Jabloně a jiné do vysokých poloh

Pane Paľo, byl jste nekdy v Krusnych horach? Ja ano, dokonce jsme tam v detstvi bydleli v obci Bolebor (cca 600 m.n.m). Bolebor je nad Cervenym Hradkem, o tom jste mozna neco zaslechl ci videl v televizi, v roce 1938 tam vedl jednani lord Runciman s Henleinem. Ale jinak se obavam, ze o Krusnych horach nic nevite, kdyz stale zarputile radite se tam poptavat po oresacich. J.R.

Připojuji se do diskuze. Mám 35 leté zkušenosti se sadařením v 500 m. n. m. v podmínkách Vysočiny. Půda jílovitá, nepropustná. Typové podnože jsem vynechala, ty se neosvědčily mému tatínkovi, který mě k pěstování čehokoliv vedl. Z mých zkušeností s jabloněmi bych paní Šárce doporučila Rubín nebo Bohemii, rodí i u nás na Vysočině velká a chutná jablka, některý rok i bez postřiků čistá. Stromek Rubínu nelze pěstovat jako zákrsek, musíte si vyhradit místo pro čtvrtkmen. Dále bych se přimluvila za Angold, ten mám 15 let, stromek není příliš vzrůstný, pěstuju jako čtvrtkmen, dá se otrhat z nízkých štaflí. Plodnost každoroční, jablka bez postřiků čistá každý rok, květy přečkaly i mráz 18.5.2012, kdy většina ovoce pomrzla. Ametyst mám též, plody čisté, pěkně červené, příliš mne neoslovily, nevydrží, v té době jsou chutnější plody v zahradě, pokud bych neměla místo, letní jablka bych nesázela. Od půlky září jíme padané červivé Rubíny po vykrájení, pochutnám si na nich lépe než na letním jablku. Toje jen můj názor. Grávštýnské propaguju všude, u nás je výborné přímo ze stromu, či červivé spadlé na zem, trhaná už nejím. Nelze pěstovat jako malý strom, zabere Vám půl zahrady, na podzimní jablko málo?

Z hrušní jde u nás dobře Nela, vydrží do teďka ve sklepě, u ostatních hrušek je problém krátká konzumní zralost. Otrhám jako řepu, naskladním do sklepa, týden se dají jíst, vyskladním na kompost. Třešně bych do malé zahrádky nesázela. Dobrou zkušenost mám s maliníkem, ostružinou. Červený rybíz nikdo nejí, pochybuji, že by moje mlsná rodina jedla aromii či jeřáb.  Od r. 2009 začínám s kanadskými borůvkami. Zdraví Jiřina 

Dobrý den, reaguji na příspěvek paní Jiřiny, který se mi jako jeden z mála jeví k věci a je podložen zkušenostmi. Pěstuji jabloně ve výšce 500 mnm a mohu potvrdit její zkušenosti. Typové podnože tu nemají smysl, vydržela jen jedna M11 na dobrém místě, jinak přežily jen semenáčky. Jen namísto Rubínu (který mi namrzá a trpí rakovinou) bych doporučil Rubinolu. Mám podobné zkušenosti s Ametystem, taky neoslovil, zato z letních oslovila Nela (mluvím o jabloni). Angold je chutný i v našich podmínkách, naprostý souhlas. Již jsem zde několikrát uvedl, že Rozela u nás většinou nedozrává. Proti hrušni Nela taky nic, ale neopomenul bych Konferenci. Paní Jiřino, dejte své mlsné rodině ochutnat černý angrešt (Něguš) nebo muchovník (na něm začínám ujíždět). Z aronie je dobrá šťáva (do jablečného moštu půl deci na litr a je to o něčem jiném).

Vrátím se ještě k ořešáku. Máme jich několik. Jeden má chutí výborná jádra, ale dostat se k nim je na dlouhé zimní večery, kladivo a lupu. Ale jsme mu vděční, když jednou za pár let zarodí. Další sice možná plodí, ale veverky nám toho moc nenechají. Ze zoufalství, abychom nějaké ořechy měli, jsem před třemi lety koupil dva Marsy. Jeden jsem se teď na jaře rozhodl přesadit - na jižní Moravě vím o aleji, kde chybí jeden strom, snad se nikdo nebude zlobit, když ho dosadím. Vždyť ten ořešák má taky právo na život a za ty tři roky u nás vyrostl o 20 cm. (Postup je vždy stejný - vyroste, omrzne, vyroste, omrzne,...) Tolik tedy k ořešáku v 500 mnm.

U mne (600 m.n.m) se typove podnoze MM106 a M1 drzi uz cca 20-25 let. Od lonskeho podzimu jsem zacal pouzivat podnoz A2 (drive se v okoli prodavala pouze M1).

Rubin mi nenamrza, rakovinou trpi mirne, ale pri velkem tlaku strupovitosti, ktery u mne panuje bez opakovanych postriku trpi strupovitosti na listech a plody jsou pak male a poradne nedozravaji, hodi se leda tak do mostu, pokud vubec. Rezistenty jsem zacal vysazovat teprve pred cca 2 roky, takze je nemohu vyhodnotit, ani doporucit. Osobne jsem se rozhodl postupne 'chutovky' nahradit 'nechutnymi rezistenty'. J.R.

Krušné hory - jako všude záleží na stanovišti - půdní podmínky, sklon, expozice... Zrovna Boleboř není až tak moc záludná. Jsou tu i místa, kde v drsné oblasti kousek od Klínovce najdete třeba pravidelně plodící slivoň v nadmořské výšce přesahující 800 m.

Zkuste i ořešák, mám dva v 700 m.n.m. v Novohradských horách. Jsou to asi semnáče, cca 30ti leté, na jižním svahu. Ořechů sice nezklízím pytle, ale na zásobení širší rodiny na celý rok to bohatě stačí. Roubovaný Mars Vám zaplodí za cca 4 roky a budete vědět, jestli jo, nebo ne. To je můj laický názor, odborníci mě určitě roznesou na kopytech. Dáša

Všem opravdu moc děkuji za rady, už jsem si ujasnila výběr podnoží. Odrůdy mám předběžně vybrané také, jen to letní jablko stále nevím.. Ořešák jsem objevila v jedné zahradě pod kopečkem, na němž jsme my, nikdo neví co je to za odrůdu, ale nejspíš je to semenáč, ořechy menší, ale chutné. Tak o tom ještě popřemýšlím. Je lepší jarní výsadba stromků (kvůli chladnějšímu klimatu)? Máte zkušenosti se zásobním hnojením při výsadbě? Děkuji Š.

Ďakujem takisto za príspevky, ktoré potvrdzujú, že sa dajú orechy pestovať dokonca aj v 700 metrovej výške. Takže sa nepotvrdili teoretické názory pánov PP a J.R. V teplejších polohách majú orechy prirodzene lepšie podmienky k rastu. Napriek tomu som si overil, že ani v malej záhradke orech neprekážal a v letných horúčavách mi tienil vstup do chatky a do pivnice. Teoretické názory o nevhodnosti výsadby preto nemôžem považovať za relevantné.

Takže sa nepotvrdili teoretické názory pánov PP a J.R. - Pane Paľo, v Krusnych horach jste asi nikdy nebyl a zrejme ani neumite poradne cist. Psal jsem 2x, ze jsem oresak pestoval v 600 m.n.m a vykacel (mala uroda, orechy male, oresak prekazel a nezadoucim zpusobem stinil na zahradu, i kdyz byl situovan do rohu zahrady). Ale hlavne, ze Vas bavi teoreticky radit do vyssich poloh. J.R.

p. P: Jednak jsem teoreticky nepsal, že se v 700 m ořešák pěstovat nedá. Druhak prakticky vím, že v předposledních dvou letech ořešáky v okolí zmrzly napadrť a vyhánely z podoček. Tedy 11,12 nebyla úroda žádná, v 13 sem tam někde, a to velmi závisle na poloze, nikoli na výšce. Příště prosím o přesnější výklad citací, takhle to do diskuse zasévá zmatek a zvyšuje počet zbytečných postů.