o 3 týždne, prípadne aj skorej za oknom v obývačke, nevadilo by až tak, keby sa skorej vyrodili, veď dosadím ďalšie. Sama son zvedavá, ako tento pokus dopadne.Eva T.

Nevíme kde bydlíte- zahrádkaříte, nebo jsem si nevšiml. Sklizeň rajčat 20. května ze studeného skleníku je velmi vyjímečná.

Též mě to udivuje. Ani v dubnu u mě není výjimkou, že se objeví velmi nízké noční teploty (i pod -6°), takže v mém nevytápěném skleníku je k ránu hlavně kolem stěn a ve výšce nad 10cm teplota pod 0°C, tzn. rajčata i papriky by zmrzly (v prním roce provozování skleníku jsem byl dost naivní a skutečně se mi to stalo). Mít zralé plody v květnu by se mi taky líbilo, ale bez vytápění skleníku to jde mimo moji představivost, jak toho lze dosáhnout? Předpokládám, že do země je musíte dát už v únoru, aby v květnu byly zralé.

do země je musíte dát už v únoru,

To je jen jedna část. V únoru i částečně v březnu je ještě velmi krátký den, bez přisvětlování se rostliny budou vytahovat. Rostlina musí mít čas asimilovat a vyrábět hmotu.

Nevím kde jste k tomuto závěru přišel. Rajče v únoru i v březnu normálně (jen pomaleji) roste, kvete a tvoří plody- prakticky lze říct, že je rostlina dospělá, schopná rozmnožovat se. Jak píšete, asimiluje, vyrábí hmotu ne jak předpokládáte vy, že ne! Venku nebo ve skleníku má dostatek světla (celá obloha), jen den je kratší, ale těch více jak deset hodin stačí. Problémem zůstává teplo, které je třeba zajistit. Rajče je rostlinou intermediární, tj. rostlinou, která ve své domovině rostla v podmínkách pravidelně se střídajícího dne - 12 hodin den, dvanáct hodin noc. Tohoto se u nás dosáhne prvním jarním dnem, den rovnodennosti. Potom je už den delší než jak bylo v domovině. Možná potom roste ještě rychleji než v té Bolivii nebo kde je opravdu její původ.

           Vladimír

Ano, všechno je naposto nomání. Já kdybych dal do skleníku v únoru rajčata a někomu to řekl, volají na mne Chocholouška. Ovšem když vám to vegetuje normálně, budiž vám přáno.