Roubování meruněk

Máte pravdu, tak ako ja nemám skúsenosti s vrúbľami zapíchnutými do zeme, zatracujete zas Vy spôsob chladničkový, s ktorým mám skúsenosti dlhoročné a nemenil by som. Každý spôsob uskladnenia má svoje plus aj mínus.

Mrkvu ponechanú cez zimu som odskúšal. Na 100% bola na jar na kašu. O tom nepochybujte. Rovnako by to dopadlo so sklizňovo zrelou cibuľou. Ale kto by ju nechával na záhonu? Stačí keď zmrzne a zhnije vplyvom silných mrazov pri nesprávnom uskladnení.

odbíhám od tématu - mrkev přezimuje, ale 80% červené kořenové zeleniny pěstované malopěstiteli je karotka. Stejně tak jako je potřeba rozlišovat mezi odrůdami cibule. Cibule sibiřská sečka dokonce roste jak šnitlik, kdykoliv se teplota přehoupne přes 5°C a nať zmrzne při -8°C, cibule vymrznou při -22°C.

Je jedno, jak se dostanete nejblíže optimu, hlavně když máte ten svůj způsob vyzkoušený. Jedno je jisté, rouby potřebuhjí k prodloužení spánku (dormance) absenci tlaku mízy z kořenů a menší sumu efektivních teplot než má matečný strom. Zajištění absence tlaku mízy z kořenů máme jasné - roub ustřihneme a je to. Jakým způsobem spočítat sumu efektivmních teplot pro rouby... njn a kdo by se s tím počítal ŽE.

Zas budu na indexu skrze souhlas s MV., ale nešť. Je to k tématu OT. Pěstuju obyčejnou mrkev, karotku, obyč. cibuli. Nenechávám je na záhoně plánovitě, ale zapomenuté tam zůstanou. Zjara je vyhrabává rotavátor ve skvělé kondici.

Máte pravdu, tak ako ja nemám skúsenosti s vrúbľami zapíchnutými do zeme, zatracujete zas Vy spôsob chladničkový, s ktorým mám skúsenosti

Souhlasím, pane Paĺo, je to tak jak píšete.  Nepochybuji o tom, že rouby v chladničce uchovat lze, již proto, že mnozí to s úspěchem praktikují. Nechci jej zatracovat. Kdybych měl a zapnul (vzhledem k množství roubů) další ledničku, rouby zabalil, vlhčil, ošetřiil fungicidem a pravidelně kontroloval, věřím, že by vydržely. Ale říkám si - proč?
   Omlouvám se za tón minulého příspěvku, byl jsem hůře naladěn.

Mrkvu ponechanú cez zimu som odskúšal. Na 100% bola na jar na kašu. O tom nepochybujte. 
Nezlobte se, opět pochybuji. Mrkev, když vysejete, tak v tom samém roce nevykvete. Pokud se má rostlina rozmnožit, potřebuje k tomu květy a semena.
Mrkev je dvouletá rostlina, která první rok svého života vytváří přízemní růžici listů a v mohutném hlavním kořeni shromažďuje živiny. Druhý rok vyžene lodyhu s okoličnatým květenstvím. (wikipedia).
   Pokud by vše shnilo, jak píšete, mrkev jako rostlinný druh by vymřela. Buďto tedy žijete za polárním kruhem nebo jste to neodzkoušel.

P.s. Cibule je taky dvouletka.

Pokud ovšem nejsme výrobci, samozásobitelé osiva, sadby,málokdo pěstuje kořenovou, nebo cibulovou zeneninu jako dvouletou, většinou ji sklidíme prvním rokem.

důvěřuj ale ověřuj - zdroji bylo v době vytvoření 16 let a je to snůška různých Ctrl+C a Ctrl+V... pastinák je stejně dvouletý jako mrkev a ostatní miříkovité. Nepoškozené kořeny přezimují a běžně se skladují i v promrzajících krechtech. Je jen otázka, při jaké mínusové teplotě ztrácí konzumní jakost a při jaké mínusové teplotě ztrácejí vegetační schopnost. A tyto teploty jsou odrůdově rozdílné. Například letní pór zesklovatí při -2°C zatímco zimní pór až při -11°C.

Konzumní jakost může být jak reverzibilní (zesklovatění cibule) tak ireverzibilní (zesládnutí brambor). Konzumní jakost nezajímá hlodavce a klidně vyhledávají zeleninu, kde mráz přemněnil škroby na jednodušší cukry.

Vraťme se k tématu. Jeden známý mi na otázku, proč skladuje rouby v ledničce odpověděl, že venku by mu zmrzly. Optal jsem se ho, proč tedy nezmrznou na větvích, když tam je mráz větší než u domu nebo v jámě (v pařníku). Odpovědí bylo dlouhé "Aháááááá" a od té doby nemá problém se skladováním roubů. Pochopil že mráz roubům neškodí tak jako sucho (i v ledničce může být příliš sucho, pokud balíte skladované neprodyšně (viz nenačnutý jogurt a mléko uzevřené šroubovacím uzávěrem). V ledniče taky může být příliš teplo, když v rámci úspornosti spotřebiče chladíte jen na -6°C. Na záhoně u pana Vysloužila je podle mého názoru průměrná denní teplota stejná nebo nižší než v ledničce a teplota zastíněné půdy (zahrabaná část roubu) do května nevyleze nad 8°C cca do května. Jeho způsob sice nepoužívám, ale nebál bych se, že mi dá rouby narašené nebo zaschlé třeba po odkvětu jabloní.

Předpokládám,že zesklovatění cibule asi není vratný proces.

Stran teploty vidím velký problém v rapídně narůstající teplotní křivce, která na jaře v některé slunečné dny prudce stoupá-hlavně po popledni.Suma denních teplot může být celkově nižší(noční mrazy,chladna), než v konstantně laděné chladničce, kde je 24hod.teplota stálá-v tom vidím velkou výhodu.

Stromky uchované přes zimu ve skleniku začínají z jara velmi brzy pučet.Stačí k tomu několik málo denních minut s max.tepl.ve skleníku v době špičky 25°C přes poledne,po poledni(celkem dvě hod),bez cirkulace vzduchu.

denní maxima u ustřiženého roubu nestimulují kořeny k tlaku mízy protože roub je nemá. A nedostatku vláhy se brání oddálením nástupu rašení = v denních maximech nevidím problém, stejně jako v mínusových teplotách (jednou jsem dostal rouby i kyblíkem vody ve které zamrzly a byly tam týden, než si paní vzpoměla, že mi je ještě nedovezla (tedy týden, průměrně -5, z 3/4 délky roubu ve vodě/ledu) a přesto se ujaly a rostly. od té doby věřím že optimum je -2°C a 80% rv.

Pupeny na výhonu nepotřebují k počátečnímu rozvíjení se tlak mízy z kořenů,viz předčasně rozvíjející se rouby v ledničce, nebo rouby volně zabalené ve sklepě, nařezané barborky,nebo už zmíněný nezakořeněný stromek ve skleníku(stromek nějaké zásoby v kořenech sice má).Pokud má výhon minimum zásobních látek pro rozvoj, vlkost v pletivech,startovním výstřelem rozvíjení pupenů se stává pouze překročení meze aktívních teplot.

Stává se,že po zimě přijde velmi teplé jaro.Pokud si nedáme pozor,a nechali jsme ukolébat minulými úspěchy se založenými rouby venku v půdě,může se stát,že přijdeme a rouby budou vyrašeny.