Nejvyšší nadmořská výška
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?), 13.1.2010 9:22
Diskutovat o pouhé nadmořské výšce skutečně nemá význam.
Představte si například, že zahradničíte v hlubokém údolí. Na dně toho údolí může být výška 300 m n.m. a nevypěstujete tam, kromě jahod a rybízu prakticky nic. Spodní voda vysoko, mrazová kotlina a doba denního slunečního svitu krátká, neboť slunce vychází i zapadá za kopcem. K tomu jen nízká až žádná ornice, jde o bývalé jílovokamenité říční koryto.
O dvěstě metrů výš na úbočí je slunečná, jihozápadní stráň, slunce se tam opírá celý den, chráněná před větrem, úrodnější půda. Majitel zahrady v těch místech sice ničemu moc nerozumí, ale na Vás se usmívá a chlubí vínem a broskvemi. Můžete jen tiše závidět jeho jediný možný problém - nedostatek vody. Takže oba jste z jedné vesnice, on navíc v podstatně vyšší nadm. výšce. Z porovnání Vašich zahradnických schopností vyjdete jako úplný blb.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 147.173 (?), 13.1.2010 13:50
Nemusí být ani velká vzdálenost. V nadmořské výšce 230m zakládal soused sad. Přes doporučení několika starousedlíků, aby to nedělal. Sad je nudle cca 80m dlouhá.V 13 plochy se valí každý rok od řeky vzdálené cca 1,5km studený proud, který nedovolí nejen úspěšně vykvést, ale stromky na té ploše vymrzají nebo uschnou.Dosazoval to zoufalec nejméně 3x. Na ostatní ploše se daří všem stromkům=jabloně, meruňky hrušky švestky. Teď to prodává a nikdo "sad" nechce.
|
|
|
|
|
|
|
host - 44.75 (?), 13.1.2010 19:02
Ano, máte pravdu. Na severních svazích bývá slunce a tepla vydatně méně než na jižních. Dokonce platí, že čím je severní svah stmější, tím větší absence tepla. Při určité strmosti severního svahu dokonce sluneční paprsky danou plochu neosluní ani 21.června! Například plošinu pod lomovou stěnou. Zde není vhodná lokalita pro révu. Bude to asi tím, že slunce u nás svítí od jihu. Ale nic si z toho nedělejte. Když si představíte, že máte svou zahradu nikoli na severní, ale na jižní polokouli, karta se rázem obrátí ve váš prospěch. Sousedé z jižněji položené vísky Vám budu závidět skvostné ananasy, avokáda, banány a papáju, zatímco oni s bídou vypěstují erteple a možná že ani to ne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 71.23 (?), 13.1.2010 20:27
Kromě n.m. výšky výsledky výrazně ovlivňuje lokalita, mám poznatek s meruňkami na Třeboňsku, které je vlastně velikou mrazovou kotlinou. Moje meruňky na jižní straně u veliké stodoly vykvetou a obvykle zmrznou plůdky, soused za stodolou, čistě sever, má strom obalený plody každý rok, ale dozrávají až v druhé půli srpna. Já běhám po sadu jako blb, řežu, hnojím, stříhám a on to tam píchnul ke zdi jen tak mimochodem. Ale réva jde u stodoly úžasně, jak na Pálavě. A ještě jeden poznatek; Šluknovsko je níže než Třeboň, ale sever republiky dělá své a o vinné révě u zdi si mohou nechat jen zdát.
Pavel
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?), 14.1.2010 8:57
Šluknovsko je níže než Třeboň, ale sever republiky dělá své
Já osobně na vliv zeměpisné šířky v ČR při tak malých vzdálenostech nevěřím. Litoměřicko - zahrada Čech je jistě severněji než Ostravsko či Valašsko. Dokonce si myslím, že větší vliv než sever - jih má lokalizace východ - západ, tedy vlivy kontinentálního či přímořského klimatu. Jistěže zanedbatelný oproti těm výše diskutovaným.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 121.162 (?), 3.2.2010 23:13
Mám tu zkušenost, že máme zahradu bez plotů s několika sousedy mírně skloněnou k jihu v n.m.v. asi 420 m a vcelku pravidelně se stává, že mi lecos na jaře pomrzne a sousedovi, který má záhony o něco dále od okraje zahrady(pole) nezmrzne nic.Jak zde bylo popsáno, samotná nadmořská výška není rozhodujícím faktorem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|