Meruňka pro okrajovou lokalitu

Stejný případ mrazů jak v předjaří tak v zimě na přelomu února/března. Stejný výsledek. Zatímco broskovně tu vcelku uspokojivě vegetují a i plodí, meruňky nemá smysl trápit. Pokud jde o původní příspěvek, tazatel musí vybrat odolnou (popisem) odrůdu a vyzkoušet a počítat se ztrátou. Jinak se nedopátrá ničeho

Nešťastná formulace zadavatelky je - špatná půda, okrajová poloha, snazší údržba. Ať vyberete cokoli, meruňka a broskvoň bez pečlivé údržby v horší poloze a půdě dlouho nevydrží. A často ani s ní.

Tak pokud na formulaci tolik záleží, tak já to upřesním - půda a poloha horší je, to změnit nelze. Snazší údržba byla zmíněna pro případ, že by bylo ještě na výběr z odolnějších druhů - pokud by bylo, tak poté jsem chtěla poprosit o radu na snažší údržbu, pokud ne, pokusím se o pěstování i náročnější odrůdy. A taky preferuji snazší údržbu proto, že s malými dětmi toho času není tolik, tak aby stromek moc nestrádal, když nebude čas mu dát péči dnes, ale až za pár dní. To byla pointa.

Tak trochu na vysvetlenie: marhuľa nemá problém dozrieť aj v trochu horšej polohe, bude jej to pár dní dlhšie trvať, to nič. Takisto nemá problém v decembri vydržať -20°C. Ale akonáhle sa začne na jar prebúdzať a zima sa vráti tak je problém. Na jar -5°C môže znamenať koniec. Takže treba sa snažiť udržať ju čo najdlhšie spiacu, bielením kmeňa, posadením tam kde je tieň v zime...

Broskyne môže naopak skôr poškodiť tuhý zimný mráz a dlhodobý. Potom len na jar pozeráte na stromček, ktorý vyzerá ok, ale púčiky z neho odpadávajú. Zostanú holé konáre a pučí kde tu.

Určite by som Vám doporučil posadiť istotku, nejakú kvalitnú slivku. A popri tom experimentovať s trochu neistými marhuľami. U nich aj tak môžete počítať tak s piatimi úrodami za 10 rokov. Urobiť výchovný rez na pár stromkoch je záležitosť na pár minút, horšie je stihnúť postrek v správny čas, ak je treba (kučeravosť na broskyniach). K tomu tie deti, čo lezú po rebríkoch za rodičmi a všade sa pletú, však to poznám.

K výberu odrôd: stavil by som na overené istotky, hoci staršie, než na neoverené novinky. Za mňa marhule Vesna (cudzoopelivá), Veharda (samoopelivá a dobre opeľuje Vesnu), rozdiel v dozrievaní 2 až 3 týždne. Broskyne Flamingo, Redhaven. Alebo niečo s väčším rozdielom dozrievania, aby to nebolo tak naraz. Slivky Hanita, Toptaste, Stanley... Nedajte sa odradiť.

S -20 nemá problém, -21 ji spolehlivě sestřelí (viz výše). Jak křehká hranice. Prostě meruňky patří do oblastí, kde se o -20 mrazech vyprávějí bajky za dlouhých zimních večerů, kdy o Vánocích lítají komáři. Tam, kde je -20 drsná skutečnost, meruňka nepatří. Ať si říká kdo chce.

Včera som čítal o marhulke Pieve je chutovo vyborná sladká, velmi aromatická v zahraničí ju čisto vsádzajú do chladných oblasti.

Otázka je, co je podle tazatele "okrajová oblast". Meruňky, ale ani broskve nedokážou dlouhodobě fungovat například v mrazové kotlině v nejteplejší vinařské jihomoravské oblasti (na úpatí vinohradu), ale některé mohou úspěšně vegetovat kolem 400 mnm v lokalitě s vhodným mikroklimatem na chráněném místě. Samozřejmě v letech s pozdními jarními mrazíky mají problém, ale to má většina stromů v květu. Jak se letos například ukázalo, škodí jim teplá zima kdy naraší a pak se vrátí mrazy - pak namrzají květní pupeny. U zdi mohou být chráněny před největšími mrazy, ale zde zase dříve naraší květy. Bílý nátěr kmene nebo Šittův řez mohou rašení o nějaký den zpozdit, ale ne zásadně. Obecně je třeba se vyhnout choulostivým odrůdám z okruhu Velkopavlovické, ranné odrůdy z okruhu Ledana, Leskora... se jeví dobře. Podnož bych doporučil na myrobalánu. Důležité je jarní ošetření proti monilii před a po květu.

Daník to čo si napísal je ok, ja som pred 2 týždňami na Facebook a messenger preto lebo som chcel spoznať zahradkarov aj v zahraničí čo na moje prekvapenie bolo úspešne, napisali mi viacerí dopisujem si zo srbom a ten mi napísal že čítal zahradu.cz a hlavne moje prispevky pýtal sa na nové odrody či by som mohol poslať v januari vruble ok môžem ja som chcel jeho zoznam má tam ruské odolne marhulky na mraz -30C ktoré už odskušal a hlavne voňave na pálenku po týchto marhulkach idem už 15 rokov on mi pošle vruble Arzami aromatični, Forum z jalte, Keč špar z krymu, Saratovski rubin a hlavne slivku z šlach.stan.čacaku novinku Nadu a možno Zlatku.Takže internet je k nezaplateniu.

V mém okolí (SZ Bulharsko) jsou plodící meruňky téměř na všech zahradách a v zimě je tu vždycky mráz pod -20 doprovázený celodenními mrazy po dobu 2-3 týdnů. Obvykle v lednu, ale letos šlehl mrazík až 1.3. Za posledních 20 let tu byla nejnižší teplota -28°C. Stromy to přežijí. A to jak balkánské odrůdy, tak i česko-slovenské. Samozřejmě, že narašené pupeny to odrovná. Překvapuje mě, že někde vadí spící meruňce -21°C. Fíkovníkům, tomelu, citlivým odrůdám révy a mandloním takové mrazy vadí daleko více.

Pokud jde o diskutovanou lokalitu 250 m.n.m., myslím, že neexistuje vhodnější nadmořská výška pro pěstování meruněk. Samozřejmě, místní anomálie mohou ovlivňovat více než n.v.

Nevím, ale je to tak. Snad hraje úlohu lepší vyzrávání pletiv a zásobení asimiláty při delší vegetační době a větším teple.