Kompost

...a bakterie su este lepsie na tom, dychaju dusicnany, sirany a zelezo tri...

Produkce kyslíku fotosyntézou je vyšší, než jeho spotřeba dýcháním. Proto se říká, že " rostliny ve dne produkují kyslík a v noci oxid uhličitý", i když to není úplně přesné.
Napsal jste to zcela srozumitelně.

...jedinou možnost dostat je do pletiv v podobě vodného roztoku... Pomíjím hnojení na list, tam je to jinak.
Není. I přes list mohou živiny přejít jen ve formě roztoku.

Chlapi a kde je v té fotosyntéze ten kompost?

... ta odbočka "ke strašidlu" v diskusi o kompostu je o tom, že mineralizací kompostu se především má ztratit vodík a uhlík. V anaerobním procesu jako uhlovodíky a v aerobním procesu jako H₂O s CO₂.

Zajímavější by však byla diskuse ohledně přeměn dusíkatých látek. V anaerobním prostředí probíhá "denitrifikace" kdy zdrojem energie pro probíhající procesy je postupná přeměna na jejímž konci jsou plyné N₂O a N₂. Tedy anaerobně zpracovaná biomasa má menší podíl N v poměru N:P:K než řádně aerobně vedený kompost. Proto také zaorávání zeleného hnojení má při potřebě akumulace N v půdě přednost před zpracováním biomasy v kompostu.

Výpalky po destilaci kvasů mají podíl N nesnížený a proto jejich rychlá aerobní stabilizace v kompostu nebo zarytím do čerstvě zpracovávané půdy je výborným zdrojem živin včetně dusíku.

v anaerobnych podmienkach v komposte nedochadza k vyrazbej denitrifikacii, pretoze nie je co denitrifikovat. Kompost je plny organickej hmoty a dusik je stale viazany vo forme peptidov a jednoduhsich produktov. Preto skor budu vznikat aminy a amoniak.

Máte částečně pravdu, vyjmenoval jste úvodní typ dusíkaté látky a dva mezistupně denitrifikace. Jestliže denitrifikaci překopáním kompostu zastavíme ve fázi "aminů", dostaneme dobrý kompost se stejným obsahem N jako kdyby běžel od počátku jako aerobní. Jestliže anaerobní jádro obaluje aerobní zóna, unikající amoniak je nitrifikován (vázán), kompost nesmrdí a neztrácí cenný dusík. Kombinací je spousta. Dřívější povolání "sanytrník" bylo o tom, jak vést komposty tak, aby jako minerální květy na povrchu krystalizovaly ledky.

Uhlík se do těla - ať lidského, či rostlinného - nedostává žádným nádechem...

Je kysličník uhelnatý uhlík, či nikoli.Pokud ano, tak jakým jiným způsobem,a jinak vysvětlíte vniknutí jmenovaného prvku do lidského těla, když né dýcháním. K otravě dochází inhalací vzduchu obohaceného vysokou koncentrací kysliččníku(oxidu) uhelnatého , následně přestupem do krve obsahujícího toxickou koncentraci CO, ústními/nosními otvory do plic.

Dýchají stěny, rostliny,kůže živočichů,půda, dřevo,papír... většina porézních materiálů... a nadneseně lze říci,že deštné pralesy,nebo obyčejné lesní porosty jsou plícemi světa...přesto fyzicky nemají plíce.Dýchání je také faktická výměna vzdušných,vzduchových částečků/atomů vzduchu s vodní párou, a nikoli pouze výměna vzduchu v těle fyziologickým/anatomickým roztahováním/kontrakcí plícních laloků za pomocí svalových vláken.

Generální zjednodušení je, když pominete minoritní věci. MA nedělejte z odbočky jestě složitější odbočku. Obecně by měl pan doktor i jiní rozlišovat mezi producenty a konzumenty. Je jen málo organismů, kteří jsou zároveň producenty i konzumenty (např lišejník). Fototrofní producent získává uhlík i minerální látky primárně z okolí, heterotrofní konzument v potravě. Pro člověka je prioritním zdrojem uhlíku potrava (cukry, tuky,...) a jak jste sám uvedl, minoritní příjem vázání CO na hemoglobin není pro jeho zdraví přínosem stejně jako není přínosem konzumace dusíku ve formě kyanidu (hořká meruňková a mandlová jádra).

Rozlišovat producenty a konzumenty je dobré, pokud se bavíme o tom, kdo nám dodává a kdo nám bere kyslík. Když rozebíráme dýchání jako fyziologický děj, je to zcela jiné téma.
     Ovšem věty mA,  že dýchá dřevo a papír, to je hraní se slovíčky. Jistěže slovo dýchání má řadu přenesených významů (dýchá omítka, les), bavili jsme se však o dýchání (rostlinného) organizmu.
     Stejně tak mluvit o příjmu uhlíku do těla nadýcháním oxidu uhelnatého je stejně smysluplné jako hovořit o průniku těžkých kovů přes kůži formou olověných broků.

jj