Roubování meruněk

Mrkev obecná běžně roste na našem území volně v přírodě jako dvoudomá bylina. To, co pěstujeme v zahradách, ale není tato divoká forma mrkve, nýbrž z ní vyšlechtěný kultivar Mrkev obecná setá. Mrkev (setou) nepěstuji a proto s její schopností přezimovat nemám žádnou praktickou zkušenost. Ale jako známý teoretik mohu s chutí sobě vlastní poskytnout nějaké své teorie: Mrkev pro svůj zdravý růst vyžaduje lehkou, vzdušnou a nezamokřenou zeminu, s neutrální až lehce zásaditou reakcí. Špatně roste, či vůbec neroste,  v hutném zamokřeném jílu. Myslím si tedy, že pro zdárné přezimování venku v našich končinách nebude tím hlavním faktorem mráz jako takový, ale právě míra vlhkosti a dostatek vzduchu kolem kořene. Rovněž si myslím, že pro zdárné přezimování venku budou příznivější stabilní teploty pod nulou (až do určité teplotní hranice samozřejmě), než trvalé teploty nad nulou, případně i časté cyklické zamrzání a rozmrzání půdy. To z důvodu houbových infekcí. Pokud je půda těžká, jílovitá a zamokřená, má podle mého názoru mrkev mnohem méně šancí na přežití. Co jsem chtěl vlastně říci? Že nelze a priori tvrdit, že mrkev VŽDY a za jakýchkoli okolností zimu venku přežije (což zde ale nikdo netvrdil) a na druhou stranu ani nelze a priori tvrdit, že mrkev zimu venku schopna přežít není - za žádných okolností, tedy NIKDY.  Mám pocit, že toto druhé tvrzení se zde objevuje. Naprosté jasno by určitě vnesl p. Bred_ik, pokud by se diskuse účastnil.

PS: A co má vlasně společného mrkev s meruňkami? Že by barvu?

Wimpi, a vy nevíte že v maketech prodávaný "meruňkový nektar - nejnižší cena" má složení 48% přidaná voda, 45% mrkvová šťáva, 5% meruňková dřeň ze zmrazeného polotvaru, 2% přidaný cukr, méně než 0,1% aromata a stabilizátory.

Drobná oprava. Mrkev je jednodomá  bylina.

 Ď!  Chtěl jsem napsat "dvouletá", ale vědecky!

Mrkev se dá úspěšně pěstovat i v těžké, jílovité, vlhké půdě. Problém později způsobovala spíše pochmurnatka mrkvová. Nejlepší výsledky dával pastinák. Mnohem menší byla kořenová petržel. Pastinák však lahodnou kořenovou petržel nahradit nemohl. Soused zde například tvrdil, že zde "nejdou" košťáloviny. Nevím už jak na to přišel. Nádorovitost kořenů se dala dobře zmírnit silnějším vápněním půdy. Vyslepování květáku nebylo způsobeno nedostatkem bóru z převápnění, ale plodomorkou zelnou na kterou zase platily insekticidy. Pravda je, že se nejednalo o souvislou vrstvu hutného, šedého jílu, ale tento jíl je na povrchu částečně promíchán s pískem. Při vydatném dešti však na tomto povrchu voda stojí a vsakuje se až po delší době.

Myslím, že problém shnití je otázkou střídání teplot - na chatě skladuji cibuli na verandě (kuchyni), kde v zimě bývá i -20, bez problémů u severní stěny, ale pokud zůstane u jižní stěny, kde za slunečného dne teplota stoupne cibule shnije. Myslím, že mrkev ve vyšší poloze, kde jsou vyrovnanější teploty přežije, oproti vinici, kde se střídá teplý den a noční mráz. EM

"To je výhoda všech diskuzních fór. Smíte se držet svého tvrzení jako cosi košile, třebaže jste ho nikdy neodzkoušel." S tým "čímsi" na košeli sa p.Miloš rád opakuje. Autor citátu ani netuší, ako verne vystihnul napr. svoje zotrvanie na pozícii hranatých plodov Sirius, Luna, Orion, Opál pestovaných v chladných podmienkach (vlákno Heliodor).

Stando, těsně vedle! Už, už to vypadalo, že jste přesně uhodl souvislost mezi meruňkami a mrkví, ano, bude to určitě džus, ale bohužel jiná značka, než Vámi uváděný "Meruňkový nektar - nejnižší cena". Ten totiž neobsahuje žádný podíl jablečné frakce z odrůd Sirius, Luna, Orion, Opál a jak vidno z předešlého příspěvku, jablka hrají ve výsledném kokteilu neméně významnou roli, jako meruňky s mrkví. Takže hledejme ještě levnější "džus", než ten nejlevnější.

Jejda, už je tu zase probírán tvar hvězdných odrůd! Jejich mírnou žebernatost sice připouští i Nesrsta (viz příloha), nicméně pro klidné spaní všech diskutujících hlásím, že jsem všchny citované odrůdy viděl vždy jen zcela kulaté. A jako vánoční přídavek dodávám, že jsem uvěřil i v mrkev zmrzlou v záhoně a narašené vrúble tamtéž.

 V prosinci se věnujeme stříhání roubů. Vhodné letorosty by měly být asi 30 cm dlouhé, naprosto zdravé a z vnější strany koruny stromu. Nejlepší je přechovávat je v chladnu a vlhku. Můžeme je například položit vedle stromu, přikrýt je listím a sněhem a na jaře, až půda trochu povolí, je zapíchnout do země. Takto rouby nezačnou rašit a vydrží nám až do července.

Podepsán je Martin Koubek, rok 2008.

S výhradami souhlasím s postupem, který říká, že po nařezání roubových prutů lze do jara pokud je sníh,ponechat pruty pod sněhovou peřinou.Protože se pod sněhem zamezí případnému oslunění, vyschnutí mrazivým větrem, které bez sněhu nezle vyloučit.

až půda trochu povolí, je zapíchnout do země. Takto rouby nezačnou rašit a vydrží nám až do července.

Nerad tvrdím něco, co jsem neodzkoušel, ale pro tentokrát si dovolím na základě empírie s pozdějším vyschnutím prutů namočených ve kbelíku s vodou tvrdit, že pruty libovolně zapíchnuté do země nevydrží ve svěží kondici do července ani omylem.