Herbicidy na zahradě aneb Konec rajčat v Čechách?

Pane Jaroslave, nakonec mi to nedá, abych se vás znovu nezeptal .

Odkud prosím berete takové větší množství drnů? U nás máme kus půdy vyhrazený na zeleninovou zahrádku, kus na okrasné záhonky, okolo stromlů je černý úhor ...  Kdybych měl nějaké větší množství drnů, asi bych z toho po zkompostování dělal extra substrát na výsevy, přesazování, skalničky a tak.

Milan

Na zahradě 3400m2 se drny vždy najdou - něco mi uhyne, vykopu jámu pro novou výsadbu, ryju záhony, obrývám stromky, kam se tráva rozšířila... kompost pak použiju na zaplnění těch jamek po staré zemině a drnech a další.

Moje zahrada je hlavně louka mezi stromy.

Asi tak. J.

Pokud máte kompostér běžně prodávané velikosti, tak máte za dva roky senzační kompost. Stačí ho jen pak prosít... Dávám do něj i trávu sekanou sekačkou, ale nesmí být ta vrstva moc silná (max. 10 cm). Proložte ji drobnými klacíky, které snad není velký problém sehnat v nějakém křáčí a taky drny se zeminou. Tyto drny taky není problém " sehnat". Když plejeme zahradu, tak roste tráva i tam, kde nemá a to je ten zdroj. Drnů je dost. Krom toho kdekoliv kolem vaší zahrady se najde jistě " zdroj" drnů.. Nemusíte jich mít hned plné kolečko. Taky sousedi zahrádkáři se možná rádi zbaví drnů... sděluji jen svoji zkušenost. Krom toho i slupky od brambor, shrabané listí atd. Materiálu fůra!!!

Včera jsem zaregistroval u lánu téměř zralého obilí postřikový traktor a cisternu. Co tam chtěli stříkat nevím, neměl jsem čas abych se podíval, každopádně pole bylo silně prorostlé něčím zeleným. Zda to byl nějaký sajrajt na doztávající obilí nebo na ten plevel v lánu, těžko říci. V tom okamžiku mne napadla jedna věc. Obilí jde je konzumaci, sláma se nastele pod dobytek a to co z něj vypadne jde na hnůj, možná se to skompostuje, napytluje a skončí v krámě na pultě. Pak si to koupíte nebo dovezete hnůj, dáte pod rajčata a je to...

Mirku, nevím, jak ještě daleko jsou u vás žně, ale obilí se cca 10 dní před sklizní stříká např. glyfosátem (Roundup). VJK

Tak to může být ono, žně na některých lánech již začaly o víkendu, bylo vidět i hodně přeletů práškovacích letadel a ve vzduchu cítit smrad z postřiků. Ještě k tomu testíku koupeného kompostu tak jak jste vzpomínal, máte nějaký podrobnější návod?

Na netu najdete sofistikovaný postup, já používám jednodušší - odpočítám 2x50 (2x100) semen řeřichy zahradní. Do jednoho květináče dám zkoušený kompost, do druhého zeminu z dobrého záhonu. Vyseju na povrch, zavlažím a počkám, až vzejde. Vzorek z kompostem nesmí být horší než vzorek se zeminou. Pro odhalení nějakých extrémností by to mohlo stačit. VJK

K prvnímu dotazu Mr. Bigga: Myslím si, že většina zde probíraných poškození rajčat je výsledkem nějakého použití herbicidů (v kompostu, vedle na záhoně a přeneseno větrem, výpary, nevymytý postřikovač..). Virozy a mykoplazmozy jsou možné, ale méně pravděpodobné. Přesazení by je nevyléčilo, po měsíci nerůstu by nepřešly. Jedině, že by je z latentního stádia provokovalo letošní počasí, které s rostlinami "cvičí". 

K poživatelnosti plodů poškozených rajčat. Tady bych strach neměla, neboť rezidua budou asi všude okolo v prostředí, jistě i v obilí, z trávy v mase a mléce. Pokud použijete substrát na zahrádce plošně, tak budou ve všem, co tam vyroste. Jenomže u většiny rostlin se to neprojeví v růstu.  Tolik moje úvaha.   J. 

Ještě přikládám jeden novější poznatek z pěstování takto poškozených rajčat. 

I vylomené a zakořeněné vlky nebo přesazené rostliny pokračují v růstu s tímto poškozením, zvláště u zakořeněných vlků ve vodě je z toho patrné že je to již v rostlinách. Zajímavé je to, že pokud jsem nechal na přesazené rostlině zálistky a nevylamoval je, tak ty byly již v pořádku a zdravé. Nechal jsem zálistky a vylomil poškozené pravé vrcholy a nyní je rajče již bez viditelných anomálií.

Já používám v trávníku Agritox a dávám ho do kompostu a v pohodě, žádná poškození nemám. Kompost mám tak dvouletý.