Uskladnění slivovice v dub. sudu

Vybavuji si, že sem kdesi četl, že při zrání whisky v sudech jí ubývá (tuším 1,5 % ročně) a že se říká, že ji "v noci upíjejí andělé". Myslím si, že při uložení v sudu dochází nejen k extrakci tříslovin, ale i k oxydačním procesům- a dub má enormě velké póry ve dřevě- a k vytěkávání těkavých složek (estery, etéry..) ze slivovice a celkově se tedy snižuje ostrost a slovovice zjemní. Je to určitě velmi složitý proces, jak to tak u reakcí z oblasti orgynické chemie bývá. Mnoho paraelních reakcí a směs produktů. Ale jak říkal manžel tety Kateřiny: výsledek skvost. S tím nárůstem koncentrace je to divné, je to o dost a spíše bych viděl někde chybu v měření - čímž se nechci dotknout Vaší odbornosti,  ale stát se může cokoliv.

Jirka

Dovoľte mi aby som aj ja prispel svojou skúsenosťou.

Zakúpenie 10 litrového, alebo akého koľvek iného dubového suda iste nie je lacná záležitosť. Ja som to vyriešil tak, že do 5 litrového sklenného demižónika z vína som vhodil 3 ks triesok zo stredu duba. Bolo to pred 3 rokmi a slivovicu som skúšal s kamarátom dva krát a len trošku. Alivovica má hredastú farbu, chuť je jemne whisková (je krásne cítiť chuť dubového dreva) a je taká akási jemnejšia. Zo sklenného demižona sa mi stratilo len to, čo som vypil, žiedne inú úbytky neboli.

Peter

Slivovice přiměřeně silná, dobře odvětraná, ze správně ošetřeného nedoslazovaného kvasu je hladká, voňavá po ovoci, hřeje, ráno čistá hlava. Příchuť dubového dřeva mi celkový dojem nevylepší.
   Rád si pochutnám na dobré Tulamorce, ale ve slivovici chci cítit švestky a v meruňkovici meruňky.
   Před desetiletími rostly švestky všudymožně a byly ideálním zdrojem zkvasitelného ovocného cukru. Levně vypálený destilát z nich mohl sloužit i jako polotovar k výrobě likérů a tmavých pálenek.
  Chápu, že slivovice z dubového sudu může být dobré pití. Pochybuji ale, že překoná pravou obilnou whiskey. Na druhé straně pravá, čistá, čirá slivovice je pití, které nám závidí a umí ocenit nejeden zahraniční pijan. Hádejte, o jaký dárek si řekne emigrant za mořem, když jej chcete navštívit? Mimo tuzemáku ještě.

Ja som raz pil slivovicu zo sudu a bol som velmi prekvapeny lahodnou chutou. Bola od cloveka co sa vyzna. (Ta predytym mohla byt este lepsie ale nebola moznost porovnat)  Trik nemusi byt len v tom, ze sud doda slivovici chut.... ak je v sude len kratky cas, celuloza v dreve moze adsorbovat niektore neziaduce latky vznikajuce kvasenim, cim zmeni chut slivovice. Mozno aj k lepsiemu... Pri whisky sa toto prejavuje silnejsie, pretoze chyba ovocna aroma... u slivovice ovocie prekryva pach inych latok ktore mozu byt pritomne. Cize sud moze pracovat podobne ako odvetranie slivovice.

Každej trouba si řekne o Becherovku. A whiskey není obilná ale kukuřičná.

V dřevěném sudu hlavně pálenka celou plochou dýchá, což nemůže náhradit žádný otevřený skleněný demižón. Je-li uskladněna ve studeném sklepě, pak i ztráty na alkoholu jsou malé. Ale jsou.

Uložení pálenky v dubovém sudu není kvůli získání chuti, ale proto, že dubové dřevo obsahuje třísloviny, které odbourávají vyšší alkoholy, tedy zjemní pálenku. Alepoň mi to tvrdili pracovníci bývalého lihovaru Hobé a trvrdili, že stačí dát do lahve třísku dubového dřeva, že to nemusí být zrovna sud. V tomto lihovaru pro zjemnění bramborového lihu používali t.zv. rektifikační kolonu, která v podstatě provedla průmyslovou cestou totéž. Proto některá doporučení, která zazněla na tomto diskuzním fóru, ohřát pálenku pro zjemnění nemusí být tak úlně od věci.

Jěště k jednomu z výše uvedených příspěvků: Kde by se ve Skotsku vzala kukuřice. Pravá whisky je ze žita a bourbon z kukuřice.

F.O.

Výrobci lihovin velmi rádi kupují sudy, ve kterých max 3 roky uzrávalo barikované víno. Pak už se v nich barikované víno nesmí vyrábět, ale sud je příjemně zavíněný.

Whisky je alkoholický nápoj destilovaný z obilnin, zrající v dřevěných sudech (většinou dubových). Podle znalců nechutnají žádné dvě značky whisky stejně. Nápoj se připravuje převážně z ječmene s použitím kotlíkového neboli periodického destilačního přístroje. Převážně v Americe se ale whisky připravuje destilací z kukuřice.

Na světě existuje několik základní druhů whisky.

Skotská whisky (whisky), nejčastěji dvakrát destilovaná z ječmene, který byl vysušen nad rašelinou.
Irská whisky (whiskey), třikrát destilovaná a po tři roky skladovaná v dubových sudech.
Americká whisky je nejčastěji destilovaná z kukuřice.
Bourbon je americká whisky pocházející ze státu Kentucky obsahující nejméně 51% kukuřice (např. Jim Beam).
Whisky z jiných států se většinou neoznačuje jako bourbon, nejznámější je Tennessee whiskey (např. Jack Daniel’s).
Kanadská whisky, většinou jemnější a z více druhů zrn.

Konec citace. Jinak i kukuřice je považována za obilí

Whisky=skotsko, Whiskey=amerika, to znamená skotsko obilí, amerika kukuřice