Natírání kmenu vápnem

No a dnes je podle mého přesně ten den, kdy je teplota okolo nuly, ale praží slunce a ohřívá tmavé, vápnem nenatřené kmeny na teplotu nad nulou, aby v noci přišel třeskutý mráz a napáchal na kmenech škody.

Neviděl jsem ještě žádný ovocný (produkční) sad s bíle natřenými kmeny. Jak oni to dělají, že ty stromky nenatírají, a ony jim nepraskají? Je to fakt, nebo jen dlouhodobě udržovaná fáma? Já vůbec nevím, jak se k tomu postavit, když všichni, co natírají bíle kmeny, argumentují pouze "prý se to má dělat". Nepatřím mezi ty, co by něco dělali, protože to dělají sousedi... rád bych svým stromkům udělal dobře, ale nemám na základě čeho se rozhodnout - je to nějak (třeba experimmentálně) doloženo, že to opravdu výrazně funguje a pomáhá?

Ivane, při vší úctě k Vám: nevyzerá.

(Ale je to jen můj názor a věc osobního vnímání).

Josef.

robili to naši dedovia a otcovia...Napadlo mně pokusit se něco dohledat ve staré literatuře (1920) Tehdy bylo běžné chránit stromy, mimo jiné, nátěrem složeným z jílu, hašeného vápna, kravince, jemného písku a petroleje smíchaných s vodou za účelem ochrany okusu před zvěří. Uvážím-li, že tuhé zimy, jako je letošní, byly téměř každý rok, nejčastějším materiálem pro oplocení zahrad bylo dřevo a také se v přírodě zcela běžně a v hojném počtu vyskytovali zajíci, nedivím se, že bylo bílení stromů podobnými nátěry zcela běžné. Kdo někdy viděl, jak dokáže zajíc ohlodat kmen stromu, nemůže se divit. Prostě nátěr kmenů stromů stejně, jako se dnes uplatňuje při ochraně mladých lesních stromků proti okusu zvěří.

Takže bělení ne kvůli mrazovým prasklinám, ale kvůli okusu? Jak ale tedy vysvětlíte třeba všechny ovocné aleje kolem silnic a polí, kde se to zvěří jen hemží, přesto jsou stromy nikdy nebílené a naprosto v pořádku? Nemůžu si pomoct, ale pořád většina stromů mluví proti argumentům pro vápnění, než že by tuto (zatím jen teorii) podporovala.

čo sa týka stromov pri ceste, tak tie sú väčšinou už staré a teda pre zajace neatraktívne a zrejme aj autá ich rušia pri kusaní. mne sa tak marí, že keď som bol decko, tak na stromoch pri ceste boli plastové chrániče proti okusu, ale kľudne sa môžem mýliť. ďalší faktor, ktorý napr. mohol mať vplyv prečo počas zimy tie stromy pri ceste nepukajú je sneh, ktorý na ne odfúkol pluh a kmene sú častokrát zasnežené, teda tam nie sú výkyvy teploty. moje porovnanie je také, že sused kmene pravidelne natiera, nemá problémy so zajacmi a sú v lepšom stave ako moje, aj keď viem objektívne porovnať len moju čerešňu. mladé stromčeky mi zajace okusali pred 3 rokmi, nemal som vtedy ešte ochranu. 

ale ja vždy hovorím, že názor si môže napísať každý a nech si každý robí podľa seba, lebo pestuje v iných podmienkach a niečo iné sa mu osvedčilo. 

Otázka bílení stromů byla již víckrát probrána.
1. V minulosti se každoročně líčily hospodářské prostory vápnem, tak se stromy vzaly z jedné vody (kýblu) taky
2. Bílení stromům neuškodí, i ta trocha vápna se jim obbvykle hodí
3. Je to i jistá desinfekce, i když přídavek Arborolu se začal doporučovat až v dobách reálného socializmu
4. Samotné vápno před okusem zvěří nechrání
5. Absence bílení v produkčních sadech nemluví proti metodě jako takové. Znamená jen, že není cost efektivní.

Já sám kmeny stromů nebílím, ale jen proto, že se mi nechce. Kdyby to někdo udělal za mě, poděkoval bych mu.

Ještě možná jeden účinek, bílá odráží světlo, takže kmen se v předjaří méně zahřívá. To může být také přínosné.