Rajčata - kdy budete končit rajčatovou sezónu a jak?

Nedalo by se vyjmenovat, které z běžného sortimentu osiva jsou LSL či blízké LSL?

Jsou ještě odrůdy MSL (middle self life), kde je tvorba etylénu geneticky pouze zpomalena a rajčata snad uzrají do dobré chuti. Mají to být u SEMA dle jejich informací Tipo, Torino, Parto a Bejbino. Pokud jde o Moravoseed je možné se podívat na jejich internetové stránky. Je tam plno odrůd LSL, ale jestli je tvorba etylénu úplně blokována nebo jen částečně nikde neinzerují. LSL rajčata jistě mají u ve velkopěstitelů rajčat svůj význam. Nejsem zase tak informovaný, ale v supermarketech asi nejsou tato česká rajčata, ale rajčata z dovozu  (s těmito odrůdami začali v Holandsku, asi nejvíce je těch španělských). Pochopitelně mé informace vychází jen z toho co uvedené firmy píší.
                                           Vladimír

Nevím, jestli Bejbino je MSL, ale už ho dávám asi 4 roky a všem hrozně chutná... A Semo ho má v sérii "pro mlsné jazýčky".           Lída

No, určitě je Strilo F1 chuťově lepší než Bejbino, které bych do série "pro mlsné jazýčky" asi nedával, protože je spíše takový "zlatý střed" než "výběrová třetina". Tipo vyloženě zklamalo pro přímý konzum, takže skončilo v protlaku s dostatkem Startu S F1 zlepšujícího chuť.

Tak jsem, pane hradecký Stando, sehnal to Strillo F1. Na sáčku se i uvádí výborná chuť plodů, tak doufám, že to bude pořádná "pecka".

Nejprve malé odbočení:
Každý máme své chuťové vnímání, jsme zvyklí na nějakou chuť a také chuť rajčat závisí na mnoha proměnných (jaká byla sezóna, jak se rajčata pěstují, jaké bylo počasí, v jakém stupni zralosti je chuť rajčat hoidnocena, jak bylo zaléváno a hnojeno a čím, atd.). Proto každý můžeme vnímat chuť různých odrůd jinak. Není to nic změřitelného a tak různé hlasování o chuti rajčat je úplně k ničemu. Důležité je, aby konkrétní odrůda chutnala tomu, kdo ji pěstuje nebo těm pro koho ji pěstuje a to je možné zjistit jen tak, že ji pěstujete.
K Bejbinu: Jak jsem napsal, mé informace vychází jen z toho, jak firmy informují. Termín MSL jsem nikde jinde nečetl, jen v příspěvku přímo od pracovníka SEMO (v Zahrádkáři a také v jednom kalendáři) a tento tím asi chtěl zdůraznit, že jejich rajčata typu MSL jsou chuťově podstatně lepší než LSL a dokonce je lze zařadit do kategorie „pro mlsné jazýčky“. Pokud jde o hodnocení chuti na tomto webu, tak Bejbino asi získalo nejvíce hlasů (jako ve volbách). Opravdu nevím jak by podobné hlasování proběhlo dnes.
           Vladimír

No vida a já si dosud naivně myslel, že ta nechutnost, mdlost marketových rajčat je způsobena tím, že se pěstují ve velkosklenících, kde nemají pro svůj vývoj přirozené podmínky, například nedostatek světla v zimních měsících, odlišný průběh teplot, …  A teď se dozvídám, že jsou to speciální "marketové" odrůdy! Předpokládám tedy, že při jejich "vývoji" u nich byly preferovány hlavně následující vlastnosti: krátká vegetační doba a rychlost vývoje plodů, odolnost proti skládkovým chorobám a dlouhá přepravní výdrž, vzhled.  Rajče sice vypadá jako rajče, ale chutná jako amaroun. To se ale pozná až doma, když je rajče na talíři, hlavní účel byl splněn - zboží bylo zdárně prodáno a zaplaceno. Producent takového produktu je v podstatě anomymní a prodejce je globální. Jídlo sice vypadá jako jídlo, ale ten, kdo to jídlo kupuje, netuší, že to jídlo je jen jeho imitací, napodobeninou. Pozoruji tento trend postupně narůstajícího podvádění spotřebitele již delší dobu. Ptám se, kde se to zastaví?  Zastaví se to vůbec? Smekám, před jasnozřivostí tvůrců fr. filmu Křidýlko nebo stehýnko?. Jako kluk jsem se tomu smál...

Na kvalitě Startu a Bejbina bychom se mohli shodnout a když pan Vladimír dá ještě nějaké jiné chutné typy na pěstování, tak budu rád.

Pane Petře, souhlasím s tím, že z českých rajčat je také pro mne po stránce chuťové Start a Bejbino asi to nejlepší. Jinak nejsem vybíravý a málokteré rajče které jsem na zahradě pěstoval mně nechutnalo. Letos jsem poprvé pěstoval některé české odrůdy (myslím tím odrůdy, jejichž semena jsou běžně dostupná v obchodech) a asi nejvíce mne po stránce chuťové překvapilo Goldkrone (ale to je můj subjektivní dojem). Jinak jsem se letos soustředil na bifteková rajčata a vlastně spouhlasím s tím, co napsal na svých webových stránkách pan Gajdoštin majitel jedné internetové firmy. Doufám, že se nebude zlobit, když to co napsal uvedu tady na tomto webu.

 "Třešňová jsou asi oblíbenější, labužníci ale ví svoje. Bifteková, velká, vícekomorová rajčata mají hodně handicapů. Plody jsou větší až hodně velké, jsou převážně žebernaté a zrají později. Na rostlině jich je méně, i když celková sklizeň co se hmotnosti týče, se menším rajčatům vyrovná. Žebernatý plod často u stopky praská, když se do prasklin dostane voda, můžou plody zahnívat. Proto biftekovým rajčatům svědčí pěstování ve skleníku, pod fólií nebo pod přístřeškem. Kdo tato rajčata nikdy nepěstoval, se bude ptát – proč? Proč se při všech těch handicapech do jejich pěstování vůbec pouštět. CHUŤ je odpovědí. Pro mne osobně, a asi nejsem sám, je biftekové rajče uprostřed léta lahůdka nesmírná. Jenom tak nakrájené na talíři, posolené, opepřené a pokapané olivovým olejem. Odpustím jim i to, že třetinu žebernatého plodu musím většinou vyhodit. Když se vám plně vyzrálý „rajčatový biftek“ rozpustí na jazyku, odpustíte mu vše."

Na trhu u nás není moc semen biftekových rajčat, ale pro začátek stačí takové Cuor di Bue, možná i Beefmaster VFN F1. Z těch co nejsou na trhu bych doporučoval KBX (oranžový, chutný a poměrně úrodný biftek). Semena by se jistě sehnala (zm nesáčkovaných květů- riziko kříže cca 20%).

                                Vladimír

A to ještě nevíte, že ty LSL rajčata jsou vhodné pro hydroponické pěstování s kontinuálním posunem. To je jak se postupně spodní viany plodů sklidí, tak se na podpoře posune celá rostlina níže do živného roztoku a stonek ochotně zakoření. Rostlina je tak kontinuálně 7 vianů vysoká bez výpadků v plodnosti klidně po dobu až 24 měsíců. V zimně se jí svítí MH výbojkami (s dostatkem modrého a UV světla) a přitápí IR světly. Rychlý nástup do plodnosti po výsevu není požadován a snižují se i náklady spojené s předpěstováním sadby.