Konec pesticidů pro zahrádkáře?

Například pan Standa si postrikal kanadskou boruvku Reldanem a moc se divil, ze mu na ni Reldan spalil listi...

Dichlofluanid

"Vstanou noví bojovníci". Myslím si, že je zbytočné vyvolávať nejakú paniku. Ak aj nejaké postreky budú stiahnuté z trhu, príde ponuka nových. To sa podľa mňa týka tak fungicídov ako aj insekticídov. A naďalej bude na výber - bez chémie, alebo s ňou. IH

Dobrý den. Včera se jen na krátkou chvíli objevilo na seznamu cz video, které se týkalo kontaminace spodních vod pesticidy i s tabulkou kontaminovaných oblastí republiky. Uvádělo se tam, že nejhorší situace je všude tam, kde se pěstuje řepka, kukuřice a cukrová řepa, jelikož pesticidy používané na ochranu těchto plodin nejvíce kontaminují prostředí. Spodní voda v těchto oblastech obsahuje místy až stonásobně vyšší dávky pesticidů než je limit. Všiml si někdo této zprávy? 

Na tuto zprávu jsem poukázal cca před 2 měsící ve vláknu "Chemie na zahradě".

Existují vůbec u nás zemědělské oblasti kde se nepěstuje řepka? Mimo úbočí Sněžky a Pradědu...

Kontaminace podzemních vod pesticidy a především jejich rezidui (pro které často nejsou stanoveny ani limity, ani ověřeny jejich vlastnosti) se stávají plošným problémem, kterým se zabývají průzkumy napříč Evropou. Zatímco na slunci a vzduchu probíhá zpravidla jejich degradace, v podzemních vodách je velmi omezená a zvláště některé chlorované kogenery jsou zcela perzistentní (dále se nerozkládají). V ČR tento problém řeší řada vodárenských společností, limity jsou přísné, řešení složité (nejlevnější ředění, odstraňování např. filtrací přes aktivní uhlí nákladné). U samozásobitelů se studnami to neřeší a nesleduje nikdo. Lze si z pár stovek koupit konvici s filtrem na aktivní uhlí.Příčinami není jen řepka, ale i náhrada mechanických agrotechnických postupů chemickými, zvláště u GMO plodin (např. kukuřice), které vypěstovánu odolnost např. jistému herbicidu, takže vesele rostou i když koncentrace pesticidů v plodině je vysoká. Zajímavé by bylo porovnání jakou zátěž pro náš organismus představuje pitná voda v porovnáním s konzumací pečiva, zeleniny a ovoce...

Qualy vypadá zajímavě, bude-li k prodeji i v ČR? Ovšem v kombinaci s Merpanem do dětské výživy pouze aplikace do půli května.

Mě by pomohlo v boji proti houbovým chorobám, kdyby všichni "zahrádkáři" v okolí systematicky likvidovali zdroje nákazy (listí, mumifikované plody, napadené rostliny), což je sen. Určitě by to výrazně snížilo potřebu aplikace fungicidů v příštím roce. kdyby si vyčistili zahradu a eventuálně vydezinfikovali větve stromů podzimním mědnatým postřikem.

Byly doby, kdy jsme v podhůří Beskyd produkovali metráky Rubínů a jiných odrůd výtečné kvality zcela bez postřiků. Později se stromy rozrostly, rodiče zestárli, přestalo se likvidovat padané listí a nakažené plody a choroby se posléze tak rozšířily, že ovoce bylo sotva vhodné do kvasu...

Pesticidy, herbicidy a dalsi chemikalie jsou vyrazne naduzivane.

Mam overeno, ze velkou vetsinu jidla, kterou si pestujeme na zahone 500m2, plus k tomu ovocne stromy, ovocne kere, rebarboru, kren atd lze vypestovat bez jakekoliv chemie. Opravdu jakekoliv.

Z ovoce a zeleniny za cely rok kupujeme pouze jablka od pestitele vedle, nase stromy jsou jeste mlade a nemaji takovy vynos. Jinak nic.

Kvuli podminkam, ktere mame-420m nad morem, svazity pozemek na JV stineny lesem z jihu jedine co pouzivam je Kuprikol na rajcata (obvykla uroda kolem 120kg rocne). Ale v davkovani asi 1/5 az 1/3 toho, co je vyrobcem doporucovano. 

A pak jeste pouzivam lepidlo na hmyz na kury stromu aby mravenci, kterych mame na zahrade mraky nevynaseli msice do korun stromu.

Chemie je nahrazka za tupost a lenost (nejcastejsi lidske vlastnosti) a jak nekdo spravne napsal, priroda nam to vrati a uz vraci.

Máte už ověřeno, že není potřeba chemie, ale nemáte ještě výnos? Hm...

Víte, naprosto jste pominul, že každý má úplně odlišné podmínky, a nemůžete říct, že "lze vypěstovat bez jakékoli chemie", protože u vás potřeba není!

Někde můžou být přemnožené mšice, někde jiný požíravý hmyz, někde houbové choroby. Pak máte volbu - buď si necháte zdecimovat stromy (a pokud se to děje pravidelně rok co rok, ty stromy to zabalí), nebo zasáhnete. Proti monilii na meruňkách a kadeřavosti na broskvoních je postřik nutnost, to nemůžete popřít a nijak obejít bez chemie. Leda že byste je pěstoval ve skleníku. Pokud je u vás velký výskyt obalečů, pilatek - jak dosáhnete úrody, když vám všechny plody napadnou? Myslíte, že je pochytáte do síťky? Jak zabráníte padlí nebo strupovitosti, aby vaše rostliny nenapadly?

Já se taky snažím používat chemie co nejméně, ale bez ní to skutečně možné není. Když jsem jí vůbec nepoužíval, měl jsem jen pár mizerných jabloní a švestek, ze kterých většina plodů opadala napadená. Poté, co jsem vysadil další druhy stromů, a chci z nich mít nějakou úrodu, pak v mnoha případech minimální použití chemie nutné je. U zeleniny ji naštěstí používat nemusím, pouze v případě nepříznivého počasí v létě pro rajčata. Ale spousta lidí má problémy s různými škůdci, a žádná přirozená obrana proti nim není. Já třeba na zkoušku vysadil letos květák, ale postupně se na něm vystřídali bělásci, molice a žraví broučci, takže vypadá žalostně, asi jej brzy vyhodím a další pokus už nebude.

Hmm, povězte, jak se vám daří přirozeně vypěstovat třeba květák? Povězte, zabráníte těm zeleným mšicím na slivoních (lepové pásky mám, takže se tam dostaly vzduchem), aby vám obalily vrcholky letorostů a způsobily jejich degeneraci? Slunéčka se časem rozmnoží a zasáhnou, ale to už je pozdě a letorosty jsou zakrnělé.

A napsat "Chemie je nahrazka za tupost a lenost" - je vidět, že hloupost je vlastnost ještě rozšířenější...