Jakou odrůdu meruňky zvolit na vysočinu

Vážení, nic proti vašim radám, ale paní má zahradu v poloze 520 mnm, slovy pětset metrů. Vy všichni udáváte kolem 250, možná jste i níž. Je tu někdo, komu spolehlivě meruňka plodí, alespoň každý třetí rok v otevřené poloze v 500 metrech?

Myjavské kopanice síce nie sú Sibír ani Vysočina, ale občas sa s marhuľami štepenými prevažne na slivkách v preddomových záhradkách stretávam. A rodia, napriek tomu, že nadm. výška je často viac ako 500 m a napriek tomu, že mierne atlantské klíma sem zasahuje v oveľa menšej miere ak v ČR. Vlani nás prekvapili jarné mrazy aj v nížinách. Aj v drsných polohách sa nájdu priaznivé mikrolokality pre pestovanie teplomilnejších ovocnín. Niekedy stačí posunúť miesto výsadby o pár metrov ďalej a rozdiely sú obrovské. Svedčia o tom mnohé príspevky v histórii fóra.

Na slivkovom podpníku nie je pre marhuľu problém dožiť sa veku aj 50 rokov. Niektoré sorty ale na tomto typu podpníka nasadzujú príliš veľa plodov. Príklad: veselský hybrid VS 09/12.

To všechno už dávno víme. Ale nevíme, zda někdo úspěšně pěstuje meruňku v zahradě v OTEVŘENÉ POLOZE 520 mnm, jak již v prvním postu napsala tazatelka.

V Kyrgyzstánu se úspěšně pěstují meruňky i v nadmořské výšce 1200 m. Je tam samozřejmě tepleji. Celou zimu mrzne a když se na jaře začne oteplovat, tak se otepluje stále, ne jako tady, kde chvíli sněží a chvíli je 20 nad nulou. Meruňky kvetou zřejmě v době, kdy už nemrzne. Od jara do podzimu prší minimálně, takže žádné houbové choroby nehrozí. Je tam typické, ale teplejší kontinentální klima a tak je to pro meruňky správné, tak to má být. Jak říkal Dvořák v Černých baronech.

Podľa autorov publikácií o marhuliach sa tieto ovocné stromy s úspechom darí pestovať aj na severnom Kaukaze. Nepochybujem, že ich tam pestujú v "otevřené poloze". Kontinentálna klíma im, ako píše Petr, svedčí zrejme viac ako neustále jarné výkyvy teplôt a vlhkosti, ktoré poznáme u nás.

Komu ale veľmi záleží na pestovaní marhuľe v neistých polohách, istotne sa zmieri s tým, že niektorý rok to s úrodou nemusí vyísť. To sa občas stane aj v tých priaznivých polohách. A kvôli tomu sme nechytili hysterický amok a strom nevykopali. Koneckoncov marhuľa je tvarom a leskom listov dekoratívny strom. Pamätám si na jeden malý šenk u nás v meste, ktorý mal názov Pod marhuľou. Vznikol v bývalej prídomovej záhrade. Ako sa parádne popíjalo pivečko v tieni koruny krásneho stromu! Plody nikomu nechýbali.

Nadmořská výška 595m, roste a hlavně krásně plodí Velkopavlovická a Lescora, na fraj placi. Roubujeme na damaziny.

Zatímco mi dneska včely v 210 m opylily tak třetinu z moře meruňkových květů, na Vysočině mám v 480 m několik mladých meruněk, které vykvetou až za dva týdny. Zvolil jsem tam Bergeron, Vehardu, Leskoru a Lealu. Přidám tam později i Vesprimu, pokud některá z dosavadních meruněk odejde. Vesprima kvete nejpozději a Leala je nejodolnější. Plody jsem tam měl zatím jen z Bergeronky, která je tříletá, ale už dost veliká. Letos nechám plody na všech a nepochybuji, že dozrají. Jižní část Vysočiny má totiž na rozdíl od např. Prahy nebo Mělníka silnější (jižnější) slunce a to částečně kompenzuje nadmořskou výšku. Moje meruňky na Vysočině (v mírném závětří) asi nikoho neohromí, ale můj známý je tam má v cca 580m. Viděl jsem u něj před několika lety asi 30 kg úrodu na Bergeronce (kolem 7.8.), ale tento strom předčasně uhynul. Je to nestandardní poloha, ale v blízkosti neseverní strany jakéhokoliv domu se něco vypěstovat dá.   Mimmo

Na vysočinu - páč zní pocházím taky, Vám doporučuji meruňku Bergeron.

Znám Velkopavlovickou, Maďarku, Hargrand a Budapešť tyto potřebují teplejší podnebí...

Dobrý den pane Palo, rád bych se Vás zeptal na názor k mému problému s meruňkami. Vyzkoušel jsem postupně pěstovat více odrůd (mj. Veecot, Bergeron, Karolu, Harlayne, Goldrich, Kompaktu). Všechny až na Veecot pár let sice dobře plodily, ale u všech praskaly kmeny a kosterní větve a stromy uhynuly, zůstala jen Veecot. Jako podnož byly použity meruňkové semenáče, půda je písčitá, výsušná (v létě zalévám), zahradu mám 320 mnm. Přitom broskvoně i nektarinky u mě rostou a plodí výborně. Nevíte, v čem by mohl být problém? Je pro meruňky jiná podnož, vhodnější do sucha, která by přitom nepodrůstala z kořenů? Za radu či názor děkuje a zdraví Vás jenamater.

Zdravím Vás pán Jenamater! Skúsim Vám odpovedať, aj keď oveľa skúsenejším odborníkom na kôstkoviny je napr. p.Boštička. Sám ste sa presvedčil, že podpník má u marhúľ zásadný význam. Údaje o praktickej použiteľnosti jednotlivých podpníkov sú v odbornej literatúre často protirečivé. Najviac sa predávajú stromčeky na semenáčoch. Tie potrebujú hlboké, teplé a priepustné pôdy. Ak Vám odchádzali kmene, mohlo to mať viac príčin. Nedostatok niektorého z makro- či mikroprvkov, možno aj výkyvy vlhkosti- pred a po zaliatí stromov v suchej pôde. Do piesčitej suchej pôdy by som ako podložku odporúčal myrobalán. Najčastejšie sa používa žltoplodá alebo bieloplodá varieta. Videl som ale starý družstevný marhuľový sad na čistom piesku, kde odspodu obrážajúce podpníky rodili červené plody. Pokiaľ to nebol myrobalán, mohla to byť Kozlienka (Prunus insititia v. rubra fructi dulcis). Vegetatívne množená Kozlienka má bohatú koreňovú sústavu. Marhule na tomto podpníku veľmi dobre odolávajú apoplexii. Pri obstarávaní nových stromčekov už marhule na semenáčoch do Vaších podmienok nekupujte.