PremA133 🍎

Zdravím Korzára.Mám dojem že odrůda PremA133 a GoodnessMe je jedna a ta samá odrůda.Aspoň popis je totožný viz. příloha.Mě však zneklidňuje jiná věc.Dvojnásobná rezistence a další vymoženosti jako tvrdá dužnina atd.Cpeme do šlechtění další a další geny a kdo ví co ještě.Kde to skončí? Příště dodáme gen na vybarvení potom proti oxidaci dužniny, na delší stopku a kde zůstane jablko z klasického šlechtění.Budou v budoucnu jen laboratorní genoví mutanti?Těmito metodami se chrlí nové mutace a odrůdy jak na pásu.Velkým šlechtitelským firmám se to hodí ale co konzument?Je to pro něj prospěšné? Včera jsem znovu projížděl na netu odrůdu Ladina.Mimochodem, stránek přibývá a její popularita roste.Na jedné švýcarské stránce uváděli a jsou na to hrdí že šlechtění nových odrůd dělají klasickým způsobem a vypouštějí do světa jednu odrůdu za 5 ÷ 8 let.Upozorňuji, nejsem genetik ale svému instiktu věřím.Léta pečlivě vybírám odrůdy dle zásad klasického šlechtění nebo starších odrůd či odrůd které vytvořila příroda sama.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Zdravím Mičurina stoho si nič nerobte čo tam napíšu tie firmy dokiaľ to neotestujeme mi doma, ovšem museli by sme ich mať tie odrody zasadené v záhrade.Foto spokojná rodinka pri oberačke jabĺk v sade Plantexe. 

Cpeme do šlechtění další a další geny a kdo ví co ještě.Kde to skončí? Příště dodáme gen na vybarvení potom proti oxidaci dužniny, na delší stopku a kde zůstane jablko z klasického šlechtění.Budou v budoucnu jen laboratorní genoví mutanti?Těmito metodami se chrlí nové mutace a odrůdy

Pane Mičurine, mýlíte se. Jablka se šlechtí stále tak, že jedna odrůda se opylí jinou.  Z geneticky modifikovných plodin se v Evropě pěstuje pouze kukuřice MON 810, a to v Portugalsku a Španělsku.

Léta pečlivě vybírám odrůdy dle zásad klasického šlechtění

Jaké zásady to jsou? Které odrůdy vašim zásadám vyhovují a které ne?

Je jasné jak se šlechtí nové odrůdy ale také je důležité položit si otázku čím se kříží.Je to používání Vf genů z plané jabloně mnohokvěté, přeneseme tento gen opýlením do jabloně domácí.Vznikne něco zcela nového a výsledek tohoto křížení se silnou vlastností tento gen Vf předávat potomkům.Proč nám tedy šlechtitelé tají s čím opýlí jabloně.Říkají tomu honosně genotyp nebo jinak pod nějakým nicneříkajícím označením. Informace neseženete, je to tabu.V poslední době údajné rezistenty nesoucí gen Vf rádí kříží s odrůdami klasicky vyšlechtěnými.Je to prosté.Předávají Vf gen dál. Občas si přečtu něco o Vf genech v jabloních.Je to psáno tak odborně, že se amatér ztrati.Ovšem kladu si otázky.Proč se s křížením Vf geny uvádí pouze výhody pro zdravotní stav jablek a finanční úspora fungicidů a ochrana životního prostředí.Ještě jsem zatí nenašel článek zda tyto Vf geny jsou přirozené pro konzumenta když je do jablek dosazen záměrně a jaksi navíc.Jak víme příroda se tomu brání.Zřejmě to není přirozené a prolamuje údajnou rezistenci.Takže je to genetické inženýrství ale zatím ne GMO jak se mě tazatel snažil podsunout.

Zásady mých výběrů odrůd pane tazateli: Klasickým křížemím odrůd bez zásahu Vf genem a samozřejmě prověřuji i rodičovstvo. Nebo spontální křížení které provede příroda sama.Dnes už je ten Vf gen křížením tak rozšířen že se člověk nevyhne pěstovat tyto odrůdy.Otázka teda zní.Je to výhodné jenom pro pěstitele a nebo i pro spotřebitele

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Mičurine, Mičurine... 1. Něčemu vůbec nerozumím. 2. Místo toho, abych si to nastudoval a snažil se pochopit, vytvořím si konspirační teorii, naprosto nesmyslnou. 3. Touto teorií se řídím a navíc ji ještě hlásám do světa. 4. A vůbec se za to nestydím, právě naopak - ještě se tím chlubím. Bacha, aby jste je těma Vf geny neotrávil...

Zajímavé! Moje zásady výběru. dá-li se to tak nazvat, jsou asi stejné, jako u většiny pěstitelů, tedy rezistence, plodnost, vybarvení, trvanlivost a konzumentů - barva, velikost. chuť. Walter

Gen odolnosti proti strupovitosti z Malus floribunda 821 neboli gen Vf či po přejmenování Rvi6 je jen jeden z genů odolnosti proti této houbové chorobě používáných pro křížení s cílem získat nové odrůdy s vyšší odolností nebo až rezistencí k této houbové chorobě. Podle mého názoru ale nejde o žádné genetické inženýrství, ale o klasické šlechtění. To, že houba po čase dokáže vliv tohoto genu eliminovat, je přirozený vývoj a ne něco nepřirozeného. 
Jinak pro uklidnění budu citovat z jedné ne tak staré studie:
"kultivary odolné vůči strupovitosti tvoří pouze malý podíl z 12 milionů tun jablek vyprodukovaných v konvenčních nebo integrovaných systémech produkce jablek v Evropě každý rok. Ve statistikách kultivary odolné proti strupovitosti tvoří asi 0,5 % ročního povrchu produkce jablek v Evropě (EU27, 2007) (Topaz 0,24 %, Prima 0,1 %) ve srovnání s „Golden Delicious“ (13 %), Jonagold (6,6 %) nebo „Gala“ (6 %)." konec citátu

bred_ik

Šlapete si po jazyku, Mičuríne. Na jedné straně brojíte proti "genetické manipulaci", a na straně druhé velebíte švýcarskou odrůdu Ladina. Prý "šlechtění klasickým způsobem"... Ta vaše Ladina v sobě nese taky ten příšerný gen Vf (Rvi6). Mimochodem, má ho od českého Topazu... Tolik k vašemu "instinktu"...

Zase trollíte, 234.xxx? Tentokrát zkoušíte Mičurina?