Meruňky Pincot a Kioto

Z moderných kultivarov by som okrem Kjota odskúšal najradšej Sylvercot. Na snímke p.Honzu sú plody prekrásne. Ktovie, či aj chuť stála za to a bola porovnateľná s Leskorou?

Právě Honza hodnotil meruňku Sylvercot v tématu "prvé meruňky už dozrievajů"

Zdravim Palo, bohuzial moje Kioto neprezilo majovy mraz -4.  Bor som nestihol a mlzenie vodou neslo - zmrzli hydranty/ventily/hadice, skusil som postrekovacom po hodinach, ale mozno to len zhorsilo celkovy stav a kym Bergeron a Madarska ma po 10ks z oneskorenych kvetov, Kioto zvedlo a uschlo. Mala preplodene predosly rok - bez prirastkov, oproti odporucani zo svajc. na najsilnejsiu podnoz (najslabsi rast spomedzi 30 testovanych), bola na wavite (chyba skolky) naviac v mojej krompacovej ilovici. Potvrdilo sa tak varovanie svajc. na jej nachylnost na apoplexiu. Na jesen je skusim znova na Gf677, snad pojde lepsie. Zaujmave je ze kym sused nado mnou tiez nema nic, o 50m dalej je 12 rocny velky strom (na semenaci?) skorych marhul plny urody a sused spal na rozdiel odo mna . Step Leskory u svokra mal 23 juna 5ks chutnych sladkych, maksich plodov .Stepy Orangered a Pinkot mi idu, za 2 roky dam snad vediet ako chutia...

Pripajam testy Agroscope novych cv marhul v CH - ak sa nesmie tak zmazte. Najviac bodov za chut tam ma GOLDRICH, bolo by zaujimave keby lokalni majitelia zhodnotili tuto odrodu.

Zaujmava by bola extra neskora FRISSON, ktora je vysoko hodnotena a zreje 10 dni po Bergerone.

Meruňka Goldrich si u zdejších pěstitelů moc sympatií nezískala. K negativům patří nízká odolnost květů proti mrazu, po přeplození další rok vynechává, proto je nutná probírka plodů, náchylnost na strupovitost peckovin, při zrání sice brzy vybarvuje, ale zůstává dlouho kyselá. K pozitivům patří snad celkem přítažlivý vzhled, vyrovnaná, slušně aromatická chuť při plném vyzrání.

Preplodenie marhul ako nevyhodu beriem relativne - je mensim zlom nutnost pretrhania, voci napr. 10 rocnej VP, ktora po tohtorocnych mrazoch mala 5 kusov plodov.

Bergeron, ktory mal aj po zmrznuti 10ks na 1/4-vom strome ma prekvapil zrelostou zarovno s VP, avsak chutovo bol v porovnani s nou lepsi.  Sklamanim je, ze uz po prvej dekade Jula je po marhuliach. Neviem, ci by nebolo riesenim posadenie neskorej odrody do polotiena za domom, posunul by sa termin kvitnutia, znizilo riziko zmrznutia a zaroven oneskorilo dozrievanie - co vy na to?

Palo, ilovica je fajn na ziviny, ale ked treba kazdy strom sadit krompacom a celodennou drinou mam jej veru dost. Regina, ktora mi tohto roku odisla na Blumeriellu mala na Gisele korienky len do odkopaneho obvodu, dalej sa cez il neprebila napriek tomu ze strom uz mal 5 rokov a visna na mahalebke tiez radsej tlaci korene po povrchu. Zrejme jedine vtacnica a semenace maju dostatocnu silu. Bergeron na Montclare ma u mna tiez len minimalne prirastky...

Zdravím Libor! Slabé kvitnutie či redukcia mrazom je vždy horšia alternatíva. Navyše tých pár plodov čo ostane v korune dozreje výrazne skôr. Do tieňa by som marhuľu nesadil, na slnku sú plody chutnejšie. Pri sadení do ílovice je nutné kupovať stromky s vitálnejším podpníkom, najlepšie na semenáčoch. Keď sme prvý raz sadili zemiaky na novej záhradke, musel som tiež použiť krupmáč. Vykopnul som hrudu, na dno jamky položil sadbu a prikryl tvrdou hrudou. Narástli nám vtedy zemiaky obrovské ako nikedy v živote. Íl sa dá rozdroliť veľmi snadno: vysej na husto šošovicu a nechaj ju dozrieť až do suchej vnati. Ílovica plus hnoj je oveľa lepšia kombinácia ako hnoj s pieskom. Dusík v piesčitej pôde rýchlo vyprchá. Navyše íl viaže vodu a stromky počas horúčav netrpia. Broskyne a marhule na semenáčoch a jablone na M4 rodili v odpočatej ílovici pod bývalým zatrávneným svahom nádherne.

Na niektorých plodoch som prvýkrát zbadal sadzovitosť, nie však v takom rozsahu ako na snímke p. Iva z južnej Moravy. Striekať chémiu by bola totálna hlúposť.

Prosím Vás pěkně, viděli jste minulý rok moje fotografie napadených plodů broskví, meruněk a nektarinek strupovitostí? Jedna fotografie je v tématu s názvem: deformace plodů meruněk v důsledku napadení strupovitostí. Takové plody se někomu líbí? Preventivní postřik je totální hloupost? Spíš by se z toho měli ostatní poučit. Horizon mně zabral a chystám se ještě na jedno ošetření náchylné Krasavy a dalších srpnových odrůd. Mnohem horší, jak poznávám, je boj z živočišnými škůdci. Hlavně co se týče obaleče švestkového a jablečného.

Pri sadení do ílovice je nutné kupovať stromky s vitálnejším podpníkom, najlepšie na semenáčoch. Keď sme prvý raz sadili zemiaky na novej záhradke, musel som tiež použiť krupmáč. Vykopnul som hrudu, na dno jamky položil sadbu a prikryl tvrdou hrudou. Narástli nám vtedy zemiaky obrovské ako nikedy v živote.

Napsal jsem tady snad několikrát, že broskvoňový semenáč je do utužené, těžké, jílovité půdy naprosto nevhodný. Do několika let nastane zadušení kořenů. Výborná podnož pro broskvoně, meruňky i slivoně je mělce kořenící St.Julien. Je to nejdostupnější podnož. Možné ještě lepší podnože, jsou dostupné špatně. U této podnože musíte ale dbát na dostatek vláhy v půdě, právě proto, že koření jen mělce. Naopak zelenina se v jílu pěstuje celkem bez problémů. Ovšem pokud Vám stačí životnost broskvoně na semenáči v takovéhle půdě zhruba kolem 10 let a nevadí Vám od určité doby, vleklý, každoroční boj s chlorózou v důsledku špatného přijmu živin z utužené půdy, pak můžete používat broskvoně na semenáčích. Ono Vám vlastně ani nic jiného nezbude, jelikož sehnat stromky na jiných podnožích je stále velký problém. 

P.Petr z Pardubíc má istotne svoje cenné skúsenosti, ktoré mu nikto neberie ani nevyvracia. Rešpektujem jeho argumenty. Škoda, že nám stále neprezradil, ako chutí skorý Fénix? K otázke sadzovitosti či chrastavitosti názor nemením: Aplikácia zdraviu škodlivých pesticídov na choré plody v čase pred zberom nie je preventívny zásah, ale kuratívny, čiže liečebný. Já radšej nestrieknem, nepeknú šupku ošúpem a nezávadnú dužninu spapkám.

Peter má pravdu, že zohnať broskyne na plytkokoreniacom podpníku nie je snadné. V našej ílovici zterasovanej v r.1984 a dlhé roky potom bez rozvodu vody by však takéto stromky nemali šancu na prežitie. Ukázalo sa, že práve bujné podpníky umožnili všetkým ovocninám prežitie aj v časoch horúceho leta. (Skúšal som aj mandloňové semenáče.) A rodili kvalitne, aj za cenu kratšieho veku stromov. Aspoň mi to umožnilo obmeniť sortiment inými odrodami (Harbinger, B.J.Elberta, Maďarská, rezistentné jablone...) Napriek tomu, že terasovaním odkrytá ťažká ílovitá spodina sa prvé roky ťažko obrábala (Habáni z nej v minulosti neďaleko odtiaľ vyrábali keramiku), žiadne "zadušení kořenů" som nespozoroval a chlorózu listov som nemal. To sú moje praktické skúsenosti. Po 3-4 rokoch som vždy dával maštalný hnoj. Nič lepšie ako ílovito-humusový komplex rastlinám zabezpečiť nemôžete. Piesok s hnojom nie je pre stromky to pravé orechové, aj keby boli očkované na St.Julien a mali zavedenú kvapkovú závlahu.

Samozřejmě, že je vhodnější provádět postřik preventivně v červnu, než potom léčit "černé" meruňky a broskve před dozráváním. Ovšem chtěl bych vidět někoho, komu by se chtělo skoro každý plod před konzumací loupat a zbavovat ho začerněné šlupky. Myslím si, že v tuto dobu lze provést ještě jeden postřik broskví, dozrávajících v srpnu (augustě), zvlášť, když jsou jen náznaky budoucího napadení. Za týden tyto plody zcela jistě nedozrají (Horizon). A co se týče podnoží pro těžkou, jílovitou půdu, tak mám zcela opačnou zkušenost, než Paľo. Do takovéto půdy je podle mě lepší mělčeji kořenící podnož, jako je např. St.Julien a naopak do suché, písčité půdy, podnož hlouběji kořenící,  jako je broskvoňový semenáč. Tak se to uvádí i v literatuře.

Keď som tam v tom ťažkom ílu kopal pivnicu ("sklep") pod budúcou záhradnou chatkou, narazil som na hrubý ("tlustý") koreň starého viniča ("révy"). To dokazuje, že koreňová sústava rastlín dokáže preraziť aj udusanú ťažkú zem bez toho, že by sa rastliny dusili a trpeli chlorózou. Čerešňový podpník Gisela však Liborovi v takejto pôde nerástol. V literatúre sa Petře napíše všeličo, ja som si dovolil popísať iba svoje skúsenosti. Ver mi, že čerešňa a marhule na semenáčoch aj broskyne (pravdepodobne na B-VA) prosperovali v ílovici skvele, napriek údajom v literatúre. Tie napr. udávajú, že zakrpatelo rastnúci podpník St.Julien A je univerzálny a vhodný do ťažkých pôd. Treba však rátať s menšou korunou ako na B-VA. Kto chce ešte menšiu, môže si broskyne naočkovať na višňu plstnatú či planú trnku. V príspevku smerom k Liborovi som piesčitú pôdu uvádzal ako protiklad k ílovici. Ak by som si mal dnes vyberať, zvolím pre pestovanie v záhradke opäť radšej ťažšiu pôdu ako neúrodný piesok. V otázke predsklizňového ošetrenia plodov fungicídmi si Petře siahol pre môj názor do vedľajšej sekcie. Pán Ivo ani ja nemáme všetky broskyne sadzovité. Preto nevidím dôvod k chemickému zásahu ani k dôvod k namáhavému šúpaniu všetkých plodov.