Konec pesticidů pro zahrádkáře?

Tak ona chemicka ochrana rostlin bude, ale bohuzel nahrada za jine vyrazene herbicidy ,pesticidy ci insekticidy trosku pokulhava a to o jeden rok.Vyzkum jde do predu milovymi kroky a proc nenahradit agresivni chemikalii necim pro prirodu prijatelnejsim.DDT uz taky neni par desitek let a zdalo se vsem, ze bez tohototo pripravku se neda hospodarit.Jit cestou biopotravin by bylo urcite zasluzne, ale v dnesni dobe zcela nemozne.Nadprodukce potravin z vseobecneho hlediska neexistuje, jen pouze jen v Evrope.Mam spise problem v male nebo vlastne zadne propagaci nahradnich prostredku,  za vyrazene herbicidy ci pesticidy.Na halcivce revy vinne jsem pouzival Omite 570 EW a do dneska nevim cim ho nahradit. Mam nejaky maly zbytek, tak ho pouziju na co pujde a zbytek osetrim nevim cim.

Ted jsem se dival na tresen a snad dve, tri vcelky.Zato na svestkach a rybizech to jen huci.Tresen neni pro vcely asi atraktivni.

Výroba pesticidů je samozřejmě veliký kšeft. Tak nemám obavu z budoucnosti...

Když už tady drbem ty včely, tak drobné vysvětlení. Včela je zaprvé "florokonstantní", tedy když si řeknou "děláme angrešty" tak většina létá na angrešty. K opylení pak vlastně dochází promísením pylu na chlupatáých včelách v úle, protože právě díky té florokonstantnosti určitá skupina létá stále na stejnou třešeň, jiná skupina na jinou třešeň. Dále včely spolu velmi dobře komunikují svými tanečky. Když tedy některá zjistí vydatný zdroj nektaru, všechno v úle zalarmuje na ten směr a rostlinu. Viděl jsem to několikrát a je to fascinující podívaná. Zajímavé je, že ten taneček může probíhat jak na svislé, tak na vodorovné  - v podstatě obecné - ploše a vždy jej ostatní dobře pochopí. Kdybych to měl pochopit já, měl bych hlavu jak věrtel. Tyto dvě a i jiné vlastnosti způsobí jednak to, že se včely při pastvě chovají tak jak se chovají, druhak to, že se chovaji jinak než čmeláci a samotářky. A vzájemně se doplňují. Proto třeba při květu řepky opustí zahrady a vrhnou se na řepku. Ještě poznámka, včely neopylují rostliny vědomě. Je to druhotný účinek toho co dělají. Jediný důvod je sběr nektaru a pylu, glycidů a bílkovin, potravy. Opylování je jim ukradené. Strom může být pro včely neatraktivní z více důvodů, hlavní bývá nedostatek nektaru. Když je sucho, suchý vítr, nektar vyschne a tvorba je slabá. A tak dál. 

Opylování je jim ukradené, ale rostliny vědí, jak na ně. Přichystají jim nektar a pyl tak, aby je při sběru opylovat musely. A přichystají jim ho jen kapku, aby musely i na další květy. Geniální symbióza.

Účinná látka 2,4D, to je kyselina dichlorfenoxyoctová se vyráběla po celém světě dávno před Spolanou. Patří totiž spolu s dalšími fenoxykyselinami k těm levným herbicidům. V Evropě je vyráběla firma Rhone-Poulenc (Desormone liquid), BASF (U Fluidy) a další. Na Agent Orange zbohatla firma Monsanto, která pak nabízela herbicid Roundup.
Pokud vím tak jediný herbicid ze skupina fenoxykyselin se v ČSSR vyráběl a dosud vyrábí v Bratislavě a to Aminex (MCPA), který hrozně smrděl.
Pokud vím, tak přípravky na bázi 2,4D se v Československu nevyráběly.

Podle informací, které zatím mám, se v EU jednalo o zákazu používání novějších insekticidů ze skupiny neonikotinoidů. U nás jsou těmi nejvíce používanými přípravky Calypso, Biscaya, Mospilan, Actara, Proteus.
V ovocnářství používané Calypso a Mospilan jsou klasifikovány jako pro včely přijatelné riziko (dřívější klasifikace byla pro včely relativně neškodný).
To taková Actara, používaná především bramboráři na mandelinku a přenašeče viróz-mšice, je na tyto škůdce výborná, ale je to, při nesprávných podmínkách aplikace, také žiletka na včely.

Zatím se však členské státy na zákazu těchto přípravků nedohodly a myslím, že ani nedohodnou. A také hlas takových koncernů, jako je Syngenta či Bayer má asi také nějakou sílu.

Byla by to škoda. Myslel jsem, že jsou tolerantnější ke včelám. Rezistence na ně zatím není a pro teplokrevné živočichy jsou málo toxické. Čím by se asi nahradily?

Bylo by tu ještě jedno řešení, ale to nastoupí až po zhroucení EU. Jsou to geneticky modifikované rostliny, které potřebují menší nebo žádnou chemickou ochranu. Celosvětově prudce stoupá množství potravin vyprodukovaných těmito rostlinami. V EU jdeme raději cestou chemie a teď už půjdeme zřejmě cestou bez geneticky modifikovaných potravin i bez chemie. Nebo omezíme dostupnost chemie pro drobné pěstitele a velkopěstitelům, kteří mají výkonnější lobbying jej EU povolí.

Nebo taky se geneticky rostliny upravují tak, aby snesly použití pesticidů. Například Roundupu proti plevelům, nebo ne?

Možné je všechno a v tom případě bych možná ocenil to, že EU něco takového nepovolí ale zatím to tak pokud vím není. I když na druhou stranu Roundup je sice driák ale co se týče reziduí je OK nebo se mýlím.

A ještě drobná oprava Roundup není pesticid ale herbicid.