Konec pesticidů pro zahrádkáře?

Všudypřítomná chemizace kolem nás není nic příjemného. Ovšem militantní přístup anonyma 150.170 věci nepomůže, spíš naopak. Chce to trochu změnit filozofii zahrádkaření a zamyslet se nad tím, proč to vlastně děláme.
   Původní smysl pěstování plodin bylo hospodaření. Lidé pěstovali obilí, ovoce, zeleninu a chovali zvířata proto, aby se uživili - aby měli co jíst a dostali peníze za prodej.
    Později zahradničili i lidé s jiným zaměstnáním, a to proto, že na trhu bylo potravin málo, v úzkém sortimentu a špatné kvalitě. Taky tím ušetřili. Ještě za války to byla takřka nezbytnost.
    V minulém režimu kvetlo zahradničení ze dvou důvodů. Nebylo kam jezdit ve volném čase a zboží v obchodech Ovoce - zelenina stálo za prd a bylo práškované. 
   Většina důvodů zcela pominula. Nikdo nepěstuje něco jen proto, že by si to nemohl koupit. Ovoce, bulvy, cibule, růžice kořeny takové velikosti a vybarvení jako v obchodě se většině z nás vypěstovat nepodaří. Prakticky žádné výpěstky se finančně nevyplatí, srovnáme-li čas strávený pěstováním s časem v zaměstnání.  Proč to tedy děláma?
   Asi se shodneme - protože nás to baví. Je to pohyb, jsme na vzduchu, žijeme přírodu v přímém přenosu. Jako bonus máme odměnu ve formě výpěstků. Když přijdou kroupy, mráz, ptáci, hmyz, houba, jsme smutní. Ale jdeme dál. Protože cesta je cíl.
   Jsme zvyklí na rychlá řešení. Když je něco špatně, přepneme kanál, instalujeme novou verzi, stáhneme aplikaci, spolkneme antidepresivum...
   Nemám jasnou odpověď na užití pesticidů v zahrádce. Ovoce, kterému se v mém kraji běžně nedaří (meruňky, broskvoně) bez chemie pěstovat prakticky nelze. U toho ostatního se o to pokouším. Ne každý má ale tolik místa, aby se o část úrody chtěl dělit s chorobami a škůdci. 
   Je dobré si uvědomit, že nemoci a škůdci k životu, do přírody i do zahrady patří. Stejně jako boj s nimi. Je trochu pokrytecké na jedné straně teroristicky odmítat veškerou chemii na zahradě a na té druhé jezdit kilometr do práce autem, vkládat desinfekční kuličky do záchodu a chroupat čokoládu s palmovým tukem.

Ono počasí docela přeje, nejen 150.170 (militantní perma´kulturista), ale i všem ostatním. Při dodržení osevního postupu a dávkách živin, které poskytuje koňský a slepičí hnůj lze v zelinařině nějaký čas obstát i bez pesticidů. 420 m nad mořem? To je zhruba podobné charakteristice Polabí v 80. letech. Zejména první roky pěstování na nových pozemcích jsou závidění hodné. Půda ve staré půdní síle, dostatek stopových prvků, minimum chorob specializujících se na různé druhy zeleniny, jahod.  jaké my měli na zahradě výnosy první roky! A dík neznalostem jsme také pěstovali bez chemie. Tedy, ne úplně, hnojili jsme Cereritem a brambory navíc i draselnou solí. To bylo před 40 roky... Zpátky k anonymovi, k číslu 150.170 Teprve postupem času se na malém pozemku začnete opakovaně vracet se stejnou kulturou na stejné místo, a budou tam trpělivě čekat na svou příležitost choroby i škůdci. No a podle podmínek ročníku se budou množit. Při jmenované pestrosti kultur, využití více odrůd se dá připravit na více variant léta. No a když to nevyjde, proč by tedy člověk neměl konzumovat to, co chutná broukům, třeba i chrobákovitým. Vlastní semena u některých druhů uděláte vcelku v pohodě a v kvalitě zase dle ročníku, a toho pokolikáté jsou stejné věci na stejných místech. Mladé stromy ze solidních školek moc chorobami netrpí, společně se škůdci se nim tyto dostanou postupem času, podle toho jak blízko budou starší kultury stejného druhu. Meruňka vůbec nemusí trpět moniliniózou, stačí jen aby nekvetla. No a v letošním roce jsem na mladé broskvičce (Katarina), bez ošetření, měl jen pár puchýřků. Já na ní zapomněl. Ale za rok musím být lepší. Listy se spórami napadají na zem, a budou příští rok více hrozit. V tomhle případě bych mohl být označen za lenocha. Ne tehdy, kdy nevyužívám možnosti jaké mi dává na jedné straně příroda sama a na druhé straně pokroky ve vědě a šlechtění rostlin.

O.T. Mělo by být tesáno. Souhlasím z prndla hrndla. Akorát mi vrtá hlavou, jestli ten hrdina zachraňující zeměkouli trochu nekecá?

Petr z H: ani já tunely pro květák nedělám. Přesto mi jejich pěstování vychází. Tak bych se chtěl přimluvit, abyste to s květákem ještě jednou příští rok zkusil. Když si vypěstujete včas sadbu raných odrůd, budete mít nyní už po sklizni a vaše květáky zasáhne maximálně 1. generace motýlů, která ještě zpravidla nenapáchá škody. To samé je se zelím a s kedlubny. Walter

Trošku se taky pridam a už sem to tu někde psal, a musím se také " trochu" resp. dost zastat pana neznámého. Jakožto pěstitel z jižní Moravy stejně jako pan Vysloužil v severnější části musím také ošetřovat meruňky i broskve jinak to u merunky neumim i když to tak moc neprehanim, letos jeden postřik lokálně systemickym Talentem a dobrý. Strupovitost u jabloní resim likvidací listí před "pučením" převážně zarytim popř postřik mocovinou 5% do opadavajiciho listí, a Rubín je "docela" v pohodě, zda se mi že strupovitost se nešíří na velkou dálku, to k tomu k těm zanedbanym zahradám v okolí. Lepem zabranuju mravencům do korun stromů jako roznasecum mšic, a zatím mladé kadlatky v pohodě bez sarky, v okolí likvidují zbylé nálety infikované jako rezidua sarky. Ostatní vážně neresim chemicky - padlí na jablonich občas vetyvka a co jako, a to su v teplé poloze, a dále zdravě a čistě rajčata, papriky, brambory hrášek, fazul, turkyn, mrkev - ta mi zas tak moc nejde, cibul občas kvetilka ale co, česnek mořím, kedlubny, salát, ostatní kostaloviny moc nejdou kvůli škůdcům, ale třeba se tady poucim :-) jahody OK., angrešt rezistenty, rybíz OK jen msici, do angreštum sem zabránil mravencům a OK. prostě pestuju jen to co mi jde na víc teď stejně nemám čas. U hrušně bych také řekl že čím dal od zdroje tím je cistci, mám 100 m dlouhou zahradu tak mužů porovnat. Prostě co budeme dělat až jednou "dojdou" chemikálie? ;-)) to jako umrem hlady?! :-) No a neměli by sme mi schopní, znalí a mající od toho trochu i zdravý odstup být schopni to zkoušet i dělat bez "toho"? :-) Dyt mi na tom existenčně závislý nejsme, ne? :-) Nebo jde o to to (ty výsledky) mít lepší než soused, :-) nebo někdo jiný (dosadte si kdo), za " každou cenu!!". Děláme to přeci pro SEBE naše blízké. S pozdravem hezkeho vecera __ K. z B.

To co píše K. z B (Karel z Brna?) mohu jen podepsat.
   Co se zeleniny týče, o tu se stará manželka, postřikovač neumí ani pustit, jedinou chemií, co používá je Ferramol na slimáky. Ne vždy se všechno podaří, ale loni rajčata bez jakékoli chemie byly v pohodě.
   Nelze se k chemické ochraně stavět tak agresivně jako 186 252, třebaže - a je to smutné - má v mnohém pravdu. Nicméně je třeba pojmenovat,  že se to - i v amatérských podmínkách - trochu přehání. Když má zahrádkář problém, jde se poradit - kam? No přece do prodejny postřiků. Co mu odpoví prodavač? "Vydržte, to vyřeší slunéčka, to velkou škodu nenadělá, teď už postřik nemá smysl..." Slyšel někdo takovéto rady? Já ne. Cokoli je živé, je škůdce, sbírat brouky a housenky se každý(á) štítí, radši to špíchnem. Připočtěme známý fakt, že proti všem houbám se stříká preventivně, tedy často nevíme, zda je to nutné - např. letošní absence strupovitosti. 
   Netřeba každému nutit svůj názor, rozumné použití chemie lze pochopit. Nicméně herbicidy do trávníku nadále považuji za prasečinu.

Do kamene tesat.

Jen poznámku - letošní absence strupovitosti je zjevně lokální záležitost, soused má napadení listů již silné.

A když už píšu, tak přidám svůj přístup - postřiky se snažím používat tak, abych je nejedl. Nespoléhám na krátké OL, které v mnohých případech prokazatelně nejsou dostatečné. Zeleninu nešplíchám s výjimkou prevence Cu či Vitisanu na rajčata a tykvovité a moření sadby česneku. Zbytek nechám osudu. Co nevyroste nahradím úspěšnějšímy druhy. Svilušky jedlými oleji a sírou.

Ovoce - systematicky ošetřuji na jaře (monilie meruněk, strupovitost; padlí při výskytu) a jádroviny (dle tabulek integrované produkce dětské výživy) končím začátkem června zpravidla již bio - síra, Vitisan. Mšice a červivost podle situace 1-2x případně vůbec, lepové pásy mi moc nefungují. Sviluška a hálčivci - T. pyri. Monilie plodů - zkouším Vitisan. Obaleč je kámoš (za 30 let mi pouze jednou omezil úrodu jablek, jinak pomáhá s probírkou)

Réva - Vitisan, Cu, síra.

Moruše, borůvky, muchovník, maliny, fíky atd. bez chemie, rybíz a angrešt výjimečně lokálně při ranném napadení mšicí, padlí před či po květu a pak jen odstraním případně napadené špičky letorostů.

Později postřikovač distribuuje převážně hnojiva na list. Něco jsem zapomněl?

Něco jsem zapomněl?

Strupovitost vypouštím, ale kadeřavost si netroufnu.

Kdyby pán věděl, co se uvolňuje z netkaných textilií...

Kdybych občas tu chemii do sebe nedostal, tak by mi hrozilo, že umřu zdravej .