Obyčejný rýč vs. Fiskars

Přiznám se, že nevím, k čemu je dobré, aby rýč byl z nerezu - krom reklamního triku. Zatím se mi nestalo, abych si musel pořídit nový rýč proto, že ten starý zkorodoval.  Že se rýč leskne, nevypovídá mnoho o jeho tuhosti či trvanlivosti ostří.

Obecně: nerez oceli jsou vesměs pevnější, tvrdší a otěruvzdonější. Mít rýč z nerez oceli je určitý kmofort, za každého počasí ho mohu umýt ve vodě a nechat ho tak, aniž bych ho musel sušit, nebo nějak konzervovat (stejně tak uchování přes zimu). Pokud se na rýči vytvoří ploška rzi, tak jsou s ní při rytí určité potíže- mokrá hlína na této plošce ulpívá, ev. se zvyšuje tření rýče při zašlapávání do půdy.

Pokud jde o srovnávíní nerez rýče s rýčem Fiskars, tak si myslím, že šlo o rýče stejné cenové kategorie- bylo by špatné srovnávat rýč Fiskars s nějakým rýčem vyrobeným z oceli tř.11 nebo tř.12. Pokud jde o materiál na rýči Fiskars (uváděna borová ocel) tak bych si tipl, že ocel B24CR je nerez ocel s obsahem 24% chromu. Tabulky ani materiálový list této oceli nemám (možná mne někdo vyvede z omylu). Myslím si, že i Fiskars si je vědom, jaké pevnostní kvality mají nerez oceli.

               Mr Big

Mr Bigu, matete lidi! Chemické složení uváděné oceli je toto: C 0,24, Mn 1,2, Cr 0,3, Ti 0,04, B 0,002 - čísla u legujících prvků jsou v obsahových procentech. Tato ocel je nízkolegovaná, a proto má do nerezu velice daleko. Je to ocel, která má potřebné vlastnosti, požadované u zemědělských nástrojů. Takže z této oceli se vyrábějí nejenom rýče. Neni borová ocel, ale bórová, protože poslední legující prvek se nazývá BÓR.

           Jiří

Děkuji za upřesnění chemického složení této oceli.

                                  Mr Big

Takže titanový rýč, mimochodem, cena stejná jako tehdy, cca 500 Kč. Akorát dopravné bude něco stát - Titanium Tools

Ač nerad musím zchladit Vaše nadšení na rýč z Lídlu.Je to pouze čínská napodobenina rýče od fy WOLF-GARTEN.Originál jsem nafotil a umístil do vlákna "Rýč fiskars".Můžete porovnat, liší se pouze koncovkou madla o kvalitě materiálu nemluvě.Byl bych velice obezřetný. Mičurin II

Je mi padesát, za život jsem zryl v součtu mnoho hektarů, takže mé poznatky se opírají o praxi. Rodiče i já jsem používal rýče, které sloužily cca 40 let. Byly to ty staré kvalitní, částečně ručně kované, tenké a tím pádem lehké, vysokopevnostní, samoostřící, které dnes již nikdo nevyrábí, poněvadž by byly neskutečně drahé. Časem se však opotřebením snížila funční část pod únosnou mez, ostří bylo jak žiletka a při kontaktu s kameny a pod. se začalo bortit. Pak jsem několik let experimentálně nakupoval a zkoušel různé výrobce. Trvám na tom, že rýč má být pouze mírně vyhnutý a s rovným ostřím - alespoň pro rytí nahrazující orbu. Fiskarsy, které jsem si půjčil od známých, byly všechny nepřirozeně vyhlé, na rovnější typ, který se prý rovněž vyrábí, jsem bohužel nenarazil. Nejtragičtější bylo teleskopické provedení rukujeti - po roce používání se rozkvedlal. Zkrátka Fiskars mne v rýčích neoslovil. Nakonec jsem nejspokojenější s výše jmenovaným rýčem LUX. Dělá se několik provedení, já mám tzv. stavební typ (cena kolem 700 Kč), má pěkné oplášťování topora - nazachycuje se na něm zemina, solidní materiál. U nového rýče jsem ostří upravil naklepáním za studena, tím se ztenčilo a hlavně zpevnilo. Ještě k tzv. nerezovým rýčům - zjednodušeně řečeno je pod pojmem NEREZ v obecném povědomí myšleno skutečně nerezové provedení z austenitické oceli. Pozná se tak, že na něm nedrží magnet. Má ale tu nectnost, že se nedá tepelně zušlechtit, pouze zpevnit kováním za studena. Odborníci pak znají další kategorie nerezových ocelí neaustenitických, které však korodují, i když většinou méně, než klasická nízkolegovaná ocel. P.G.

Pusťte chlapa do prodejny s jakýmkoliv nářadím a vždycky něco přinese. Synátor donesl dnes kovaný rýč a rycí vidle, zaujala ho celokovová násada a vůbec se mu prý líbily. (normálně ryje s Fiskarsem s prodlouženou násadou, ale Fis. vidle se mu nevyhovují, na ty nedám dopustit já).

Zkuste si zkonfrontovat co jste napsal o těch hektarech se stránkou z knihy o vzdělávání půdy, anebo výkonovou tabulkou, které tady zveřejnil pan Josef. Tady buď básníte, nebo nemáte ponětí, jak je velký hektar, tedy kolik má čtverčních metrů.. Jednoduchými počty dojdete k tomu, že jste se setsakramensky mýlil. Pro mne je pár hektarů 2 až 3, několik 4 až 6, mnoho může být třeba tisíc i více. Když šichtu zaokrouhlíme, tak hektar by se dal porýt za sto pětisetminutových šichet, bez prostojů tvořených svačinou a záchodem, což činí sto šichet, což představuje cca pět měsíců. Když jich bylo mnoho, teda těch hektarů, tak to činí třeba mnoho měsíců, či spíše několik let rytí, když navíc vezmeme v potaz to, že rytí se provádí coby příprava půdy na zimu, což se děje v poměrně malém časovém úseku, tak nás taháte za fusekli pořádně.

Pane Josefe, stále čekám a kontroluji vlákno, zda-li se již neobjevily slíbené skeny. Akorát zvětšuji poče okuků.

Jiří