Měděný drátek ve stonku - prevence plísně?

Než rajčata vystartovala, bylo mi doporučeno propíchnout asi 7 cm od země stonek měděným drátkem. Což jsem udělala v jednom ze skleníků - asi 7 rostlin. Ve druhém, velkém - asi 20 rostlin - ne. Tam to zatím nijak neřeším. Plíseň jsem nepozorovala u žádného rajčátka. Pěstuji směs "černých rajčat".  Slyšeli jste to někdo? Ev... jakou máte zkušenost? Díky. 

Není doporučováno pro nadlimitní obsah mědi v plodech. Při pokusu rajčata postříkaná Kuprikolem a po uplynutí OL omytá vykazovala minimální obsah mědi, oproti "drátkovaným", tam jí bylo nad hygienický limit. Hodnoty si nepamatuju, publikoval Dr. Peleška před několika roky kdesi na internetu.

Ano, toto si také pamatuju, mám dojem, že to bylo ještě ve starém pořadu Receptáře, čili je to už hodně dávno. Tehdy býval tuším na ČT1. O těch testech to opravdu říkali.

Díky za reakci. Tak asi drátky vyndám. Zatím plíseň nemají ani neodrátkovaná rajčátka. To je počasí, vedro, déšť, zima... pořád dokola. Snad něco sklidíme. Zdravím.

Nemám nic proti odborníkům z receptáře, ale výsledky citovaných testů mi přijdou podezřelé. Cítím za nimi lobbing výrobců a prodejců agrochemie, kteří sponzorují nejeden takovýto pořad. Když si představím, jak je měď stabilní kov (okapy a střechy vydrží staletí), nechce se mi věřit, že by zapíchnutý drátek v rostlině způsobiul vysoký obsah iontů mědi v rajčatech - dokonce větší než po ošetření měďnatými fungicidy. Jiná věc je,  zdali je takový drátek proti plísni účinný, osobně si myslím, že není.

Za komančů když nebyla chemie tak jsme dávali měděnej plíšek do akvaria a bylo po řasách...

No ona ta měď zase tak stabilní není, naopak je dosti reaktivní. Stačí dát drátek do akvária a mlži jsou v tahu... Pokud jde o výsledky měření (bylo to v Zahrádkáři) zbývá Vám nevíra a mě víra. Jiné řešení (nezávislý pokus) zatím není.

Tak je to 50 na 50. Jak jsem psala plíseň na nich není, ale není ani na těch neodrátkovaných. Což je dobře. Třeba se ještě někdo vloží do diskuze se svou zkušeností. Všem děkuji.   

Je třeba si uvědomit, že rostlinné šťávy obsahují organické kyseliny, soli a hlavně jsou ve stálém kontaktu s drátkem  - v tomto ohledu srovnání s měděnou střechou trochu pokulhává.
Deště atakující měděnou střechu  (již ne tak kyselé jako před rokem ´89) rozhodně budou méně agresivní nežli šťávy a nejsou v kontaktu se střechou stále. Docela rád bych si přečetl ten Dr. Peleškův článek.

P.S. To zcela objektivní porovnání by dneska nebylo ani extrémně drahé, za stanovení stop 1 elementu  - tedy v tomto případě mědi - se v ČR platí cca stovka(i méně) + něco za mineralizaci vzorku.

Zajímavé, kde to vzorkují?