Udím několik let v dřevěné bedně velikost 1x1.4 metru o výšce 1.2m. Bedna stojí na základu z betonu naprosto volně aby šla odsranit při čištění.Základ je zbetonován i uvnitř jako jednoduchá vana cca 0.3 m hluboká. Do čela této vany je zaústěný ocelový kouřovod o délce 2 metry.A teď to nejdůležitější, topeniště je celé z kamenů nasucho složených, dno topeniště je velký placatý kámen, boky kamenné a na horní desce je také placák. ˇZádná dvířka, jenom plech nastojato opřený a šoupu s ním do strany jak chci mezeru. Udírna nemá žádný komín, ale škvíry mezi prkny na horní desce které se udělají sami teplem. V žádném případě nefalcovat prkna, ten kouř musí ven. Topím bukem a olší drobnější loučky, perfektně suché dřevo které před uzením dosuším na kotli. Vůbec nesmí být vidět kouř, jenom se vzduch nad udírnou tetelí horkem. Maso udím dozlatova, není nikdy cítit dehtováním. Teplota 95 hodinku a pak na 75 stupňů. Největší chybou je různé uzavírání komínu, vlhké dřevo a málo vytopená udírna. Já topím 3 hodiny předem. Kouřovod mám zaházený zemí. Největší význam přikládám kamennému topeništi, které drží stálé teplo. a štěrbinám pro výstup kouře. Ještě něco, maso ihned po vyndání vyperu vařící vodou z bojleru a je nádherně čisté.