Natírání kmenu vápnem

Martine, měď je kontaktní fungicid a je tedy nejúčinější, pokud se dostane do kontaktu s patogenem. Ve směsi s vápnem je tento kontakt omezen. Nepleť si to s poměrem v BJ, protože tam je vápno pouze jako neutralizační (alkalické) činidlo ke kyselému síranu. Proto je v BJ tolik síranu a tak málo vápna.

U bílení kmenů trochu mědi do vápna přidat můžete, ale když u peckovin bude stříkán celý stromek. je lepší do vápna nepřidávat nic, ale přesto při postřiku se do vápna měď zachytí a trochu využije. Pro jádroviny proto lze do vápna přidat asi tolik mědi (formou levné skalice), kolik by se jí asi do nátěru dostalo postřikem (řádově dražším oxichloridem).

Istym voditkom na koncentraciu medi v zarobenom natere by mohol byt recept na zarobenie mednatych pripravkov a kolko sa takehoto pripravku minie na danej vymere zahrady. Tie koncentracie by nemali byt vyssie. Vynimkou su niektore bio farmy, kde maju organiku zakazanu a dohanaju to povolenymi mednatymi fungicidmi. Prekracuju odporucane davky mnohonasobne.

Niektori z vas tu pisu, ze natieraju aj konare. Nemoze sa potom stat, ze sa vapno zmyje a neskor poskodi listy, puky alebo kvety?

Natírá se po opadu listí a cca druhý den je již nátěr vápnem přeměněn v uhličitan vápenatý (vápenec) reakcí s vzdušným CO₂. Pokud natíráte vápnem, nic nehrozí (teda pokud si necáknete čerstvý pačok do oka).

Poslal jsem dotaz na firmu FORESTINA: Náš výrobek Zdravá zahrada - Nátěr na kmeny je vyroben na bázi mletého vápence, titanové běloby, kaolinu, mastku a podobných látek s přidáním olejové emulze a konzervantu. Žádná ze surovin není klasifikována jako nebezpečná. Na žádnou se nevztahují R věty a S věty. Pane Stando, jak jste prisel na ten latex?

Chybí mi tam nějaké pojivo, které po zaschnutí vytvoří nerozpustný film. Možná je to ta olejová emulze z vysychavého oleje. Že nejsou suroviny klasifikovány jako nebezpečné mi ale nestačí. Taková sůl taky není klasifikována jako nebezpečná, přesto si ji na stromy dávat nebudu,

Zrejme olejova emulze vytvori film odolnejsi proti smyvani. Nikoho tim nepremlouvam k pouzivani, zajimalo mne, o jakou "barvu" se jedna, latex je nesmysl.

dejte si dohledat "předchozí příspěvek" k tomu mému a zjistíte, že jsem odpovídal paní, co se ptala na vyplácání zbytku latexu. Tím pádem nelze spojovat odpověď s diskusí kolem mnohem dražší barvy od fy. Forestina.

Ešte k tej ochrane kmeňov stromov-tentoraz z iného súdka. Môj kamarát bol pracovne niekoľko rokov v Číne a tam používajú na ochranu kmeňov ich obalenie akýmsi špagátom alebo skôr lanom vyrobeným z kukuričného šúpolia. Priniesol mi z toho niekoľko desiatok metrov, je to akýsi rozstrapkaný, ale pevný povraz hrúbky prsta. Použil som to na obalenie kmeňov pri previsnutom cédri, stromkových ružiach, figovníku a albízii. Na ovocné stroémy to nepoužívam. Povraz sa musí obtočiť tesne okolo kmeňa od zeme až po prvé rozkonárenie, kľučky sa nad sebou prikladajú tesne k sebe. Výsledkom je že kmeň je celý zabalený v akomsi valcovitom "kabáte" zo šúpolia. Je to ale dosť prácne a určite nie použiteľné ak má niekto v sade veľa stromov. Ale na nejaké 3-4 sa to použiť dá (aj viac rokov po sebe). Dá sa samozrejme diskutovať o efekte, pretože povraz je žltohnedý a nie biely,  ale pred priamym slnkom a asi aj prehriatím by mohol chrániť, keďže kmeň stromu je ním úplne zabalený. Nevýhodou môže byť vlhkosť ak to nasiakne pri daždi, prípadne sa tam môže ukrývať hmyz. Takže uvádzam to skôr ako raritku, určite ale ekologickú. Myslím že Číňania to používajú najmä ako prevenciu vymrznutia stromov.