Rajčatový hokus pokus - průběh

Podívám se jestli nějaká semena té České rané ještě mám. Musím prohrabat tu hroamadu několika set odrůd podových zelenin.  Pokud tam budou, budou to semena odebrané z nějakého jednoho plodu- nezaručená čistota odrůdy. Dám vědět.

           Vladimír

Díky, ale ty papriky mají čas.

Teď mám jeden urgentní dotaz: dá se na semínku rajčete rozeznat, kde bude mít kořínek a kde rostlinku? Je velmi dobře možné, že jsem je tam zasadil jak mi přišla pod ruku. A předpokládám, že by měla být svisle, ne naplocho. Ale to jsem si uvědomil až teď.

A ještě jednu věc: je opravdu lepší je přepikýrovat hned po vyklíčení (pokud jsem dobře rozuměl tak to děláte tak 10 - 14 dní po tom, co vylezou)? Já se chtěl téhle manipulaci vyhnout v domnění, že každé přesazení zpomaluje růst.

Můj jediný přeživší jedinec si vede celkem slušně. Oproti těm vašim je ale poněkud nitkovitý, možná je to tím, že je to tyčková odrůda. Napadlo mne, že bych ho a) mírně přihnojil Kristalonem na růst b) obložil ten tenký stonek další vrstvou hlíny se substrátem. Dává to smysl? Víc světla mu totiž už nemůžu dát a i ta teplota je stále kolem 20, i když už jsem tu místnost začal i větrat oknem.

Děkuju za radu.

Milan

Semínko rajčete je tak malé, že vůbec nezáleží na jeho orientaci při výsevu. Já je nechávám tak jak padnou, většinou je to naplocho.Klíček vyleze v té špičaté části, z něho se vytvoří kořínky. Teprve potom začne růst stonek a tlačí se nahoru, zbytek semena stále zůstává nahoře, někdy tam zůstane i v době, kdy by už měl spadnou, Říká se tomu hema a brání růstu děložních lísků. Je třeba ten zbytek  suchého semena odstranit, jinak z toho nic nebude.

Já jsem takto zvyklý přesazovat, omezím tím počet sazeniček (výběrem nejlepších), a protože sázím hluboko až po děložní lístky, omezím tím problémy u odrůd, které vypadají hodně dlouhé a tenké, jak vy říkáte takové nitky. Po přesazení a prolití ani nepoznáte, že by se nějak zbrzdil růst. Je to daleko lepší, než dosypávat nějakou zeminu. Nitkovitý je kvůli té vyšší teplotě. Asi by to při těch dvaceti stupních opravdu chtělo nějaké přisvětlování, ale pozor, aby se zase nezvyšovala teplota. V žádném případě nepřihnojovat a zalévat až je substrát proschlý.

Je to všechno o zkoušení. Pochopitelně je rozdíl jestli se vysejí rajčata teď, kdy je skoro pořád zataženo a délka dne se blíží k 8 hodinám nebo při výsevu někdy koncem února nebo začátkem března, kdy je plno světla i v místnostech na sever a také je možno regulovat teplotu větráním. Ale toto všechno je pořád jen pokus, také si nejsem jistý, jak moje sazenice budou vypadat před výsadbou koncem března.

Poprvé přesazuji, když se děložní lístky srovnají do jedné roviny.

           Vladimír

Súhlasím s Vladimírom, presadiť hlbšie, podporí sa tým tvorba nových koreňov. Neprihnojovať! Nitkovitý je hlavne z nedostatku svetla. Ja mám moje zatiaľ tiež pri 22 stupňoch, v noci na 18 a 4 hodiny prisvetlujem, v sobotu som prvých 6 presadila a včera ďalšie. ktoré som siala 2. decembra. Posielam pre porovnanie aj 1 kelímku na ľavej strane nepresadené- slabšie vytiahnuté sadenice, ktoré mi je ešte ľúto vyhodiť. Ja sa s mojimi aj" rozprávam a púšťam im hudbu, ako kedysi Joe Cocker."  Eva T.

Konečně jsem také přesazoval a tk jsem udělal nějaké fotky.

           Vladimír

PS.:Ze všech deseti odrůd mně jedna nevzešla (Iceberg) a tak udělám nějaký dosev. Rozhodl jsem se, že by nebylo od věci zkusit v tom pařeništi nějakého trpaslíka, možná tu Sleeping Lady. Nepamatuji si jak byla rostlina vysoká, ale těch 60 cm výšky co budu mít okolo 15.května v pařeništi by asi mělo stačit..

Další.

           Vladimír

Ahoj Evi i Vladimíre. Z vašich obrázků jsem usoudil, že přesazujete v momentě, kdy se objeví první pravé listy. Jenže já se bojím té nitky i dotknout, protože bych ji poškodil. Nemám mobil s foťákem, takže nemůžu vyfotit (ale i kdybych měl, asi bych tu fotku tady neuveřejnil, páč by se mi všichni chechtali a skeptici by mne zavalili "Já to říkal."), ale ta vaše jsou o dost silnější.

Vlastně jak to přesazujete? Podle Vlad. fotky to vypadalo, že je normálně vytáhnete za stonek. To se těžko odvážím.

No a to moje přisvětlování je celodenní od cca 7.30 do kolem 8 večer. Fakt je ten, že se mi nezdá, že by Startka dál vyčuhovala a drží se pěkně rovně (ale to nemusí nic znamenat). Větrám nárazově na 17, jenže to nemůžu dělat pořád.

No, o víkendu zkusím zasít znovu. I na přesazení. Myslíte, že je dobrý nápad namíchat horkem sterilizovaný krtinec se substrátem? Rozhodně to ale zahřeju alespoň na pokojovou teplotu třeba teplou vodou (ze studeného kohoutku ohřátou). Přiberu i Bonset F1. No, muziku jim asi nebudu pouštět, ale pár laskavých slov k nim pronesu.

Díky.

Milan 

Já vysypu celý kelímek, rozdělím na jednotivé rostlinky a opatrně odstraním substrát (není třeba odstranit všechno). Do kelímku dám vlhký substrát (aby se nesesypával), obyčejnou tužku udělám díru až na dno, chytnu sazeničku za jeden děložní lístek a spustím ji do připravené díry. Pokud tam celá nezaleze, pomůžu jí tužkou. Zasypu a přeliji.

           Vladimír

V tom vašem hokusu je moc citů a málo praxe. Rostlinky téměř všech zelenin se přepichují, když vytváří první pravý lístek. To že V. a E mají rostliny silné je dáno zákonem minima. Vaše sazenice mají teplo i vláhu, ale nemají světlo. Vy sice přisvětlujete, ale to světlo není fytoaktivní. Prostě rostliny o něm neví i když svítíte celý den. Kdybyste jim zpíval, tak ne ukolébavku, musíte něco co je nabudí, nějakej rock, nebo hiphop. Zkuste třeba karaoke.  Mimochodem, sazenice pana V. a paní E. jsou fakt pěkné. Je tam znát zkušenost.

Aj tie city sú na niečo dobré, bez lásky, entuziazmu a optimizmu by to nešlo, včera večer som si pustila dokumentárny film Triumf paradajky, ktorý na jar dávali na Stv2 a mám ho stiahnutý z ulož.to, dá sa pozerať viackrát.