Pestovanie mrkvy z vlastných semien

Zdravím, som neskúsený v pestovaní - ešte nikdy som nič nevypestoval...

Chcel by som sa spýtať ako možno vypestovať zeleninu - napr. mrkvu, do stavu keď bude vydávať zdravé semiačka z ktorých možno pestovať ďalšie mrkvy... chcem vedieť ako to robia ostatné firmy, ktoré predávajú osivá.
Pokiaľ viem, mrkva je 2-ročná zelenina - 1. rok vydáva jedlý koreň, 2. rok semená:
Takže mám to chápať tak, že keď v apríli vysadím mrkvu zo zakúpených semiačok, na druhý rok v apríli mi mrkva z vňate bude vydávať zdravé semiačka z ktorých možno pestovať ďaľšie mrkvy? Neviem ako sa tie semiačka vyberejú z takej mrkvy, mrkvu v takom stave som ešte ani nevidel - vedeli by ste mi niekto popísať ako mám postupovať pri dosiahnutí tohto cieľa, a ako mám skladovať takéto semiačka na ďalší rok? Ďakujem za odpovede.

při ceně semínek mrkve se ta práce nezaplatí.

U cibule, to je jiná - tam je jednoduché na jaře sadit 2-3 narašené někde kde nepřekážejí, nebo na začátek řádku s výsevem. Výhoda vysévané cibule oproti té ze sazečky je lepší skladovatelnost a menší pracnost.

Když necháte mrkev přes zimu v zemi, druhý rok na jaře začne mrkev vyhánět do květu. Z kořenu vyrazí stvol do výšky nad půl metru, který postupně zdřevnatí a na něm vykvete velké množství kvítků, z nichž se do konce léta vyvinou a postupně dozrají semena. Květy se však snadno opylují s příbuznými rostlinami, např. s divokou mrkví a tak s velkou pravděpodobností nebudete mít ze semen původní druh mrkve. Já nepěstuji mrkev, ale kadeřavou petržel. Ta mi běžně zůstane v záhonu do druhého roku a z několika rostlin pak získám dostatek, spíš ale přebytek semen pro další rok.

Ďakujem za odpoveď. Tie semená sa majú brať ručne, alebo tú rastlinu stačí vytriasť?

A mohol by som vedieť ako v podobnom prípade postupovať s brokolicou?

Já květy u jiných rostlin ustřihnu, pokladu na papír a nechám uschnout, pak je lze snadno vydrolit. S mrkví zkušenost nemám, ale bude to obdobné.

Uzrálá souplodí podobná kopru nebo petrželi se odstřihnou a nechají doschnout v nějaké nádobě. Časem začnou semínka vypadávat nebo se mohou vytřepat. Já jsem z vlastních semen vypěstoval poprvé jen menší část opravdové mrkve. Zbytek byl mrkvous a nějací nejedlí kříženci. V další generaci tam už skoro žádná jedlá mrkev nebyla, přestože semínka vypadala jako opravdová mrkev. Ještě jich pár mám. U naťové petržele to bylo mnohem lepší. Nedoporučuji opakovat, pokud nemáte nastudováno a zabezpečeno správné opylení. Zcela laicky mohu předpokládat i křížení s jedovatými mrkvovitými rostlinami v okolí, takže o to hůř se na podobné pokusy dívám dneska. Mrkev může přezimovat i venku, zejména když se přihrne. Zejména divoké formy přežívají lépe. Přezimování vybrané mrkve v bezmrazé místnosti je však z tohoto důvodu jistější. Pak stačí narašené mrkve znovu vysadit a čekat na "úrodu".

Zádná miříkovitá není jedovatá, ale mnohé obsahují silně alergizující látky.

Z vlasních semen se z miříkovitých v domácích podmínkách vysévá jen Kopr, Kmín, Koriandr a Bršlice.

K přezimování jakékoliv mrkve či miříkovité vezmete velký květník z pálené hlíny a přiklopíte jím místo, kde ponecháte mrkev v zemi. Pro karotku (sladší ale méně odolná mrazu) můžete při holomrazech pod -15°C obsypat květník zeminou, hranabkou, rašelinou nebo listím.

Jen pro doplnění a upřesnění:

"Zádná miříkovitá není jedovatá..."

Co třeba bolehlav plamatý? Dále myslím, že sem patří rozpuk jízlivý a snad je jedovatá i halucha vodní... 

Josef.

njn máte pravdu. Je však otázkou jestli potomstvo mrkve bude mít za tatínka vámi vyjmenované druhy.

Potomstvo mrkve rozhodně nebude mít za tatínky mnou jmenované (jedovaté) druhy, ani jiné druhy miříkovitých rostlin Za tatínky bude mít pouze samy sebe, případně sousední rostliny téžemrkve na záhonku/poli anebo se opylí pylem dalších odrůd mrkve anebo mrkve lesní (mrkvouse).

Rozhodně se neopylí ani třeba koprem, pastinákem, petrželí atd... bršlicí, bolševníkem, kerblíkem, kmínem, koriandrem ani čímkoli z dalších miříkovitých rostlin ať už pěstovaných, nebo planých.

(Ochranné vzdálenost semenářských porostů - v případě mrkve od jiných kvetoucích rostlin mrkve nebo mrkvouse - je podle stupně množení 100, 300, resp. 500 m).

Josef.