Rajčata 2022 I

Trochu jsem to s těmi podpisy přehnal a nevšiml si. Omlouvám se: vidět mě dvojitě by mohlo na někoho působit jako rudá muleta na býka.

Ale to, co jsem napsal minule o zahradě, už neplatí. Od pátku do pondělí napršelo nejmíň 30 mm, ale spíš daleko víc. Půda je vlhká do hloubky. Objevil jsem první zralé rajče - Koralik a druhé zrající - Garden Berry. Viz snímky. Přikládám i snímky nově testovaných odrůd: Crokini (výškový rekordman) a keříčkových Galahad a Defiant.

Milan HP

Pane Milane, gratuluji, Já jsem včera dělal preventivní postřik proti plíni šedé v celém skleníku. Nechci to letos nechat náhodě, na tyčkových budu mít páte patro a zaštípnu je. Keříčková žlutá rostou pěkně, ale ty letošní nové keříčkové červené jsou rozsochatá na všechny strany, asi je budu muset z části vylámat.

A zase další můj kacířský názor: proč chcete zaštipovat rajčata ve skleníku, kde jsou chráněná před podzimními mrazíky? Nebo jste mluvil o venkovních prostorách?

Obvyklý argument je, aby uzrály na rostlině dřív, než je spálí mráz. To venku. Ve skleníku, kde mráz neudeří možná ani v prosinci, to má jednu velikou nevýhodu: zbavujete se docela podstatné pozdější úrody. Pravda, není už tak chuťově skvělá, ale i tak stojí za to.

Ve skleníku si umím představit ale i jiný důvod, a to výšku rostlin. Ten problém mám i venku: dorostou tam, kde jim opory už nestačí a já bych na ně nedosáhl. Řeším to tak, že propojím dvě opory vodorovně a na to vyvážu třeba i obě rostliny proti sobě. A ty rostliny tam dál plodí. A nejsem zase takový fajnšmekr, abych pohrdl rajčaty, dozrálými po zelené sklizni doma. Jsou stále rajčatová a při přiměřených teplotách vydrží zrát i měsíce. Tedy ta vývojově dokončená.

Proč řešit pátý, šestý či jaký vijan? Ta čísla se stejně mění od článku ke článku. Nechte je dorůst až ke střeše a pak je zaštípněte nebo naveďte horizontálně nějak šikovně, aby se "minuly"). Tedy pochopitelně jen tehdy, když budou zdravá. A na rostlině uzrálá rajčata budete mít podle počasí třeba i před Vánocemi. Konec konců rajče je trvalka.

Osobně používám ještě jeden podzimní fígl venku: přikryju je netkankou. 30g/čtvereční metr. To mi obvykle dá ještě týden či dva navíc. Na tento účel si pěstuju řízky, mateře jsou v té době už dost vyčerpané a taky moc vysoké.

Myslím, že ta poučka o zaštipování vznikla dávno před začátkem globálního oteplování, kdy počasí mělo celkem pravidelnější ráz a nebylo tak teplé. Ale ve skleníku dává ještě méně smyslu.

Milan HP

Můj skleník 6 x 3 má zaoblenou střechu, v nejvyšším bodě 2,2 výšku(je to předělávaný foliovník). Ke krajům se strop snižuje a já tyčková pěstuju po obvodu. Zakrácení je tedy kvůli výšce. Protože prostředkem skleníku jde sopouch od topeniště, tak tam už pěstovat jako v minulosti nemohu. Rajčata se dost často z vijánů kde už je úroda prodlužují, znovu kvetou a jsou tam další plody. Nemám dobré zkušenosti s tím, když se u stropu dotýkají lexanu. Zhorší se počasí výsráží se vlhkost a dělají se plísně. Já venku tyčková letos vůbec nepěstuju. Protože nemám tak brzo a kvalitně předrychlen sazenice jako třeba vy, sklizen posledního vijánu do toho listopadu určitě zasáhne. Měl jsem ve skleníku i v minulosti vždy tak kolem 6 vijánů plus mínus jeden.

Jasně, máte to promyšlené podle svých podmínek a zkušeností. Jakobych nic neřekl, tedy nenapsal.

Proč nepěstujete tyčková venku? Z Vašeho způsobu vyjádření usuzuji, že ale venku máte keříčková. Co Vás k tomu vedlo? Mně na keříčkových moc nevyhovuje ta nárazovost úrody a také obvyklá citlivost na plíseň. Letos ale mám dvě determinantní odrůdy, které jsou údajně proti plísni odolné: Galahad F1 a Defiant F1. Byly na snímcích, které jsem zveřejnil. Zatím ale vypadají jako hodně zanedbaná tyčková - výška je s tyčkovými srovnatelná. A rostou bujně dál. Mám zprávy, že Galahad doroste i 180 cm. Defiant si s ním zatím nezadá. Takže hořím zvědavostí, jak dopadnou.

Milan HP

Ve skleníku mně žlutá keříčková plodí až do podzimu. U plísně jsou na tom stejně jako Startky. Keříčková venku jsou vysoká tak maximálně do 80 cm a můžu je bez problému přikrýt proti kroupám a přívalovým srážkam. U tyčkových je to pak už s ochranou proti živlům horší a bylo by na to potřeba dělat pevnější konstrukce. Keříčková jsou méně pracovně náročná na vyvazování a vylamování.

Pro případ skutečného ohrožení mám připravenu netkanku a pouze ji přehodím přes konce bambusových stébel a upevním, buď zatížením kameny (o ty u mne opravdu není nouze) anebo tím zázračným vynálezem zvaným klips na spínání lejster. Mají neuvěřitelnou sílu. Mám jimi upevněnu i tu ohrádku proti větru u paprik.

Ano, keříčkáče není nutné vyštipovat, ale loni jsem udělal tu zkušenost, že je mnohem lepší je vyvazovat, aby neležely na zemi případně netkance. Trpí pak chorobami, protože jsou v permanentním vlhku. Vyvazuju všechny 3 odrůdy, které mám. Ta třetí je Koralik.

Milan HP

Moje bílá netkaná kterou mám není zase tak moc pevná, protrhne se i o vrcholy mnohem širších dřevěných kůlů. Také máte zahradu více v závětší. Otázka je také to "skutečné ohrožení". U nás jak se zamračí jdu zakrývat a nebo nechám i pár dní zakryté. Mám pevné sítě a vyřazené plachty ze zakrývání dřeva. Když u nás byla před lety velká pohroma, váha krup poničila i kedlubny pod netkanou, ale tehdy jsem nestačil ani nic přikrýt. Já keříčková také hehce vyvazuju, na zemi neleží.

Omlouvám se, jestli vkládám příspěvek na špatné místo. S počítačem to moc neumím. Prosím o radu. Rajče Gennaro F1 mělo vloni černé špičky, to byl jasný nedostatek vápníku. Letos se na něm objevilo něco jiného. Co s tím a co to je? Rajče je venku, na ostatních odrůdách nic takového není. A na listech nic zvláštního nevidím. Zdravím a děkuji za všechny reakce. Alena

Neozval se Vám nikdo, tak to zkusím já. Podle mne jde opět o suchou hnilobu. Ta se totiž nemusí nutně projevovat jen na špičkách plodů. A ty malé kruhy jsou druhotná nákaza běžnou plísní z rodu těch, které napadají potraviny. Stejně tak barva poškození se může lišit. Nevypadá to ani na typické poškození alternariozou, ta by byla nejdřív zřetelná na listech v podobě šedých skvrn, případně i na stoncích. Ale je to trochu překvapivé: v popisu odrůdy Gennaro F1 se uvádí, že je tolerantní k nedostatku vápníku.

Píšete "rajče je venku". V záhonu nebo nádobě? Letos byla větší vedra než loni, ale pokud se nic neprojevilo u ostatních odrůd (což také spíš hovoří proti chorobě), je něco shnilého ve státě dánském.

Milan HP