Herbicidy na zahradě aneb Konec rajčat v Čechách?

Jestli jste si nevšiml tak je tady spousta "zahrádkářů" kteří pěstují rajčata na balkonech nebo terasách svých obydlí a ti jsou odkázání na externí zdroje. Já osobně mám zahradu 350 m2 celkem intenzivně osázenou a mohu říci že nemám toho moc co do kompostu dát. Teď jsem si postavil kompostér a nebýt zelených plevelů které vyrostly po deštích, tak tam není co dát. Tráva dohromady žádná, listí taky ne, sem tam nějaká ta nať z cibule nebo mrkve, pár ostřihaných halůzek ze stromků Dávat tam osečkované réví napadené plísní nebo vylámané listy rajčat napadené septoriozou, listy cuket napadené padlím?

Mirku, zbylo vám trochu toho kupovaného kompostu? Možná by bylo zajímavé udělat řeřichový test... VJK

Ten co byl z kompostárny mám ještě zbytek na hromadě, ten pytlovaný už ne, ani už nevím jaký to byl výrobce. Testu se nebráním, napište jak na něj, i když jsem nechtěně kompost otestoval (vše v květináčích) na jahodách a muškátech (total kaput), dále na paprikách (taky něco kaput) a rajčatech (ve stadiu řešení).

Balkonovým zahrádkářům mohu doporučit, aby požádali souseda zahrádkáře o kyblík kompostu, jistě rád vyhoví ev. prodá. 

Podezření na nekvalitní komerční komposty a zeminy se tady již dlouho opakuje. Zdravím - J.

Pane Jaroslave, zdravím. Pokud je pro vás kompostování radostí, tak to již máte zřejmě velmi dobře zmáknuté .

Mnoho lidí asi sype zelené zbytky na jednu hromadu a pak to na podzim třeba zaryjí. Já se o kompostování začal blíže zajímat teprve nedavno a tak si s některými věcmi moc nevím rady. Můžete nám prosím přiblížit, jak kompostujete vy? Také by mne moc zajímalo, jak nakládáte s trávou ze sekačky (máte-li ji). Co jsem se dočetl, tak by se měla optimálně promíchávat s nakouskovanou slámou, to aby hromada kmpostu byla lépe prodyšná. Slámu zatím nemám, až bude po žních, tak snad nějaký balík od zemědělce co neroundapuje seženu.

Předem děkuji za poučení, Milan.

Věnuji se zahrádkaření asi 60 let, nejprve s odporem podle příkazů otce, později mě moje zahrada chytla a kompost byl vždy základem a jednou z prvních prací. Nyní mám zahradu 35a, ovocný sad a zeleninové záhony, pár okrasných dřevin atd.

V těchto podmínkách mám každý rok 1-2m3 kompostu převážně z vykopané zeminy s drny a spodinou, do toho míchám posekanou trávu. Navrstvené hmoty v zimě překopávám na 2. hromadu vymezenou ohrádkou, přes léto na tom pěstuji dýně a po sklizni podle potřeb kátruji sypkou zeminu. Je to systém 3 hromad a kompost tedy zraje cca 3 roky.

Vyrobená zemina mi stačí na naplnění jamek pro nové stromky, pro rajčata, cukety a pod. Všechno na tom roste jako z vody.

Zdravím - J.

Zdravím a děkuji za zajímavý popis. Zahradu máte opravdu velikou a o místo na zrání kompostu v ní zřejmě není nouze. Jestli dobře počítám, tak kompostovou hromadu přehazujte za ty tři roky právě jednou?

Téma o kompostování je nadmíru zajímavé a užitečné. Zdravý kompost je totiž pro rosltinky skutečný lék plný přírodních a dobře přijatelných antibiotik (něco jako penicilin pro nás lidi). Na téma kopostování proto asi založím samostanou diskuzi - něco jako vyšší školu kompostování . Milan

2. přehazování provádím při kátrování, dozrání kompostu pak probíhá v prosáté formě.

1/3, která neprošla sítem, je také přehozená a slouží jako základ pro další kompost.

Takže bych to viděl na 2 - 3 proházení za 3 roky. V těchto objemech víc nezvládnu, nejdůležitější je třídění při kátrování.

Zdravím - J.

Dobry den, zalozila jsem diskusi o kompostu, mohl byste prispet detajlnim popisem, at my novi vime. Diky

Paní Evo, já už toho víc nevím, to bych musel napsat příručku a těch jsou plná knihkupectví.

Taky je v diskusním fóru téma Zahradní půdy a hnojiva - je tam hafo příspěvků.

Já jsem popsal ve 2 příspěvcích určitou modifikaci svého postupu, ale jinak se snažím držet literatury.

Zdravím - J.