Pravokořenné stromy

A co to udělat takhle:
Vybrat si vhodně rostoucí větev na stromě a na ní nasadit nádobu s výsevním substrátem a čekat až tam něco zakoření?

Ale nezkoušel jsem to nikdy - neměl jsem k tomu důvod.
Jen jsem zkoušel párkrát nejrůznějšími způsoby zakořenit zbylé rouby, ale nikdy se mi to nepovedlo. Podotýkám jen, že se jednalo o velmi vitální a vzrůstné odrůdy a vůbec jsem neměl v úmyslu "to" vysazovat do sadu. Byly to jen pokusy a hraní si které by stejně skončily u mého kolegy který se v té době zabýval ovocnými bonsaji. Ten si taky v mé ovocné podnožové školce vybíral ty největší mrzáčky k dalšímu "pěstování".
*
(Jen taková zajímavost - "náš největší úspěch" byl semenáč který se zkroutil do uzlu, ale pak normálně začal vertikálně růst).

Rafael.

Vybrat si vhodně rostoucí větev na stromě a na ní nasadit nádobu s výsevním substrátem...

Myslím, že se tomu říká vzdušné hřížení. Doporučuje se ještě větev naříznout či zaškrtit. Problém je, že substrát se musí stále zvlhčovat a výsledek je nejistý.
   Mně se podařilo kdysi omylem zpravokořenit zahrabanou větev Průsvitného letního. Stromek pak rostl vcelku normálně.  Pozoroval jsem něco podobného i v jednom starém sadu v prudkém svahu, kde se na jedné straně větve opíraly o zem.
   Když v létě likviduju nespotřebované rouby, některé odrůdy občas mívají vytvořený kalus a z pučících letnicel dokonce malé kořínky. Z jabloní to bylo nápadné na krajové odrůdě Major, ten by šel určitě nařízkovat. Většina roubů ale nic takového nedělá.

Mně se podařilo kdysi omylem zpravokořenit zahrabanou větev Průsvitného letního. Stromek pak rostl vcelku normálně.

A můžu se zeptat jak ten stromeček z té větve dopadl? Máte ho ještě?

Rafael.

Už dávno ne. Ale spíš za to může samotná odrůda Průsvitné letní. Ob rok vynechávala a když zaplodila, většina moučnatých plodů se vyhodila.

Čas od času mne popadne záchvat pokusničení a na stinné místo zapíchám do země usříhané větvičky ze stromků a keřů svých i sousedů. Zatím se mi uchytilo drobné ovoce a růže. Bohužel, má představa živého plotu tvořeného keři broskvoní se mi zatím nedaří realizovat.

Ohnutím matečné rostliny a hřížením se mi podařilo namnožit arónii.

Zdravíčko

Co říká literatura - zpravokořenění je nežádoucí jev, který zvyšuje růst a snižuje plodnost jak už tu někdo poznamenal.

Co říká praxe - mám dvě jabloně Melrose - jedna jako zákrsek se srůstem štěpování 15÷20 cm nad terénem (M26).Plodí hojně a pravidelně.Druhý stromek (J-TE-E) jako volnější štíhlé vřeteno s nízkým srůstem štěpování.Časem se dostalo pod úroveň terénu a zpravokořenilo.Růst je silnější a plodnost mizerná.Nutný dvojí letní řez (silné zahušťování) což druhotně také snižuje plodnost.Nebýt to Melrose už by byl dávno nahrazen.

Zahradě a pokusnictví zdar. - Mičurin II (470 m)

 Mě vůbec nevadí, když někdo experimentuje se zpravokořeňováním jabloní.

Vadí mi řeči, které kolem toho vedou propagátoři zpravokořeňování. Např. že roubování je proti přírodě nebo že roubování na specifickou podnož, aby rostla tam kde se jí růst nechce, je znásilňování.
Tomu já říkám demagogie.

Zahradě a experimentování zdar, demagogům a jejich demagogiím zmar!

Kdybych dnes měl tolik roků jak když jsem začal zahradničit.Vysadil bych semenáčky starých odrůd.Ne pro užitek ale pro krásu.

J. Oplt - L. Černý Zakořeňování a štěpování ovocných rostlin - tam najdete jak z různých typů řízků, v různé době vegetace, za použití různých stimulátorů. koření různé odrůdy jabloní, hrušní, broskvoní,.. Jestli vytvářejí kořeny silné či slabé. 

Ale nespíše to nedotáhli až do konce, do srovnávání plodných stromů... 

Pozdravujem pán Polehla,

vďaka za príspevok. Práve o takéto informácie, z osobných skúseností, v tejto debate malo ísť :o)