Nevím, zda je to výhoda, ale prozradím hlavní účel: abychom se přes zimu zaměstnali a tak zabavili. V našem věku už jsou mnohé jiné zábavičky passé, a ty naše zahrádky jsou zmrzlé nebo pod sněhem, případně obojí. Je to jako mít psa, musí se pečovat. A rostliny nepotřebují venčit. A co víc, krásně to odvrací pozornost od věcí, které jsou naprosto mimo naši kontrolu (politika, pandemie, ceny energie, atd.), k věcem, které můžeme do jisté míry řídit.
Ale nějaké výsledky to má: letos jsem měl svá rajčata už v březnu (6.3. první). Byla kyselá, bylo jich za březen jen tak kolem kila, ale byla mnou hrdě vypěstovaná. Papriky pak v květnu. Je to obrácená myšlenka pěstování ve vytápěném skleníku: teplo mám, dodám světlo, když je potřeba.
A dovolím si takovou předpověď: když budete dobře pečovat, ty čilíčka Vám hezky vyrostou a ono Vás to taky chytne.
Milan HP