Natírání kmenu vápnem

Ani v zapravování zelené skalice na podzim do půdy nevidím smysluplný důvod.
 Za vegetace postřikem na list budiž...

Důvodu je hned několik.Skalice zelená (síran železnatý) je nejen kvalitní hnojivo, ale má i fungicidní a herbicidní účinky.Dezinfikuje povrch půdy(dá se použít i Sulka),omezuje výskyt plevelů, mechů a lišejníků a zároveň doplňí chybějící železo v zemině.Výrobce uvádí, že nejlepší je aplikovat rozhozením a zapravením do půdy na podzim nebo brzy na jaře(pro příjem kořeny musí být teplota zeminy nad bodem mrazu),nebo se dá naředit (v doporučeném poměru s vodou) a aplikovat postřikem, také lze použít na kadeřavost broskvoně a puchrovitost švestek.Za vegetace je lepší doplnit deficit železa listovými hnojivy chelátového typu, rostlinnými pletivy jsou lépe a rychleji přijímány a nehrozí popálení listů.

Výrobce uvádí, že nejlepší je aplikovat rozhozením a zapravením do půdy na podzim

Nevšiml jsem si, že by to výrobce někde uváděl, ale neznám všechny "výrobce".  Zelená skalice se používá výhradně za vegetace - k rychlému doplnění chybějícího železa nebo proti mechům v trávnících.
  Většina železa ve skalici použité na podzim zoxiduje z Fe++ na Fe+++, které je neúčinné. Můžete si to vyzkoušet sám, když skalici rozsypete nebo rozlijete roztok, jak pěkně "zrezaví".

No nevím pořád je to sloučenina a ta se chová jinak než železo.Železo je vázano na síru (nebo naopak).možná by to pomohl rozlousknout nějaký chemik, vždyť i ta rez je sloučenina železa, kyslíku a (vody?).Ta skalice je rezavá jak liška už po otevření sáčku, takže takový pokus je nepřesvědčivý.

Ano, skalice je rezavá, protože není čistá a část dvojmocného železa již zoxidovalo. Čím je sáček starší a déle otevřený, tím je rezavého víc. Je jistě možné, že kyseliny v půdě mohou malou část trojmocného železa redukovat zpět na dostupné (rozpustné) dvojmocné, případně vytvořit nějakou komplexní sloučeninu (např. berlínskou modř). Ostatně kvůli tomu se kdysi pod některé stromy (ošešáky?) zarývalo rezavé železo.  Počítat s tím v případě zarytí skalice do půdy by bylo ovšem značně neekonomické.
    Navíc, železo není žádný základní biogenní prvek, kterým by bylo potřeba hnojit na podzim do zásoby. Nedostatek železa za vegetace - pokud vznikne -  je vždy relativní, v půdě sice je, ale rostlina ho neumí využít (obvykle kvůli převápnění). Proto je třeba ho dodat v rozpustné formě a přímo na list.

P.s. Máte někde odkaz na to doporučení výrobce o rozhození skalice na podzim a její zapravení do půdy? Zeptal bych se ho, jak to myslí. V Agromanuálu je totiž výslovně napsáno: "Hnojivo má herbicidní vlastnosti, nesmí být proto použito jinak, než je uvedeno."

Takýto odkaz na zapravenie do pôdy na jeseň existuje, otázkou je nakoľko to je zmysluplné. IH

Tak to já jsem si počínal značně neekonomicky, protože jsem párkrát zelenou skalici na podzim rozhazoval kolem ořešáku, jelikož bylo na tom místě zaryté staré nehašené vápno a ořešák měl už v červenci světle zelené, chlorotické listy. Počítal jsem alespoň s částečným okyselením půdy.

pravda, zelena skalica je nestabilna latka, hlavne v alkalickych podach. Pomohlo by, ak by sa aplikovala s kompostom. Prelejete kompost s roztokom skalice a zaryjete ho pekne hlboko, aby sa znizil pristup kyslika. Bakterie v komposte spotrebuju kyslik a na FeII nevystane. Niektore organicke rozpustne latky dobre stabilizuju Fe(II), hlavne so skupinami karboxylovych kyselin. Pripadne pridajte este aj siran amonny. Amoniak je tiez redukcne cinidlo a pomoze Fe udrzat v nizsom oxidacnom stave.

Dik za vysvětlení, pokusím se na to jít ekonomicky a vědecky.Když porovnám dvě balení skalice zelené (asi 90 kč) a nefungující CROPID (1000 kč) tak mě ta skalice zbavila alespoň toho mechu.