PremA133 🍎
|
|
|
|
host - 236.5 (?) 18.12.2024 15:06
Cpeme do šlechtění další a další geny a kdo ví co ještě.Kde to skončí? Příště dodáme gen na vybarvení potom proti oxidaci dužniny, na delší stopku a kde zůstane jablko z klasického šlechtění.Budou v budoucnu jen laboratorní genoví mutanti?Těmito metodami se chrlí nové mutace a odrůdy
Pane Mičurine, mýlíte se. Jablka se šlechtí stále tak, že jedna odrůda se opylí jinou. Z geneticky modifikovných plodin se v Evropě pěstuje pouze kukuřice MON 810, a to v Portugalsku a Španělsku.
Léta pečlivě vybírám odrůdy dle zásad klasického šlechtění
Jaké zásady to jsou? Které odrůdy vašim zásadám vyhovují a které ne?
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 236.5 (?), 18.12.2024 15:06
Cpeme do šlechtění další a další geny a kdo ví co ještě.Kde to skončí? Příště dodáme gen na vybarvení potom proti oxidaci dužniny, na delší stopku a kde zůstane jablko z klasického šlechtění.Budou v budoucnu jen laboratorní genoví mutanti?Těmito metodami se chrlí nové mutace a odrůdy
Pane Mičurine, mýlíte se. Jablka se šlechtí stále tak, že jedna odrůda se opylí jinou. Z geneticky modifikovných plodin se v Evropě pěstuje pouze kukuřice MON 810, a to v Portugalsku a Španělsku.
Léta pečlivě vybírám odrůdy dle zásad klasického šlechtění
Jaké zásady to jsou? Které odrůdy vašim zásadám vyhovují a které ne?
|
|
|
|
|
|
|
Mičurin II - Diamantový Zahrádkář (1728) - 165.146 (?), 19.12.2024 11:43
Je jasné jak se šlechtí nové odrůdy ale také je důležité položit si otázku čím se kříží.Je to používání Vf genů z plané jabloně mnohokvěté, přeneseme tento gen opýlením do jabloně domácí.Vznikne něco zcela nového a výsledek tohoto křížení se silnou vlastností tento gen Vf předávat potomkům.Proč nám tedy šlechtitelé tají s čím opýlí jabloně.Říkají tomu honosně genotyp nebo jinak pod nějakým nicneříkajícím označením. Informace neseženete, je to tabu.V poslední době údajné rezistenty nesoucí gen Vf rádí kříží s odrůdami klasicky vyšlechtěnými.Je to prosté.Předávají Vf gen dál. Občas si přečtu něco o Vf genech v jabloních.Je to psáno tak odborně, že se amatér ztrati.Ovšem kladu si otázky.Proč se s křížením Vf geny uvádí pouze výhody pro zdravotní stav jablek a finanční úspora fungicidů a ochrana životního prostředí.Ještě jsem zatí nenašel článek zda tyto Vf geny jsou přirozené pro konzumenta když je do jablek dosazen záměrně a jaksi navíc.Jak víme příroda se tomu brání.Zřejmě to není přirozené a prolamuje údajnou rezistenci.Takže je to genetické inženýrství ale zatím ne GMO jak se mě tazatel snažil podsunout.
Zásady mých výběrů odrůd pane tazateli: Klasickým křížemím odrůd bez zásahu Vf genem a samozřejmě prověřuji i rodičovstvo. Nebo spontální křížení které provede příroda sama.Dnes už je ten Vf gen křížením tak rozšířen že se člověk nevyhne pěstovat tyto odrůdy.Otázka teda zní.Je to výhodné jenom pro pěstitele a nebo i pro spotřebitele
Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.216 (?), 19.12.2024 12:17
Mičurine, Mičurine...
1. Něčemu vůbec nerozumím. 2. Místo toho, abych si to nastudoval a snažil se pochopit, vytvořím si konspirační teorii, naprosto nesmyslnou. 3. Touto teorií se řídím a navíc ji ještě hlásám do světa. 4. A vůbec se za to nestydím, právě naopak - ještě se tím chlubím.
Bacha, aby jste je těma Vf geny neotrávil...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 113.229 (?), 19.12.2024 12:26
Gen odolnosti proti strupovitosti z Malus floribunda 821 neboli gen Vf či po přejmenování Rvi6 je jen jeden z genů odolnosti proti této houbové chorobě používáných pro křížení s cílem získat nové odrůdy s vyšší odolností nebo až rezistencí k této houbové chorobě. Podle mého názoru ale nejde o žádné genetické inženýrství, ale o klasické šlechtění. To, že houba po čase dokáže vliv tohoto genu eliminovat, je přirozený vývoj a ne něco nepřirozeného.
Jinak pro uklidnění budu citovat z jedné ne tak staré studie:
"kultivary odolné vůči strupovitosti tvoří pouze malý podíl z 12 milionů tun jablek vyprodukovaných v konvenčních nebo integrovaných systémech produkce jablek v Evropě každý rok. Ve statistikách kultivary odolné proti strupovitosti tvoří asi 0,5 % ročního povrchu produkce jablek v Evropě (EU27, 2007) (Topaz 0,24 %, Prima 0,1 %) ve srovnání s „Golden Delicious“ (13 %), Jonagold (6,6 %) nebo „Gala“ (6 %)." konec citátu
bred_ik
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.216 (?), 20.12.2024 9:15
Šlapete si po jazyku, Mičuríne. Na jedné straně brojíte proti "genetické manipulaci", a na straně druhé velebíte švýcarskou odrůdu Ladina. Prý "šlechtění klasickým způsobem"... Ta vaše Ladina v sobě nese taky ten příšerný gen Vf (Rvi6). Mimochodem, má ho od českého Topazu... Tolik k vašemu "instinktu"...
|
|
|
|
|
|
|
host - 18.110 (?), 20.12.2024 13:01
Zase trollíte, 234.xxx? Tentokrát zkoušíte Mičurina?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|