Jesenno - zimné práce

Ale na to je toto fórum aby sme diskutovali, ak by sme si navzájom prikyvovali ako na zjazde KSČ

Máte pravdu, jak s tím sjezdem, tak s těmi broskvoněmi, ty dokáží přes zimu uschnout i u nás. Pravda, věta "hrabáním listí svým stromúm škodíte" je zbytečně expresivní a nelze ji brát doslova. Ale dá se nad ní zamyslet. Mnozí "zahradníci" zejména kolem novostaveb, pěstují kolem svých stromků pečlivě udržovaný trávník, který sečou 2x týdně. Tráva pak končí v biopopelnicích, spadané listí rovněž. Zprvu není nic vidět, půda je odpočatá. Ale časem vede tento postup k úbytku živin v půdě, protože odklizená biomasa začne chybět. Ani rozhození granulí hnojiva vždy nepomůže, minerály stihne spotřebovat trávník. Připočteme-li k tomu intenzivní řez (na přísun živin ještě náročnější), zjistíme, že po čase má lepší výsledky ten, který pod stromy tolik neuklízel a tak silně neřezal.

Áno, súhlasím že mať "angličák" pod stromami je zbytočné. Je s tým kopa práce a benefit pre stromy to nemá. Chcem len podotknúť k tej "intenzívnej starostlivosti o záhradu" ktorú som spomenul. Paradoxne sa oveľa menej týka rezu ako práve tých nepopulárnych a neobľúbených pozemných prác. Trávnik má tendenciu expandovať pod stromy, takže si tykám s motykou (odkedy som odložil nabok glyfosát). Kyprenie pôdy pod stromami patrí k tomu, závlaha "jakbysmet". Postreky (obaľovač, piliarka, u nerezistentov aj fungicídy, v druhom polčase sezóny vápnik) tiež. Stromy mám najmä štvrťkmene, tiež zákrpky a polokmene. Keďže klasické štíhle vretená ani palmety nie sú môj "šálok kávy", tak ten rez (najmä po 3.roku života stromkov) je už naozaj len udržiavací, obmedzený najmä na prieklest. Hnojenie je potom úplne dostačujúce raz za 3-4 roky, pričom preferujem kravský hnoj, nie "umeliny".Lístie odstraňujem len z trávnika, ale časť lístia (posekaného) navrstvím na zimu pod stromky a prekryjem vrstvou zeminy aby to nerozfúkal vietor. Na jar potom toto už "skompostované" lístie len zapravím do zeme z beztrávnom priestore pod stromami, poslúži aj ako hnojivo. Ostatné lístie ide buď do kompostu, alebo ho priamo zarýľujem do pôdy na zimu v beztrávnatej časti záhrady. Toto je "my way", takto to robím roky a výsledky nie sú najhoršie, ale netvrdím že to iba takto a nijako inak treba robiť. Určite je aj extenzívnejší spôsob sadovníctva, každý si vyberie tú svoju cestu, danú aj lokalitou, podnebím, možnosťami, tradíciou... Treba to plne rešpektovať, nie je dobré myslieť si že "ja to robím najlepšie a všetci ma nasledujte". V rôznorodosti je krása i sila. IH

Ak je okolo strumku okopane je fajn. Ale ak nie, tak kratky travnik omnoho lepsie vsakuje zrazkovu vodu, ako nejaka udupana zem. Hlavne ked intenzivne leje. Vytopilo mi garaz len raz a to bolo ked som nemal nad garazou travnik. Mozno je to zalezitost dazdoviek, ktore v travniku vytvoria chodbicky.

Inak suhlasim, ze stromky narocne na ziviny by nemali vyrastat z travy. My mame v travniku len 2 vrby a javor, ale aj tie maju okolo seba strkove polia, v ktorych zavlazujeme aj hnojime.

Ne vždycky je na zahradní práce vhodné počasí. Letos mě překvapilo, že už 30.11. jsem měl na zahradě ráno -10st. (v cca 50 m.n.m., SZ Bulharsko) až zmrzl do té doby měkký sníh. V 500 m.n.m. tu bylo -12st., což není touto dobou obvyklé. Naštěstí slunce svítí velmi ostře a den je nejméně o 50 minut delší než někde doma na Vysočině, takže se dá občas i něco udělat (nařízkovat fíkovník, rozsekat pařez, oklepat mumifikované plody slivoní a naházet sníh na kompost). Musím to vydržet. Za 10 týdnů už tady snad začnou kvést první stromy.

Já taky nehrabu, jen pod dvěma jabloněmi "vepředu", vzadu za stodolou, ať si to žije jak umí.

Pavel

Dovolte mi postřeh z Olomoucka. Při sazení stromků v listopadu t.r. byla zem od 30 cm níže suchá a "tvrdá". Jedná se o kvalitní ornici a při zalití při sázení předpokládám, že se voda vsákne do této suché spodní vrstvy a vlhkost klesne. Pokud mají kořeny růst je asi dobré aby okolní půda byla vlhká a tím měkčí pro růst kořenů. Do dnešního dne nebyly žádné větší deště a jsou zde suchomrazy. A tak se ptám - jaký je rozdíl mezi deštěm a zalitím stromku? Kdyby bylo přes zimu několik dešťů (nebo oblev se sněhem) také by to bylo špatné jako několik zalití v suché zimě? Možná ve Vašich podmínkách není zimní zalévání dobré resp. je špatné, ale u nás je vláhový deficit za poslední 2 roky hodně velký a tak zimní zalití beru jako dobrou věc na přezimování a jarní start stromku s poškozenými kořeny.

Rovněž musím nesouhlasit s paušalizováním nevhodnosti zatravnění. Vhodnost a nevhodnost se bude odvíjet od podnože a tím i síly stromku. Mám semenáč jabloňě rostoucí na kamení, kolem dokola jsou trnky a jen pod korunou jsou pravidelně v zimě stříhány. Přes léto je pod korunou tráva po kolena. Přesto jabloň bohatě plodí bez postřiků a zalévání.

A tak se ptám - jaký je rozdíl mezi deštěm a zalitím stromku?

Právě že žádný, akorát že dešti se neubráníme, konve musíme nosit. Proto je zimní zalévání - až na výjimky - zbytečné.

musím nesouhlasit s paušalizováním nevhodnosti zatravnění

To nikdo netvrdí. Ale je pravda, že stromkům na zakrslých podnožích travní drn konkuruje.

kolem dokola jsou trnky a jen pod korunou jsou pravidelně v zimě stříhány

Trnky stříhány pod korunou? Nerozumím.

Jesenno - zimné práce
Miloš Vysloužil (14016) - xxx.xxx.92.38 (?)
6.12.2016 22:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
A tak se ptám - jaký je rozdíl mezi deštěm a zalitím stromku?

Právě že žádný,----------------------------------------------------------------------------

To snad pane Vysloužil nemyslíte vážně, že dešťovka která má nulovou tvrdost je stejně hodnotná jako voda ze sudu ze studně nebo z vodovodu...

Nějak jsem se ztratil ve Vaší reakci. Dešťovka a voda ze sudu není totéž? Sudovka?

Pavel

Někdy zalívám ze sudu, někdy ze studně a někdy vůbec, když prší, a ještě jsem žádný rozdíl v hodnotnosti vody nezaznamenal! Zajímalo by mě, co tím anonym myslel a co je podle něj "hodnotnější".