Rozmnožení lísky

Musím se podívat, jestli mi ptáci nějaké plody Lenky nechali, třebaže násada byla mimořádně velká. Nevím, jestli je to tím, že ořešáci tuto odrůdu preferují nebo jednoduše dozrává dřív. Červené osemení nemá, ale oříšky jsou větší a líp se vylupují než Lombardské (což se vylupují asi všechny).
   Je možné, že červené listí bude dominantní znak (na rozdíl od jader), každoročně v trávníku (daleko od lískových keřů)  nacházím plno malinkých červených semenáčků. Možná jen proto, že ty zelené nejsou tak vidět.

Měl jsem Halský, lombardský a webův vedle sebe.Nedaleko byla červenolistá líska. U mojich lísek byly dvojí plody na jedné rostlině, a to s červenou slupkou a s světle hnědou.Zřejmě ty plody s červenou slupkou oříšku byly opyleny červenolistou.nikde jsem se o tom něco takového nedočetl.

To jste ani číst nemohl. Takové keře se nevyskytují. Ve Vašem případě jde patrně o dva různé keře zapletené do sebe nebo podstatně vzácnější  chiméru. Opylující odrůda nemá na kvalitu plodu žádný vliv.

Ano, pokud by byly propleteny i tři keře mutací Lombardské, tak po většinu roku nebude jasné, který výhon je jaký. Červenolistá mutace má (na rozdíl od Lenky) ozdobný list víceméně jen na začátku vegetace, ale v době zrání oříšků jsou listy mutací víceméně stejné (s počátkem podzimního nádechu). Stále sháním tu červenoplodou mutaci, ať už formou roubů, tak i třeba odkopkem (radši bych ten roub, aby bylo jasné, že to není semenáč nebo příměs).

Ad Chiméra je vzácná, náhodné semanáče (z volného opylení) uprostřed keře jsou častější. Je tak možné, že původní keř byl červenoplodý a v pozdější době převládly "čokoládové" semenáče.

Já lísku s červeným osemeněním mám.Vypadá jako lombardská, má normálně zelené listy, ale jádra po rozlousknutí jsou sytě rudá. Po uschnutí jsou potom spíše do hněda.

Nejspolehlivější jsou odkopky a hřížení. U roubované na kmínku s odkopky nepochodíte a hřížení je prakticky klasickým způsobem neproveditelné.

Ale existuje i na toto jedna "finta". Pokud máte zájem, dejte fotku spodní 1/4 keře/stromku, a napíši podrobnosti.

Výsevem se množí pouze podnožová Corylus colurna - líska turecká.

Při výsevu "náhodných kříženců" dostaneme potomstvo značně nevyrovnané a selekci neperspektivních jedinců můžeme provádět až když se líska dostane do plodnosti. V druhém roce s reprezentativními plody (často až 10 let od výsevu) můžeme vyřadit jedince co mají nízkou násadu plodů a špatný výnos jádra (tlustá skořápka / malé jádro). I turecká líska je jedlá, ale má 65% skořápky na 35% jádra. Přitom další obtíží může být těsná a pevná punčoška. Až s odstupem několika let od začátku plodnosti pozníme, jestli líska dává pravidelnou úrodu ve vztahu k podmínkám v době opylení.... Do doby ukončení selekce můžete počítat s jediným přínosem a tím je pěstování živého plotu či větrolamu.

Přesazení odkopků není nejspolehlivější cesta, abychom dosáhli totožnou rostlinu.Protože není vyloučeno že rostlina, kterou jsme odkopli nepochází ze semene.

Nevím jaké výsledky jsou s množením způsoby-řízkováním, roubováním,očkováním, zda je to možné, a s jakým procentem úspěšnosti.Vyzkoušel bych hřížení... a to i vyšších kmenných tvarů, kdy větve nedosahují povrchu země.Někde nad úroveň půdy, výše do koruny bych umístil nádobu se zeminou, a v ní bych se pokusil materiál hřížit.

Ano, to je ta "finta", že se po opadu listí vybere jeden z letorostů vyrůstajících v nadbytečném množství z místa roubování a ten se zkrátí na cca 1,2-1,5 m, v úrovni cca 10-20 cm od pattky prýtu se udělají podélné zářezy a na takto upravený prýt se nasune dvoulitrová PETka s odstraněným dnem hrdlem dolů. Do PETky se pak nasype směs rašeliny, hrabanky, perlitu a jílu (bentonitu nebo hydrogelu). Pokud dospod dáte hrubší částice vybrané z rašeliny a na to vrstvičku z kočičího steliva, je láhev dost utěsněná vůči prýtu, aby vám srážková a případně zálivková voda neprotékala a substrát se udržel dlouhodobě vlhký. Instalujeme v říjnu, ponecháme 2 zimy a v březnu pak odřezáváme "tříletou větev" s kořenovým balem.

Další finta příště...

SfK

Dík za všechny rady. Opravdu mi jde o rozmnožení kulatých velkých oříšků. Pokud funguje hřížení, je to fine, místa mám dost a výhony se najdou. Odkopnout to nepůjde, jsou to mohutné staré keře vyrůstající jaksi z jednoho místa. A jen tak pro zábavu pár oříšků vyseju.

Kdo hledá, ten najde. Hledá se na okraji keře mladý dvouletý výhon, který z kořenového krčku odbočuje pod zemí a má alespoň pár vlásečnicových kořínků. Ono se to v extrémním případě více podobá dřevitému řízku než odkopku, ale ty pletiva z nichž se vytvoří kořenový kalus tam jsou a mohou se množit. Nevýhodou řízkování je právě to, že plno prýtů zaschne aniž by jste se dočkali alespoň vytvoření kalusu.

Jinak z hlediska časnosti sklizně je hřízenec plodný už cca druhým rokem od oddělení od matečné rostliny a cca 4 roky od zahájení hřížení. Semenáč pak se do plodnosti dostává tak v 6 roce od výsevu. Nejdříve jde do plodnosti tříletý odkopek.