Pochlubte se svojí zahrádkou

Dlibor: mě se líbí hlavně vaše skalka. Ten chodník taky není špatný.V podstatě se nedivím že jste chtěl korejsou jedli, venkovní obišek, tavolníky, jsou to hezké věci. Mě spíš mrzí že lidé se je snaží splácat dohromady, a ono to nefunguje, každá rostlina by měla mít své místo. Jasně na to jsou celé publikace a kdo má čas se tím zabývat no, já oceňuju vlastní vkus jedince, to on se musí ve své zahradě cítit dobře, ale lidé jakoby zahrady neuspůsobují sobě, ale nějakému prototypu, který vídají. Potom ale bych ocenil obyčejný záhon růží a ovocné stromky, než kůrová kolečka:-) a ušetří. U paní Michaely nepřekousnu celkové ladění, tu plazivý modřín, tu inverzní smrk, támhle položený pařez na kůře a kameny volně položeny, svítící jako nějaké body, a nejhorší jsou veroniky obsypané štěrkem a obložené kamením:-)  Celé je to ohraničeno půlkulatými špalíky, ne já tohle prostě nemohu... nezlobte se, nechci být zlý, nechci urazit... Proti záhonu lilií nic nemám, je účelový.

Karel

Pro Karla: díky, mně se už mockrát honilo hlavou, že se nějak stručně filisoficko-vtipně ozvu na téma-lidi neblbněte, dyť se na to nedá koukat. Jsem ráda, že jste mě tak elegantně předběhl. A vůbec mě bolí, když vidím rozpadající se centra malých obcí v okolí, zatímco na jejich okrajích rostou další a další Šmoulendy. Ty opravdu staré venkovské domky mají pro mě mnohem větší morální hodnotu a urážejí mě i třídílná okna ve štítech. Natož naprosto rovné barevné omítky na kotovici, pěkně zvenku utěsněné polystyrenem. Blé... H.

hráběnka: Tady to asi stejně nikdo nečte... takže jsem se akorát lehce uspokojil psaním :-) Ale těší mě že alespoň vy jste se chytla. Díky.

Karlos

Jen zcela na okraj postřeh k barevnosti omítek - projíždím teď malé vísky pod Brdy, protože budu do budoucna řešit novou fasádu na chalupě a chci, aby stylově odpovídala řekněme 10. - 20. létům. Barevnost fasád tehdy také byla značná - často zelená a žlutá, k tomu bílé prefabrikované štukové římsy nad okna aj. ozdobné prvky. Dovedu si představit, že to tehdy leckomu také připadalo nevkusné, dnes tomu patina a omšelost dodala na malebnosti. Jestli ale podobně výraznými barvami budu řešit fasádu (ještě jsem se nerozhodl, spíše ne), jistě mě mnozí prohlásí za kýčaře.

Jinak třídílná okna v kombinaci s brizolitem mi také nahánějí husí kůži, naštěstí z osady, kde máme chalupu, se v 50. letech všichni odstěhovali do měst do sorelových bytovek, takže těmito materiály celkový vzhled obce neutrpěl, je to v podstatě chalupářská rezervace 

Zdravím všechny a připojuji pár fotek.Takové pěkné jako ostatní to nemám ale myslím že zase tak zlé to není.Jana

Jani, co jste myslela tím, že to nemáte tak pěkné jak ostatní?Božínku, vždyť je to krásný. Obvyklý postesk co já bych za to dala.Jsem na tom jak Lucka, každý pes jiná ves.Ale už to spěje ke zdárnému konci.Dosud to byly tři roky pokusů a omylů.Je to vážně hezké.

Přesně tak, Jano, máte to velmi pěkné. Mně se obzvláště líbí obrázek č. 2. Pozor však na Karla a jemu podobné, za chvíli Vám tu napíšou, jaký je to nevkus, pro jistotu sem však svoje výtvory nevložili...  Pořád říkám, zahrádka se má líbít hlavně zakladeteli, ostatní si mohou políbit šos...  a hlavně nečučet, když to pohoršuje jejich estetické vnímání.

Ále no tak, neberte to tragicky, každý, kdo se tu nějak projeví, jde s kůží na trh a má počítat s různými ohlasy, ne? A já čučím o sto šest, abych se poučila od druhých v dobrém i špatném. A zároveň nesnáším, když někdo čučí k nám. To je ta dialektika zahradismu, že jsme různí. Chlubte se dál, ať je o čem povídat. H. (pardon-nejsem přihlášená)

Sice jsme různí, nové zahrádky jsou však poslední dobu jedna jak druhá. To je tím že je lidé nedělají podle sebe a podle vlastního citu ale podle druhých!!!(katalogy, zahrady na objednávku, televize, soused).

Karlos

Přidávám ještě pár obrázků s lepší kvalitou.