Kompost

Zahrádkáři těžko prakticky využijí energetické hledisko a dají přednost jednoduššímu aerobnímu procesu. Zato pro velké zemědělské podniky je výhodné, když bioplynová stanice jim zachová pro vyvážení na pole maximum obsahových látek mimo uhlíku a vodíku. Tedy "živin" které rostlina získáva zálivkou a dýcháním.

...uhlíku a vodíku. Tedy "živin" které rostlina získáva zálivkou a dýcháním.

Malá oprava: zálivkou a fotosyntézou. Dýcháním o uhlík naopak přicházejí.

Dýchání v pojetí živočišné mechaniky je nádech a výdech, ale v rostliné říši nerozlišujeme mezi nádechem (přijímání všech plynů včetně CO2) a výdechem. Nikoliv tedy oprava, ale upřesnění - k fixaci C z CO2 dochází fotosyntézou. Některé rostliny se však brání výdechu spojeného se ztrátou vody a tak opakem k fotosyntéze může být i přeměna cukru na kyselinu jablečnou...

Stando, už zase. Místo prostého - "jasně, spletl jsem se" (nikdo nepochybuje, že to znáte) se opět zamotáte do nesmyslů. Uhlík se do těla - ať lidského, či rostlinného - nedostává žádným nádechem. Co se rozumí dýcháním - živočichů i rostlin,  to je všeobecně známo.  

Ano pane doktore, spletl jsem se, Zelené rostliny nevážou vzdušný CO2, ale pijí sodovku.

Nikoli. Spletl jste se v tom, že jste zaměnil dýchání a fotosyntézu. Dýchání je děj, který ve většině rostlin (i živočichů) probíhá nepřetržitě. Ze vzduchu nepřijímají uhlík, nýbrž jen kyslík (tomu by se teoreticky dalo říkat nádech) nutný pro katabolické reakce uvolňující energii,  CO2, příp. vodu (výdech, když chcete).  Zjednodušeně by šlo říci, že jde o řízené hoření.
   Naproti tomu fotosyntéza - anabolický děj - probíhá jen u zelených rostlin a pouze při dodávce světelné energie. Ze vzdušného CO2 je uhlík použit k biosyntéze (hlavně sacharidů). Nejbližším dějem  u živočichů je pojídání energeticky bohatých látek (cukrů, tuků, bílkovin), nikoli nádech. S tvrzením, že rostlina získává uhlík nádechem, byste neuspěl ani v přírodopise na ZDŠ.

Vzpomínám na svou ZDŠ, na předmět botanika, který byl tuším už v šesté třídě. Tehdy mě ty "blizny, pestíky a druhy okvětí" děsně nebavily (zato kameny v devítce kupodivu ano). A z těch dob si tak nějak pamatuju, nevím jestli správně, že přes den zelené rostliny vážou ze vzduchu kysličník uhličitý a produkují vzdušný kyslík. A že v noci je to opačně, kdy kyslík naopak spotřebovávají a kysličník uhličitý vylučují...(?) Takže jsem rád, že si teď na "stará kolena" díky probíhající diskusi osvěžím zapomenuté vědomosti.

Ze vzdušného CO2 je uhlík použit k biosyntéze (hlavně sacharidů).

Nerad bych se mýlil, ale ze vzduchu si pro biosyntézu rostlina bere celý CO2 a ne jen uhlík.

Jistěže, ale diskuze se vedla konkrétně o uhlíku a vodíku

(...mimo uhlíku a vodíku. Tedy "živin" které rostlina získáva zálivkou a dýcháním.)

Což to vzít takhle: rostliny stále dýchají, tj používají vzdušný kyslík k rozkladu složitějších organických látek (hlavně cukrů) za vzniku oxidu uhličitého a vody, které vylučují do okolí a to probíhá ve dne i v noci.  Tento proces je (tj produkce CO2) je za dne zastíněn výsledky fotosyntézy, kdy z vody, CO2 a pomocí světelné energie a chlorofylu vznikají jednoduché cukry a volný kyslík. Produkce kyslíku fotosyntézou je vyšší, než jeho spotřeba dýcháním. Proto se říká, že " rostliny ve dne produkují kyslík a v noci oxid uhličitý", i když to není úplně přesné.

Pro získání dalších prvků (dusík, síra a pod) musí mít rostlina možnost mít je v substrátu (půdě) a má jedinou možnost dostat je do pletiv v podobě vodného roztoku- musíme zalévat. Pomíjím hnojení na list, tam je to jinak.

Jirka