Lišejník na ovocných stromech
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 105.33 (?), 4.11.2014 19:37
Taky mám námět do diskuse, stromy prý i kůrou dýchají a mohou přijímat živiny. Tuto informaci mám získanou již dříve. Vím, že na povrchu je odumřelá kůra, ale část kůry může a snad i je živá, asi jako naše kůže. Ta také obsahuje mrtvé a živé buňky. Pokud tomu tedy tak je, není důkladný nátěr kmene a hlavních větví vápnem škodlivý? Svůj účel na odraz paprsků splní i lajdácky provedený nátěr. Jako příklad uvedu zkušenost příbuzného, který v dobré víře omezit mravence, natřel část kmene vazelínou. Kůra odumřela.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 105.33 (?), 4.11.2014 21:10
V diskusi se uvádí příklady, ne důkazy. A jak Vám mám dokázat, že kůra po aplikaci vazeliny odumřela? Nevidím nic špatného na "mírném" zpochybnění již desetiletí používaných postupů. Ano, i já vím, že se stromy natírají vápnem. Ale přesto to nebudu do konce života brát jako neměnou pravdu a budu ochoten přemýšlet o změně, pokud někdo přijde s novými informacemi. A na ty jsem se nepřímo ptal. Z Vaší odpovědi chápu, že důkladný nátěr vápnem je neškodný. Je někde někdo, kdo nemá tento názor?
|
|
|
|
|
|
|
host - 218.108 (?), 4.11.2014 23:03
Ano, na mladem dreve jsou funkcni lenticely, cesky cocinky, kterymi do pletiv difunduji plyny. Ale myslet si, ze totez probiha na letitem kmeni pokrytem tlustou borkou, je blahove. Vyhasene vapno nemuze ublizit. Poskodil jsem si pouze mlade kminky broskvoni chemstopem primo na kuru. I po 4 letech neni zasazena oblast v poradku. Stromy ovsem rostou a plodi.
Zdravi Mittwoch
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 126.50 (?), 18.6.2020 13:56
Spíš mi přijde, že příliš mnoho lišejníku je následek, ne příčina. Starou jabloň jsme měli u chaty, a když ve svých osmdesáti odcházela do věčných lovišť, vyrostlo na ní kde co. Je pravda, že byla roky ponechána svému osudu.
Koupila jsem zahradu se zanedbanými, lišejníkem porostlými stromy, a po prosvětlení, pohnojení a několika postřikům proti nějaké plísni, co jim lezla na listy a způsobovala jejich předčasný opad, se zvedly tak, že nové letorosty prostě lišejníku utekly a ten je nestíhá porůst. Také se v korunách nedrží takové vlhko a je tam vzdušněji.
Podívala bych se proto, zda není koruna přehoustlá, trochu bych to v zimě pohnojila a přesvědčila bych se, že strom není stíněn či nemocen.
Lenka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 7.138 (?), 20.6.2020 19:41
Mě se na jabloní také chtěl usadit lišejnik a nebýt podzimního, jarního postřiku kuprikolem už by tam byl.Mam asi 20stromků a preventivně zasáhnu i u nich myslím že kuprikol tím jakoby stromy dezinfikuje. A není hezký pohled na stromky kde je od shora dolů mech lišejník. Tyto stromky vidím a jsou většinou bez přírůstků jakoby vyholené.A chemstop už nikdy na holou kůru nedám.Kůra je spálená a proto si nastříham z tetrapaku... třeba krabice mléka nebo kafe... proužky a hrubší nití utáhnu a na to natřu chemstop
|
|
|
|
|
|
|
krtek - Bronzový Zahrádkář (79) - 155.31 (?), 20.6.2020 23:44
Tak ještě jednou speciálně pro vás - lišejník stromům absolutně neškodí. Roste na povrchu a nijak nezasahuje do pletiv stromu. Stejně jako roste na střeše či jakémkoli jiném materiálu. Je to naopak znak čistého ovzduší.
K tomu Chenstopu - kůru nemáte spálenou, má pouze jinou barvu než kůra nenatřená, nic víc. Pokud nechcete nanášet přímo na kůru, lze jednoduše použít maliřskou pásku nebo roubovací pásku a na tu Chemstop nanést.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|