Mýtus Strýmka

Drátěné koše dělám ke všem vysazovaným stromům ze drůbežího pletiva. Díky kvalitě levného pletiva, tak za několik let dojde k rozpadnutí. Kořeny to prorostou bez problému, nějakou újmu na růstu stromu jsem nepozoroval. Trochu to komplikuje případné dolování pařezu.

Kamil

Máte-li metr kvalitní půdy, závidím, já mám tak 15 cm. Pletivo nevadí, kořeny jím snadno prorostou. I když je Strýmka kultovní odrůda, já už bych se k ní nevrátil. 

Hlavně aby nebylo pozinkované, jenže to už je dnes asi skoro každé. Bohužel, když se jedá o jablon, tak v rizikové lokalitě je opradu vhodné kořeny chránit.. Jistým problém je ale i to, že zasazení je o ost pracnější a méně kalitní než bez něj.. Není to tak, že by tam žádné nevýhody krom zvýšené pracnosti nebyly... bohužel jak říkám, někdy není zbytí...

Jinak Strýmka zažívá renesanci a hodně lidí ji ode mě chce. Věřím v návrat starých ušlechtilých odrůd!

           Ing. Fidla

...že zasazení je o dost pracnější a méně kalitní než bez něj.

To nepochybně. Obzvlášť, když chceme uzavřít kořeny důkladně, aby hlodavec nemohl vniknout. Ale věřte, že pro kořeny není pletivo vůbec žádnou překážkou. Jiná věc je, že když hryzec okouše všechno, co vyčnívá z pletiva, na růstu stromku se to beztak podepíše.  U nás by jabloň bez pletiva nepřežila 3 roky, úplně ohryzané jsem měl i hrušně.

Není mi jasné proč pan Miloš Vysloužil stále pěstuje podřadnou Strýmku, a přitom se mnohem hodnotnějších odrůd už dávno zbavil. Jsou snad třeba Mac Intosh, Spencer nebo Melrose, které zrušil, snad horší? Líbil se mi příspěvek pana PP a proto ho sem znova dávám. Pan PP píše:

Tak moje vlastní huba není mýtus, ale mslná tlama. A jako taková Strýmku prostě nemusí, byť je to dávno, co jsem ji porazil. Je obdivuhodné, jak se termín "kyselé jak šťovík" dá téměř básnickým obloukem popsat jako "vysoká šťavnatost a osvěživost". Nepíšete náhodou pro firmy reklamní popisky typu "Lahodný živý plot s dechberoucími květy"? Ovšem proti gustu žádný. Skutečně není vyloučeno, že někomu bude chutnat ta kyselá řepa.

 Přesně tak. Pan Fidla vše ještě "vyšperkoval" tvrzením o příchuti vyzrálého angreštu a tím pádem budeme Strýmky opět zkoušet a zkoušet, jestli se tam ten angrešt náhodou někde neobjeví. Koho by přece jabka s takovou novou objevenou příchutí nelákala? Co třeba zkusit Strýmku místo Merkuru?

V červenci vytáhneme Strýmku ze sklepa, nakrájíme na osminky, zbavíme jádřince, posypeme skořicovým cukrem a zakápneme angreštovou šťávou.

Není mi jasné proč pan Miloš Vysloužil stále pěstuje podřadnou Strýmku,...

Jistě asi víš, Petře, že Strýmku bys na mé zahradě nenašel. Ale nemohu za to, že soused má stále před domem 2 vysokokmeny  - sotva 40 metrů od mých vrat. Jejich věk odhaduju na 100 let, přesto je zdravotní stav stromů obdivuhodný.

Já se jen pamatuju, že se Strýmka objevila mezi těmi plody, kterými sis mě koupil, jak usoudil pan P. V Sudetech máme po Němcích prastarého "Boikena". Taky je zdravý. O jeho velké plody není ale žádný zájem. Podle mě je mnohem chutnější Idared (600m.n.m.).

To asi je, ale strom Idaredu nevydrží růst a plodit na mezi bez zásahu 80 let. Nemluvě o padlí a strupovitosti.

Zimní odrůdy tím byly ovlivněné, třeba Strýmka letos vůbec nemá aroma dobře vyzrálého angreštu, jak to kdysi někdo trefně napsal. Přes tento nedosattek si na jejich kvalitu ani letos nestěžuju. Pokud jsou uzrálé na slunci jsou i letos velice chutné.. Špatné pověsti Strýmky přispělo nepochybně i to, že je opravdu hodně veklý rozdíl mezi plody vyzrálými a těmi, které neměli slunce dostatek, ty jsou opravdu nechutné. Tento rozdíl je opravdu diametrální a snad úplně největší z odrůd, které jsem měl možnost odborně hodnotit... Strýmky si vážím rok od roku více a už rozumím tomu, proč kdysi v Německu byla jedna ze tří nejvíce ceněných odrůd.

           Ing.Fidla

Dokonalé příchuti angreštu dosáhneme v období sklizňové zralosti angreštu. To znamená v létě.      Kamil Hasman