Nejvyšší nadmořská výška

Diskutovat o pouhé nadmořské výšce skutečně nemá význam. 
   Představte si například, že zahradničíte v hlubokém údolí. Na dně toho údolí může být výška 300 m n.m. a nevypěstujete tam, kromě jahod a rybízu prakticky nic. Spodní voda vysoko, mrazová kotlina a doba denního slunečního svitu krátká, neboť slunce vychází i zapadá za kopcem. K tomu jen nízká až žádná ornice, jde o bývalé jílovokamenité říční koryto. 
    O dvěstě metrů výš na úbočí je slunečná, jihozápadní stráň, slunce se tam opírá celý den, chráněná před větrem, úrodnější půda. Majitel zahrady v těch místech sice ničemu moc nerozumí, ale na Vás se usmívá a chlubí  vínem a broskvemi.  Můžete jen tiše závidět jeho jediný možný problém - nedostatek vody. Takže oba jste  z jedné vesnice, on navíc  v podstatně vyšší nadm. výšce. Z porovnání Vašich zahradnických schopností vyjdete jako úplný blb.

Je to tak, jak zmiňuje dr.Vysloužil. Pěstuji vše, co rodina konzumuje z venkovních podmínek, ve výšce 280m.n. nedaleko Českého středohoří. Jsme ale na kopci na sever. Sousední víska na témže kopci, ale na jih a vzdálená 1 km má jarní květy rozkvetlé o cca 2-4 týdny dříve a to samé je s dozráváním úrody. Už přes 20 roků mě to vždy znovu "zaskočí", že se přehoupneme přes vrcholek kopce a z podzimní nezasněžené krajiny se ocitneme v zimní se sněhem. M.R.

Nemusí být ani velká vzdálenost. V nadmořské výšce 230m zakládal soused sad. Přes doporučení několika starousedlíků, aby to nedělal. Sad je nudle cca 80m dlouhá.V 13 plochy se valí každý rok od řeky vzdálené cca 1,5km studený proud, který nedovolí nejen úspěšně vykvést, ale stromky na té ploše vymrzají nebo uschnou.Dosazoval to zoufalec nejméně 3x. Na ostatní ploše se daří všem stromkům=jabloně, meruňky hrušky švestky. Teď to prodává a nikdo "sad" nechce.

Ano, máte pravdu. Na severních svazích bývá slunce a tepla vydatně méně než na jižních. Dokonce platí, že čím je severní svah stmější, tím větší absence tepla. Při určité strmosti severního svahu dokonce sluneční paprsky danou plochu neosluní ani 21.června! Například plošinu pod lomovou stěnou. Zde není vhodná lokalita pro révu. Bude to asi tím, že slunce u nás svítí od jihu. Ale nic si z toho nedělejte. Když si představíte, že máte svou zahradu nikoli na severní, ale na jižní polokouli, karta se rázem obrátí ve váš prospěch. Sousedé z jižněji položené vísky Vám budu závidět skvostné ananasy, avokáda, banány a papáju, zatímco oni s bídou vypěstují erteple a možná že ani to ne. 

Pane Vysloužile, nezatracoval bych tuto diskusi. Zvláště v tomto klidném, sněhovými vločkami pocukrovaném zimním čase, kdy naše zahrádky odpočívají pod bílou sněhovou duchnou a my v papučích u kamen s voňavým kafíčkem spřádáme velkolepé plány na jarní čas. Proč by se někteří přátelé nemohli pochlubit, že se jim podařilo vypěstovat chutná jablíčka třeba ve Špindlerově Mlýně (a nebo dokonce tabák těsně pod vrcholem Ještědu)? Berme to trošku s pěstitelským nadhledem a jako příjemně oddychové diskusní téma. Alespoň bude co číst a možná se objeví i zajímavé a překvapivé příspěvky.

Kromě n.m. výšky výsledky výrazně ovlivňuje lokalita, mám poznatek s meruňkami na Třeboňsku, které je vlastně velikou mrazovou kotlinou. Moje meruňky na jižní straně u veliké stodoly vykvetou a obvykle zmrznou plůdky, soused za stodolou, čistě sever, má strom obalený plody každý rok, ale dozrávají až v druhé půli srpna. Já běhám po sadu jako blb, řežu, hnojím, stříhám a on to tam píchnul ke zdi jen tak mimochodem. Ale réva jde u stodoly úžasně, jak na Pálavě.  A ještě jeden poznatek; Šluknovsko je níže než Třeboň, ale sever republiky dělá své a o vinné révě u zdi si mohou nechat jen zdát.

Pavel

Šluknovsko je níže než Třeboň, ale sever republiky dělá své

Já osobně na vliv zeměpisné šířky v ČR při tak malých vzdálenostech nevěřím.  Litoměřicko - zahrada Čech je jistě severněji než Ostravsko či Valašsko. Dokonce si myslím, že větší vliv než sever - jih má lokalizace východ - západ, tedy vlivy kontinentálního či přímořského klimatu. Jistěže zanedbatelný oproti těm výše diskutovaným.

Diskuzi určitě nezatracuji, jen chci ukázat, že samotná nadmořská výška je zavádějící údaj. Zkušenosti diskutujících to jen potvrzují. 
  Setkávám se i s paradoxy lepších a horších lokalit. Před rokem kamarádovi na jižním svahu zmrzly květy meruněk. Mráz byl i u nás ale ty moje tou dobou ještě spaly. Vykvetly bez problémů o týden později.  Častější bývá, bohužel,  opačný scénář.

U nás je nadmořská výška 159 m, zahrada je cca 150 m od řeky Dyje. Chlad z řeky se na jaře projevuje dosti značně zvláště na meruňky, stejně tak vysoká hladina podzemní vody (od "na rýč" až po zhruba 1,5 m při běžné hladině) má negativní vliv na broskvoně.

Mám tu zkušenost, že máme zahradu bez plotů s několika sousedy mírně skloněnou k jihu v n.m.v. asi 420 m a vcelku pravidelně se stává, že mi lecos na jaře pomrzne a sousedovi, který má záhony o něco dále od okraje zahrady(pole) nezmrzne nic.Jak zde bylo popsáno, samotná nadmořská výška není rozhodujícím faktorem.