Jabloně a jiné do vysokých poloh

Trochu to rozvedu. Dozrává, pravda, jenže jaká? Já jsem rád, že mi u zdi vydrží, vykvete a aspoň trochu dozraje Krystal. Vy tu popisujete košt odrůd téměř z Tokajské oblasti, ty by na vysočině jednak zmrzly napadrť a i kdyby snad vykvetly a zarodily, nedozrajou. Tohle je argument odpusťe ten termín, tochu demagogický. K tomu Krystalu, letos uzrál a zarodil, vylisoval jsem to a udělal burčák, o který se rodina poprala. Ale měl při lisování 14 % cukernatosti, takže jsem doslazoval na 21. Dál to nekomentuju. Pokud jde o ten ořech, radíte podle mne opět s ohledem na vaše klimatické podmínky. V 600 metrech není rozumné zasadit takový strom blízko stavení a nebo tak, aby sežral slunce pro třičtvrtě zahrady.

Já bych se toho ořešáku klidně vzdala. U nás (v Krušných horách) je to s počasím asi stejné jako na Vysočině. Pokud ho vysadím, tak do kouta zahrady, kde nám zastínění vadit nebude (vyroste-li zde náhodou do takové výšky, aby mohl významně stínít). Mně nejvíce zajímá možnost vypěstovat nějaká jablka, hrušky, švestky a třešně. Pěstujete něco u Vás?

Tu sa dá, paní Šárko, naísť toľko námetov, až ide hlava kolem. Stačí zalistovať v starších vláknach. Dávajte pri rozhodovaní pozor hlavne na odrody hrušiek aj čerešní. Teplomilné sorty hrušiek Vám v chladných podmienkach nedozrejú do očakávanej kvality. Niektoré čerešne zas rády namrzajú v kvete- volte radšej kanadské, príp. samoopelivé kultivary. Slivky by som vybral také, čo dozrievajú v júli a auguste- napr. Katinka, Hanita. Jablká volte podľa chuti-či máte radšej navinulé alebo sladšie- a podľa odolnosti k chladu aj k chrastavitosti. Pri rezistentných odrodách budete mať menej starostí s postrekmi. Podľa potrieb vysaďte hlavne zimné sorty a tiež jesenné, resp. skoré zimné. Typové podpníky Vám prinesú oveľa skôr úrodu chutných a vyfarbených plodov. Musíte sa však postarať o primeranú výživu- najlepšie zásobné hnojenie pri výsadbe. Googlujte a listujte v pomologických atlasoch a databázach. Internet je úžasný pomocník a teraz na to máte ideálne počasie.

Právě, že už mi z toho hlava kolem jde. Jsem úplný laik a naštěstí jsem narazila na tyto stránky a jsem opravdu vděčná za rady zkušených pěstitelů. Myslíte, že letní jablka se nehodí?K doporučeným odrůdám vyhledám další info. Děkuji

Já si myslím, že se ořešák těsně k obydlí nehodí.Když už ho někdo chce, ať si ho vysadí na velké zahradě někde do kouta, nebo v meziřadí, kde nepřekáží, a nestíní jiným plodinám.Největší obavu mám z ořešákových listí, které z poznenáhlu zaneřádí na určitý čas nejbližší okolí domu, a o zanesených okapech škoda mluvit.

Nehospodařím v 600 mnm, proto nebudu mluvit z vlastní zkušenosti o pěstování v této oblasti.

Do vyšších poloh se bude hodit odrůda Rubín.Už jsem to tu několikrát říkal, a budu se opakovat.Rubín dozraje relatívně brzo-září.V teplých oblastech to je podzimní, až ranně zimní jablko, a musí se podtrhnout, protože jinak nevydrží dlouho.Ve vyšších polohách dozraje spolehlivě, vyzraje,a předpokládám, že i na skladě vydrží déle.Je to nenáročné, spolehlivé,dobré jablko.

Nejraději mám švestky, tak proto bych se jich i ve vyšších polohách vůbec nevyhýbal.Vybíral bych nenáročné sorty, ale proto, že jich je mnoho, nevyjmenuju všechny.Namátkou bych upozornil na Hanitu, Gabrovskou,Katinku, Wangenheimovou,rozhodně bych se vyhnul pěsování Čačanských, ale i jiných velkoplodých-ty vyžadují teplejší klíma.Neplatí pro Domácí velkoplodá, protože ta dozraje taky, a je výborná.

Nebál bych se ani hrušní na kdouloňových podnožích, když jim vyměníte zeminu, a přidáte třeba kompost, substrát,rašelinu.Kdouloňové podnože nemají rády nadbytek CA v půdě.

Moc děkuji za tipy, posbírám další info k doporučeným odrůdám. Ještě musím zvážit tu podnož na hrušně, obávám se, že budu muset použít semenáč. Máme velmi špatnou půdu a nevím, zda vyhloubení velké jámy a doplnění kompostem postačí. Původně jsem si myslela, že ano, ale tato diskuze mě začíná vyvádět z omylů načerpaných od internetových prodejců stromků (podle nichž se s nadsázkou hodí cokoli kamkoli, hlavně abych zakoupila).

Kto by riskoval pestovať plodinu, ktorej sa v širokom okolí nedarí - tak napr. ja jsem to riskoval pane Paľo - zrejme jste necetl pozorne muj prispevek - oresak jsem pestoval a vykacel, nebot jsem nebyl s vysledky spokojeny. Do vyssi polohy a mensi zahrady ho nemuzu doporucit. J.R.

Ano, velmi pěkné ovoce se dá vypěstovat i v nepříznivých polohách - kdo viděl např. zahradu pana V. Kohůta v Jeseníku, potvrdí (mimochodem - 410 m n.m.). Jenže - zatímco na znojemsku (jak tu kdysi někdo napsal) když zapíchnete hrábě, do rána obrostou, tak kvalitní ovoce ve špatné poloze pravidelně vypěstuje jen Pan pěstitel. Pokud paní Šárka - píše, že je úplný laik - začne rovnou s pěstováním zakrslých tvarů, mirabelek, třešní, ořechů,   hrušek na kdoulích, WAKO, mahalebkách,  může čekat akorát fiasko. Zahrada ji přestane do 5 let bavit a ovoce vymění za trávu smrčky a tůje.

Dobrý den.
Tak se dám taky do „radění“. Ovoce ve výšce 500, 600 m mně zajímá už skoro 50 roků. Pořád roste, ale rostlo víc. Situace, se kterou jste se setkala, je v podstatě problematika rajonizace druhů, odrůd a zóny vhodnosti. Tyto základní pojmy byly, asi z obchodních důvodů, vytlačeny. Myslím si, že docela pěkně by Vám poradily a umožnily orientaci, jednoduché tabulky například v cit.: Rukověť zahrádkáře 2006 PDF (zadejte do vyhledávače). A samozřejmě i další zdroje. Zkoušet je dobré, ale osvědčené taky není úplně k zahození.
Podnože do 600 m a špatné půdy, musí být především odolné. Kdoule a mahalebka jsou obecně dřeviny teplých krajů. Kde se vlastně bere představa, že se budou hodit do studeného podhůří?
Odrůdy si vyberte z doporučených do vysokých poloh a z toho co Vám bude z okolí rostoucího chutnat. Co tu určitě roste dobře, například: Domácí (a jsou různé), Wangenheimova, Průsvitné, Hedvábné (malý strom), Grávštýnské, Bernské růžové (malý strom), James Grieve, Croncelské, Boskoopské (a jiní kožené), Rubíny, Rubinola, asi Charneuská (další jmény neznám, ale dobrou zimní jsem tu nepotkal), Karešova, Kaštánka, Napoleonova, Hedelfingenská. Taky višně. A budou i další, ale nevhodných je mnohem víc.
Stromy na semenných podnožích bývají větší nebo velké, ale měl jsem staré stromy Grávštýnského a Boskoopského (610 m) a to nebyly nijak velké stromy. Daly se skoro celé otrhat ze štaflí 2 m. Na stromě taky nemusí být jen jedna odrůda. Tak „šťastnou ruku“ při výběru. JG

Samozrejme, že aj letné jablká sú dobré, paní Šárko, pokiaľ ich máte rada. Viac ako 1 strom nevysádzajte, neskôr- pri plnej rodivosti by ste nezvládala úrodu jabĺk zjesť. Ich trvanlivosť je krátka. V prípade, že máte veľmi nedobrú pôdu, dajte na rady ostatných a nekupujte jablone na podpníkoch, M9, JTE, M26...Typové podpníky M7 aj MM106 by u Vás mohli prosperovať. Nedajte sa obalamutiť predajcami.

Pokiaľ ide o orechy, ak ich niekto vo Vašom okolí pestuje, zájdite za ním a spýtajte sa, ako mu rodia a či mu v máji po zakvitnutí nevymrzajú. Rátajte s tým, že orech je dlhoveká plodina, 100 rokov zvládne hravo.Ak Vám zarodí aspoň každý druhý rok, je to v pohode. A keď si ho niekto umiestni pred dom a páči sa mu, nevidím na tom nič špatného. Vyčistiť 1x do roka rýnu od lístia je ten najmenší problém. Veď aj čerešne majú dosť veľké listy. Z okrasných stromov javory, gaštany... Môj sused si vysadil za účelom tienenia terasy pri dome platan. Tento botanický druh má neuveriteľnú rýchlosť rastu. Keď zafúka na jeseň severák, máme plnú záhradku obrovských tvrdých listov- pohroma! O pár rokov sa bude koruna platanu dotýkať aj nášho domu. 2x užitočný orech je oproti platanu nevinný barančok.