Moniliový úžeh a moniliová hniloba peckovin v roce 2015

Pri prípravku Signum píšu doslovne-Prvú aplikáciu vykonajte počas kvitnutia v predpísanej dávke. Podľa tlaku choroby... Každoročne postrekujem marhule na začiatku kvitnutia Lynxom(Horizon),a Signum-om ihneď ako prestanú byť atraktívne pre včely (už,,nemedujú´´),čo je približne 1-3 dni pred opadom,,okvetních plátků´´,v závislosti od priebehu počasia.Úspešnosť takmer 100%. Stano

Z pohladu vcelara - ovocinara: Samozrejme existuju vzdy blbuvzdorne riesenia, ale mnohokrat so znacnymi vedlajsimi nasledkami. Som rad, ze niektori maju aspon tolko citu, ze si ten postrek naplanuju az navecer, ked uz vcely nielietaju, cim sa zamedzi akutnej otrave. Je tiez mozne, ze do rana sa znizi aj mnozstvo zaschnutej ucinnej latky, s ktorou vcely pridu do styku. Je tiez mozne, ze niektore z tych fungicidov su vyrazne menej skodlive, nez ine. Lenze nejaka serioznejsia studia k tomu nie je, takze zastavam konzervativny postoj, ze podobnych veci sa treba vyvarovat. Ono nie je v tejto dobe az tak velke riziko, ze si tie postreky donesiete v kupenom mede. Jednak tych marhul je v kazdej dedine relativne malo, takze nektar z nich bude mat velmi slabe zastupenie v celkovej zmesi, druhak vacsinu nektaru v tejto dobe vcely spotrebuju bud ihned alebo v blizkej dobe, takze ho vcelar ani nema moznost vytocit.

Skor si treba uvedomit, ze tieto subletalne pripadne velmi slabe koncentracie pesticidov obsiahnute v nektari a peli (v peli urcite v pripade vsetkych typov pripravkov, v nektari minimalne od systemovo posobiacich) posobia vyrazne na samotne vcely, obzvlast na ich larvy, ktorych potrava je vyrabana prave z pelu a ciastocne aj nektaru. Larvy su vyrazne citlivejsie ako dospele vcely, podobne ako je to u deti a dospelych ludi. Tym padom dochadza k postupnemu oslabovaniu vcelstiev, lebo mensia ci vacsia cast mladych vciel je nejakym sposobom poskodena. Pokial sa to deje teraz na jar, ked su vcelstva po zime najslabsie z pohladu sily pocas roku, ma to o to vacsi negativny efekt.

Vzhladom na to, ze marhule vyzaduju opelovacov, skodite si ako zahradkari z dlhodobeho pohladu aj sami sebe. Nejde tu samozrejme len o vcely ale aj o samotarske vcely a cmeliaky, ktore su este citlivejsie, lebo zakladaju kolonie len z jednej samicky.

Ja mam to stastie, ze zahradu mam v teplej a suchej oblasti, kde sa marhuliam dlhodobo dari a tlak moniliozy je tu nizky. Viem, ze inde to moze byt vyrazne problematickejsie, a rozumiem, ze aj napriek tomu tam chcete toto ovocie pestovat. Odporucam sa ale zamysliet nad tym, za aku cenu to je, lebo mnohokrat mam dojem, ze ide o znasilnovanie prirody v style "porucime vetru desti" aj s prislusnymi nasledkami.

A teraz konstruktivne. Ani ja si v mojich dobrych podmienkach nedovolim pestovat nachylne odrody. Sadim vysokokmenne tvary, ktore tvarujem ako vreteno, aby bola koruna pekne vzdusna a rychlo obsychala. Pri nizkych tvaroch vzduch dole tak dobre neprudi a navyse je v spodnych partiach vlhsi. Na chemicku ochranu pouzivam Thiovit, nakolko v poslednych rokoch zvyklo byt dostatocne teplo na jeho primerany ucinok. Pri nizsich teplotach by som mozno zvazil pouzitie medi, ale je to tazky kov, ktory sa kumuluje v pode, takze to by vyzadovalo skutocne vaznu situaciu, ktory by ma presvedcila ju pouzit pre tento ucel. Vacsina marhul v okoli aj tak nie je nijako ostrovana voci monilii a aj tak prinasaju peknu urodu.

Plne podporujem Vaše stanovisko ohľadne ochrany včiel. Včely sú (mali by byť) pre záhradkára posvätné. Nikdy by som nepostrekoval počas kvitnutia. Veď si len položme jednoduchú otázku: potrebujeme viac fungicídy, alebo včely? Bez včiel by sme si mohli všetky chemikálie akurát tak nasypať na hlavu namiesto popola.

Protože své stanovisko nenapsali ani pan Vinšálek ani pan Kuky, myslím ohledně toho, jestli postačí provést postřiky proti Monilinia laxa před květem a po odkvětu, tak tedy platí postup uvedený v "návodech" a popisech choroby, to znamená - při rozkvétání a při dokvétání. Beru to tak, že právě tehdy je působení fungicidů nejúčinnější. 

Ako prevenciu moniliózy pri marhuliach používam Signum. Prvý postrek tesne pred kvitnutím, druhý tesne po odkvitnutí. Neskôr už nedávam nič iné. Sporgon a Horizon u nás už nie sú dostupné. Jeden sáčok Signum stojí u nás niečo vyše 1 Eura (je na 10 litrov postreku). Moniliózu nemávam, ale netvrdím že je to vďaka postreku (možno by nebola aj bez neho). Ak by sa objavila, nemilosrdne strihať dosť ďaleko do zdravého dreva. Najväčšie riziko vzniku moniliózy na marhuli je vtedy, ak "naprší do kvetov".

IH: Několik nesourodých myšlenek. Zabij bobra, zacháníš strom. Potřebujem víc bobry, nebo stromy? Při postřiku se nepoužívají insekticidy, ale fungicidy. Ty nejsou primárně určeny proti hmyzu. Některé jsou škodlivé, jiné méně, ještě jiné neškodné. Pokud přípravek způsobí mírné oslabení včelstva, dobře vedený chov se s tím bez následků vyrovná. Co se stane, když monilie zahubí všechny stromy, kam půjdou včely? Při postřiku se musí používat postup, aby choroba byla zasažena, což je v tomto případě postřik na nějakou fázi květu. Jinak to nejde. Pro mně z toho plyne poučení: Používat co nejmodernější a co nejméně škodlivé přípravky. Stříkat přesně podle metodiky a když včely nelétají. Když to neudělám, nebudu mít višně.

Rešpektujem Vaše stanovisko. Všetci sledujeme jeden cieľ - mať peknú úrodu. K tomu potrebujeme hmyz (bobra asi nie). Na "samosprašnosť" by som sa nespoliehal. Fungicídy potrebujeme tiež (nie som proti ich používaniu, sám ich používam). Pojmy "mierne oslabenie včelstva" a "prípravky čo najmenej škodlivé" považujem za dosť vágne. Ďalej - monilióza určite nezahubí všetky stromy (dokonca ani len ovocné nie) a včely by mali čo robiť aj bez kôstkovín. Ak prežijú. Z rozhovorov s včelármi viem, ako sa zhoršuje situácia čo sa týka počtu a zdravotného stavu včiel, a ubúda aj včelárov. Snažím sa týmito argumentami povedať len jedno - včely a úroda o ktorú nám ide sú spojené nádoby. Snáď aj postrek tesne pred a tesne po kvitnutí by mohol mať dobrý efekt proti monilióze. Ak chce niekto potrekovať počas kvitnutia, tak je to jeho slobodné rozhodnutie. Tým mojím je zasa to, že to robiť nebudem. A nenapísal som v minulom príspevku, že to očakávam od každého. Len som podporil stanovisko jedného prispievateľa a napísal ako to robím ja. Nič viac, nič menej. 

Snažím se stříkat proti monilii tak, jak jsem to vyčetl a zdá se, že to funguje. První postřik v době kdy rozkvete prvních cca 10 % květů, druhý postřik v době, kdy stromy dokvítají a zůstává přibližně 10% květů. V každém případě je to tedy do květů a taky se snažím z důvodu výskytu hmyzu postřik provádět v podvečerních hodinách a nesmí být na okolních zahradách sousedi. Protože nemám zahradu u baráku, vítám že všechny naše dvě odrůdy kvetou současně. Pro letošní rok má monilia u nás nachystaný Talent. Horizon došel. I přes aplikaci dvou postřiků ale vždy objevím sem tam zasazenou větvičku,     j.c.

Označení "těžký kov" je hodně diskutabilní. Cituji z Wikipedie:

Těžký kov je jakýkoliv kov či polokov, který představuje hrozbu pro životní prostředí. Termín vznikl s odkazem na škodlivé účinky kadmia, rtuti a olova, jejichž společným rysem byla vyšší hustota než železo. Dnes se však používá i pro další podobně toxické kovy či polokovy, jako je arsen[1] bez ohledu na jejich hustotu.[2][3] Často uváděnými těžkými kovy jsou chrom, kobalt, nikl, měď, zinek, arsen, selen, stříbro, antimon, rtuť, thalium a olovo. Byly navrženy i přesnější definice těžkých kovů, žádné se však nedočkaly výraznějšího uznání.[4]

Je to přílišné zjednodušení. Je obrovský rozdíl i mezi jednotlivými sloučeninami jednoho kovu. Například trojmocný chrom je zdraví prospěšný stopový prvek, tak šestimocný chrom je prokázaný karcinogen a hodně velké svinstvo. Je to tedy případ od případu. Konkrétně měď je pro velkou část organismů potřebný stopový prvek a pro některé i životně důležitý, protože tvoří jejich krevní barvivo - hemocyanin. Pro nižší organismy je to jed, ale v koncentracích používaných zahrádáři k postřikům to není žádná velká ekologická zátěž a příroda se s tím v pohodě vyrovná. Problémy můžou nastat, pokud někdo používá měďnaté postřiky x krát do roka úplně na všechno. Někdo už tu psal, že komerční BIO pěstitelé, resp. půda jimi obhospodařovaná, s tím mají problém.

To je všechno moc hezké, ale já bych se vrátil k původnímu tématu a to: KDY, jak a čím proti moniliovému úžehu peckovin. Podívejte, byl bych mnohem raději, kdyby se ošetřovalo před květem a po odkvětu, ale zkoušet to raději nebudu. Včely a čmeláky, odháním, protože i v podvečer při teplém počasí stále navštěvují i dokvétající natož rozkvétající stromy. S běžnými fungicidy si vystačím, jen by nebyla špatná tabulka účinnosti jednotlivých fungicidů při určitých teplotách. Ta by se opravdu hodila.