Infračervená žárovka a ochrana květů (plůdků) před mrazíky

Rozhodl jsem se experimentovat s infračervenou žárovkou pro ochranu květů (plůdků) meruňky proti jarním mrazíkům.

Moje prvotní představa je taková, že použiji žárovku (případně několik) umístěnou těsně nad korunou stromu a "zářící" dolů, na větve koruny. Chtěl bych se vyhnout zakrývání koruny z důvodu mechanického poškozování květů a plůdků (možná by byla přijatelná okolní mobilní zástěna pro snížení odvětrávání). Žárovka má povrchovou teplotu kolem 250°C a je tedy potřeba aby na ni nemohla stříkat voda a aby nemohla nic zapálit. Samozřejmně je potřeba zamezit přístupu vody i k veškeré elektroinstalaci. Nažhavená žárovka také nesnese otřesy, snížila by se tak markantně její životnost. Holý prostorový tepelný výkon žárovky v podstatě obětuji (pokud nedojde na využití zástěny) a budu se snažit využít jen teplo nesené infračerveným zářením. To by mělo být schopno překonat prostor i s proudícím vzduchem.

Právě jsem obdržel žárovku (200W) a začínám ji testovat. Prozatím jsem testováním dospěl k následujícímu. Zvyšující se vzdálenost žárovky od ohřívané plochy snižuje ohřev kvadraticky, tedy s větší vzdáleností již tolik teplota neklesá. Zvýšení povrchové teploty ohřívané plochy se vzdalováním vypadá cca takto: vzdálenost / zvýšení o x°C

40cm / 2,5°C     50cm / 1,5°C     70cm / 0,8°C    90cm / 0,4°C    130cm / 0,4°C

Prostor mezi žárovkou a ohřívanou plochou byl intenzivně bočně odvětráván. Měřena byla povrchová teplota ozářená a neozářená žárovkou ve stejném okamžiku a z toho určen rozdíl (dva shodné digitální teploměry). Vyzařovací kužel má slabší střed a silnější obvod.

Tolik pro začátek. Také si z mládí pamatuju na infrazářiče do koupelen, které člověk cítil vyzařovat teplo na vzdálenost asi dvou metrů (1000W) i když okolo bylo chladno.

Tomáš

Ještě jsem si uvědomil jednu svoji nepřesnost v uvedených výsledcích. Samotné teplotní čidlo kterým jsem měřil změnu teploty neměřilo povrch, ale bylo umístěno uvnitř plastového pouzdra o průměru 2cm. Šlo tedy o vnitřní teplotu ozařovaného pouzdra. Každé měření trvalo několik minut a sledoval jsem ustálení teploty.

S tím infrazářičem to není asi špatný nápad. Alespoň část úrody by to mohlo ochránit.

Hodně tepla ochrání právě ta zástěna proti profuku. Mě napadla taková možnost, že si dát pod stromy(kousek dál od koruny) do země patky a do nich dávat trámky(hranolky) a mezi ně dát aspoň igelit, nebo něco takového. Ráno to pak smotat jak prvomájový transparent a uskladnit do další sezony. Pokud někde nefouká, může tam být klidně i o 2°C více, než tam, kde fouká.

Taky stojí za zmínku, že se proti mrazu postřikuje obyč.vodou. Skupenské teplo, které se z vody uvolní při mrznutí, se částečně dostává i na plody/květy a tím to ohřívá. Jeden, dva stromy takto postřikat vodou z rozprašovače asi není pracné a drahé. Nemám s tím ale zkušenost.

Naopak kouř z dřeva, jak to dělají v sadech s vínem, je dobrý, když je porostu hodně. Vyplatí se v noci nespat a hlídat oheň. Ale kvůli dvoum stromům bych určitě v noci oheň nehlídal. To raději ten infrazářič. KWh stojí 2kč(sazba TČ). Za noc to udělá třeba 10kč...

Ve využití elektřiny bych viděl výhodu také v tom, že jde snadno napojit na automatické spínání podle skutečné okamžité venkovní teploty. Termostat. Tím pak může člověk topit jen ve skutečně potřebné době a o to s nižšími náklady.

Co jsem kdy slyšel o využití té vodní mlhy, šlo vesměs o to nanést led na rostlinu. Ten led pak údajně nepustí k rostlině tak nízkou teplotu, aby poškodila květy nebo plody. Asi to má ale smysl když jdou teploty pod -5°C a musí to udělat člověk až v době kdy už mrzne. Jak to které odrůdy meruňek snesou netuším.

Na fotkách pana Waltera jsem viděl zajímavou zástěnu se snahou o zvýšení vnitřní prostorové tepoty přitápěním zde. Určitě se snažíme pro to dělat všichni co umíme.

Osobně bych dával víc šancí na ohřátí větví tím tepelným zářičem, než ohříváním celého prostoru. Pracoval jsem také v hale, která neměla jiné vytápění než tepelné zářiče nad hlavami dělníků ve výšce cca 5m. Byla to montážní hala a člověk tam i v zimně dělal jen v tričku a nebylo to takové, že by si připaloval hlavu a nohy mu mrzly. O pár metrů dál už ale byla kosa. Nic nefoukalo a nebyl to tedy teplý vzduch. Ohřev tepelným zářením vidím jako hodně slibnou technologii, jen to chce najít vhodné sestavení. Přínos samotné zástěny vidím hlavně ve snížení ochazování proudícím vzduchem, než udržením tepla v daném prostoru.

Tak že jsem vyzkoušel infražárovku v praxi. Je to příliš slabý zdroj tepla pro tento účel a letošní únorový rozkvět meruněk u mne přinesl i dost mrazivých rán kdy šly vícekrát teploty až na -5°C. Samočinné spínání podle venkovní teploty pracovalo velmi dobře a spolehlivě. Pro dostatečné přihřívání byla ale už moje žárovka příliš slabý zdroj a ke dnešnímu dni mi zůstal na stromně už jen jeden jediný plůdek. Nepoužil jsem žádný postřik pro zvýšení odolnosti proti mrazu. Teplotu jsem hlídal zajímavým a cenově velmi dostupným termostatem. Zakoupeno v Číně, typ Xh-W3001,  pořizovací cena 102,- Kč. Digitální ukazatel teploty u čidla, nastavitelná spínací a rozpínací teplota, připojení 220V, přímá zatížitelnost 1500W, teplotní čidlo na kablíku (prodloužil jsem jej o 5m abych termostat umístil v budově a čidlo bylo na meruňce). Přikládám jeho foto. Pro příští rok mám v hlavě plán na řízené prohřívání vzduchem ze sklepní kotelny domu za využití malého ventilátoru od počítače (12cm průměr). Mohlo by to přivést do koruny vzduch o teplotě nad 15°C s účinností na několik hodin provozu. :-)

Já bych ji dal níž a otočil, at svítí nahoru, když teplo jde taky vzhůru.

S žárovkami je truchu potíž. Jde o eletřinu a rozpálenou baňku. Pokud by na žárovku otočenou směrem vzhůru pršelo, zateklo by do elektrických spojů a patrně by i prasklo sklo žárovky. Dnes jsem ale s překvapením našel další nedějné plůdečky z květů co mezi prvními vykvétaly, v úplně nejnižší části stromku. Nejsou ještě stále vyloupnuté z květního pozdra, ale je na nich patrný mezidenní růst. Možná tedy i trochu k něčemu žárovka napomohla. Stejně ale v příštím roce vyzkouším to ofukování větví vzduchem ze sklepní kotelny.

Je to pár let zpět, kdy jsem chtěl ochutnat první úrodu z mladých stromečků, ale mrazy měly jiné plány. Zápáliljsem v korunkách 2 až 4 lucerničky vyrobené z petek se svíčkama. Ochutnal jsem.

Co halogen?

Helogen by v porovnání s infra červenou žárovkou neměl být ničím výhodnější. Infra červená žárovka dává ze spotřebované energie nejvíce do sálavého tepla ze všech možných žárovek. Ostatní mají jako prioritní výkon světlo. Něco jiného je pak u tepelných zářičů (také existují halogenové). Jde o výrazně vyšší spotřebu energie, cesta by to ale určitě byla. Já osobně hledám něco co bude pracovat samo bez mého dozoru, s nízkými náklady, spolehlivě, neohrozí to stromek a bude to pracovat po celé jarní období.