Je už čas na výsev?

Musíte povrch jen lehce proříznout aby se moc neobracel. Já ale okopávám celkem málo. Plevel tam není, tak jen po nějakém slejváku. Nepůsobí na hlubokokořenící vytrvalé plevele (svlačec, pýr, smetanka, bodlák...).

Je to jako s tříděním odpadu. Netřídí půl dědiny, tak co bych třídil já, že. Vás vyhýbání se chemii možná nevytrhne, já to pro nás zas aspoň pro pocit ráda udělám.

Chápu. Je to ale jen pocit. Co oči nevidí, srdce nebolí. Například banány všichni kupujeme, ale nikdo neví, že dostanou i 40 postřiků za rok a na dlouhou cestu lodí se máčí ve fungicidu, aby vůbec ve zdraví přežily. Jedna kolegyně z práce by si na zahrádku nedala ani špetku pesticidu. Jablka si zásadně kupuje v družstvu, samozřejmě 12x ošetřené. Ale to už jí nevadí. Na zahradě vypěstuje prdlajs a je na ní od rána do večera, pokud není v práci. Každoročně jí shnijí rajčata, brambory nakonec taky koupí. Tak proč rozumně chemii nevyužít. Vím, co si na zahradu dám.

Jistě, taky sem tam vyjímečně chemii použiji. Ale spousta zeleniny se mi daří bez použití chemie, měla jsem krásné květáky v pařníku, i brokolici. Rajčata jsem loni nestříkala vůbec a měla jsem vlastní až do října. Byl dobrý rok. Předloni jsem použila postřik jednou. Pokud to jde, používám spíš přípravky přírodní. Někdy to pomůže, někdy ne, pak si zeleninu v klidu koupím. Ale že bych musela používat herbicid kvůli okopávání. to už mi přijde příliš pohodlné, pardon. Vzhledem k situaci většinu zeleniny dám letos na netkanou folii.

nicméně trochu se toto téma zvrtlo a mělo by se psát už o nečem jiném :)

To sice ano, ale zas nikdo jiný jaksi nepřispívá, tak sice mimo mísu, ale vytahujeme.

Vlastní zahradu mám proto, abych jedla zdravě (v rámci možností) a nebo i proto, že mě to baví, pak se ráda sehnu a plevel vytrhnu. Tím spíše, mám-li děti. S tím co oči nevidí máte pravdu. Možná kdyby ty pesticidy byly barvené a jedl byste pak modrý kedluben, už by Vám tolik nechutnal 

Někdy je to více lenost nastudovat si jak daná "chemie" působí. V mnoha případech jsou to látky v čisté formě získané chemickou cestou jako kopie látky přírodní. Jistě víte, že v akátovém lese máloco vyklíčí, protože akát produkuje svými kořeny jistý herbicid. Pokud ale ten herbicid je vyroben synteticky, mnozí se zježí a přitom by klidně používali výluh z akátového kořene, kdyby jim to někdo poradil. Pokud máte strach z chemie nesmíte být líní studovat.

Problémem je právě ona chemická čistota. Rostliny obsahují vedle účinné látky i látky pomocné, které potencují, blokují, po určitém čase rozkládají (atd) látku účinnou. V jedné rostlině je doslova chemická džungle a myslet si, že vyrobením účinné látky jsme vítězové, je pošetilé. To máte stejné jako bezvýsledných 10l infuze na úpravu hypokalemie versus misečka meruňkového kompotu, céčko v multitabletě oproti pár kuličkám černého rybízu nebo vejce a cholesterol. Takže pokud jde o zahradní ničení, pokud něco mohu udělat mechanickou cestou, vždy tomu dám já osobně přednost před cestou chemickou.

Jak píše kuki na běžnou kořenovou zeleninu brzo ani pozdě není, naopak. Mrkev, petržel nebo pastinák dlouho vzchází, proto jim brzský výsev nevadí, naopak v podstatě vyrovná start s klíčícími plevelnými rostlinami, které by jejich vzcházení mohlo zkomplikovat. U karotek by jsem ale přecejen počkal na konec března..