Mýtus Strýmka

S odrůdou Vtelenské jsem se, bohužel, nesetkal a ani o ní neslyšel. Já pocházím z jižní části Jičínska a zde měl i svou zahradu tchán a říkal jí štěpnice.

Jinak na Mladoboleslavsku a Mělnicku je hned několik obcí, které mají v názvu Vtelno. Např. Jizerní Vtelno.

Ještě k tomu Loháku.

Byly to opravdu mohutné stromy a velice úrodné. Ačkoli jsem nikdy neviděl, že by je někdo prořezával, plody byly středně až více veliké a dost šťavnaté. Barva plodů byla zelená, z větší části překrytá červenou, ve formě žíhání. Také si vzpomínám, že po žních, někdy v září, už dost padaly.

Samozřejmě, že stromy v té době nikdo nehnojil. Ta velká úrodnost tam asi byla dána vysoce úrodnými půdami, teplejší polohou a mohutným kořenovým systémem.

Jinak diskuse v tomto vláknu opět potvrzuje, jak různorodé až protichůdné jsou chutě konzumentů ovoce, což asi většina z nás vítá. Týká se to jak starých odrůd, tak těch nejnovějších. Upozornit na klady, či zápory dané odrůdy na základě vlastních zkušeností pěstitele nebo konzumenta je však na místě. Namístě by nebylo dělat z toho válku.

U nás jsme podobným jabkům říkali dvorčinky. Stejná doba zrání, žíhání, pravidelná vysoká plodnost ale velikost jako jadernička. Samozřejmě vysoké mohutné stromy.

Zdravím

Velice mě těší, že alespoň většina kritiků Strýmky přiznává, že ji mají jako neudržované stromy nad kterými zalomily hul. Já osobně jsem měl potěšení pěstovat Strýmku v intenzivním sadu kde plnila funkci opylovače ve stáří 40 let na A2. Musím přiznat, že mě velice překvapila a její pomluvi se mi vubec nepotvrdily na pravdě. Strýmka v udržovaném pěstování mi vykazovala každoročně plody velikosti Šampionu a plody byly poměrně vyrovnané. Je pravdou, že Strýmka po dozrání hromadně opadá (bez ůhony na plodech) tak jak to dělají i některé nové odrudy(Melodie...) Díky teplým a dlouhým podzimům je Strýmka jedlá i na podzím s chutí mírně nasládlou s tonem zvláštního buketu. Musíme si uvědomit, že Strýmka byla pěstována hlavně jako moštová odruda a konzerva do další sklizně žňovek. Nikdy nebyla jako hlavní stolní odruda. Kdyby jste měli možnost degustovat mošty tak to vyhrajou vetšinou právě ze Strýmky a Parmény než z Bohemii a Rubinoly či Šampionu - techto odrud jsou mošty doslova odporné. Odruda Fuji má vynikající mošty a plody. Staré odrudy se rozlišovaly a také pěstovaly podle zpúsobu jejich používání. (stolní, moštové, kuchyňské neboli štrudláky a krmné) toto rozlišování se při degustacích také musí akceptovat a ne vše hned zhatit a smést ze stolu.

sadař vlada

Pane Vladislave, mohu se jen tak pro zájímavost zeptat co opylovala? Pokud vím, tak Strýmka je špatným opylovačem.

Nevím, jak vypadá intenzivní sad. Ale 40tiletá Strýmka na A2 bude hodně velký strom. Pan Kaněra nás triploidním opylovačem trošku pohoupal.

Tak nevím

Je vidět, že si tady někdo plete nazvy intenzivní zpusob pěstovaní a tvaru pěstitelského.  Strýmky na A2 jsou ve tvaru čtvrtkmenu a dosahují výšky 4m. Jelikož mi nedělá problém udržovací řez tak není pro mě žadný problém udržovat pěstitelskou výšku. Podnož A2 v žadném případě nedosahuje v horších pudách vyšky semenných podnoží.  Je okolo 20% slabší než semenáč.  Je pravdou, že triploidi jsou špatní opylovači, ale pořád jsou. Jabloň je cizosprašná. Pouze několik odrud je spolu inkopaktibilní. Jestli nevíte jak vypadá intenzivní pěstování čtvrtkmenú a jinných tvarů tak si přečtěte ovocnářskou publikaci.

sadař vlada

Pane Vladislave, nebudu vstupovat do vaši debaty s host - xxx.xxx.102.201 mě jen zajímalo co opylovala. A2 patří opravdu k velmi bujně rostoucím podnožím, ikdyž záleží také na naštěpované odrůdě.

Přikládám obrázek Strýmy.

Na opyloací schopnosti triploidů bych moc nesázel. Pyl velice špatně klíčí a pylové láčky jsou krátké a pokroucené. Ovocnářská literatura ani nepočítá s tím, že by triploid mohl mít nějaké opylovací schopnosti.