Jak se zbavit pařezu?

Dělám to podobně už 40 let, každý starý strom doslova vykopu.

-Vždy ponechám dlouhý pahýl i 5 metrů a nahodím provaz na vršek.

-První řadu kořenů přeseknu s uličkou na lopatu nebo rýč, tedy dvojmo abych se dostal do spodku k dalším ale už menším kořenům, kde stačí jedna dobře mířená rana sekerou

-Mírně strom podkopávám (stačí z jedné strany) abych se dostal k tzv kůlovému kořenu (mají jaderničky)

- Pak zatáhnu za provaz a velkou pákou poměrně snadno vyvrátím

Doba práce u takové jaderničky až několik hodin, zatímco nevelkou švestku udělám za hodinu.

Měl jsem pouze pařez, ne kus pahýlu, docela velké třešně. Podhrabal jsem se z jedné strany pod pařez, chce to opravdu až pod něj a pak jsem tam den co den, asi 14 dní, rozdělával ohýnek.

To je pěkný, ale tazatel má pouze pařez...

Podle dotazů soudím, že pro tazatele je práce pojem, se kterým se běžně nesetkává. Proto bude nejlepší, když si na to zjedná.

Teď nevím jak se ta firma jmenovala ale správní rada byla dědeček, babička, vnučka, pejsek, kočička ale bez myšky s tím nehli. 

Určitě to nebyla firma Hryzec&co.

Ta mi vymlátila tři stromy okolo a furt ne_a_ne se trefit na pařez od 200 letého ořešáku.

V duchu pohrdám těmi, kteří ač plní síly, porazí strom u země, a pařez nechají v zemi.

Mrtvé dřevo vytváří životní prostor pro mnohem víc organismů (a hlavně jiné organismy) než živé stromy, takže jeho přítomnost zvyšuje diverzitu a tím i celkovou stabilitu systému. Navíc pozitivně ovlivňuje vodní režim na pozemku tím, že nasává vodu a postupně ji uvolňuje. Pohrdání podle mě není na místě. Nechávat mrtvé dřevo v krajině (v zemi i na ní) bych hodnotil určitě kladně...

Presne tak....s velkou namahou vykope strom aj s korenom a potom koren strci do vyvyseneho zahonu.

Ja zasadne trochu odkopem a odstranim nadzemnu cast aby pen nezavadzal.

Pohrdání podle mě není na místě. Nechávat mrtvé dřevo v krajině (v zemi i na ní) bych hodnotil určitě kladně...

Taky musím souhlasit s Rosťou. To, co píšete, možná platí pro les, ale rozhodně ne pro zahradu. Tam je biodiverzita na nic. Pařez překáží v sečení, v obdělávání půdy, není příliš vzhledný a nelze do něj vsadit další strom. Vykopáním stromu vytvoříme hlubokou jámu, do níž můžeme - po výměně zeminy - zasadit nový do čerstvé odpočaté půdy. Řešit staré ovocné stromy v zahradě benzinovou pilou u země považuji za barbarství.

Tak samozřejmě záleží na spoustě okolností, především na osobě zahradníka a jeho plány na budoucí využití místa. Pokud potřebuje zasadit strom přesně na stejné místo, tak mu asi nic jiného nezbyde. Osobně (kdyby byl prostor) bych nový strom zasadil o pár metrů vedle a pařez bych naočkoval houbama - dál by plodil a zároveň hnojil nový strom.

V zahradě je biodiverzita stejně důležitá jako v lese. Obecně se dá říci, že čím vyšší bude, tím bude zahrada zdravější a tím nižší nároky na údržbu bude vyžadovat (za určitých podmínek - diverzita druhů, diverzita funkcí, redundance funkcí,...). Z globálního hlediska zahrady tvoří ne nepodstatnou část naší krajiny a chtě nechtě se tak podílí ne jejím zdraví.

Honza