hnojení ovocných stromů

Já jsem takový "polní pokus" s hnojením ovocných stromů prováděl - byť necíleně.
Asi před 10 lety jsem řešil, zda skácet dva - tehdy asi 20leté- Jonathany. Stromy vždy pěkně odkvetly a pak neměly ani jablíčko - tohle se opakovalo snad 3 roky po sobě. (Podotýkám, že během těch 20 let původní majitel stromy pouze tvaroval a prořezával.) K zásadnímu obratu postačovala močůvka, aplikovaná v zimě na sníh, tedy žádný zázrak. Ty stromy mám na zahradě stále,  ale každoročně hnojím...

Uvedená zkušenost má pro mě trochu hořkou pachuť, chci sklízet chutná jablka, ne něco podobného bramborám a myslím si, že cílené pokusy tohoto typu může na své zahradě provádět jenom masochista.

Zdá se mi, že úporná snaha tazatele exaktně změřit hodnotu lidského počínání vede trochu do filozofické roviny. Velmi jednoduché pojetí - osvědčilo se generacím, proto i my to tak děláme, tazateli nestačí, chtěl by ke svým vydáním hned znát přínosy. Zda se vyplatí tolik hnojit, tolikrát stříkat, zda ten rozdíl v úrodě je takový a to vše vede k dojmu, že jde o složitý a matematicky těžko popsatelný proces.

Ale ono je to pořád jednoduché: Pro nás (omluvte mne, pokud nesouhlasíte) tady jde o zálibu, o koníčka u kterého nevedeme účetnictví, protože když něco člověka baví, těší, tak ta hodnota je v tom potěšení a možná úplně nesmyslně nejvíc těší někoho podarovat či s někým to potěšení sdílet. Radost z radosti druhého, z radosti dětí, z hezkého posezení pod kvetoucím či obaleným stromem - to vše se přece rozumný člověk nesnaží prokalkulovat a vyčíslit. A jestli někomu dobře poradím a ono se mu pak povede třeba vyvrátit pařez, jde pak o radost z užitku pro druhé, opět veličina poněkud mimo statistiku. Zbývá už jen dodat... a vo tom to je. Howgh. Z.E.

Asi tak...

ad 168 167

Z toho, co píšete, vyplývá jednoduchý závěr: Zemina vložená do velké díry se asi příliš neliší od zeminy u stromku s dírou malou - nebyla-li vůbec vrácena zpět zase zemina originální.  Ten, kdo má na zahrádce chudou půdu, nemusí dlouho zkoušet, aby objevil, že podle toho, jak velkou díru udělá a co do ní dá, stromek buď stojí nebo jede. Tento fakt je jednoduchý, nezapomeňte však, že mohou existovat mnohé další vlivy, které se ne vždy podaří vypátrat. Jsouť věci mezi nebem a zemí, jichž lidská mysl ani netuší. Zdraví Z.E.

Dobrý podvečer. Já mírumilovně doporučuji panu 168.67, aby se v klidu vrátil k příspěvkům ze 3.11.2008 a přečetl si, co píší Miloš Vysloužil (ve 13.56hod.), pak pan Stanislaw (ve 14.43hod.) a nakonec 4.11. v 6.26 pan ZE. A rozhodně se nyní, s odstupem času, zasměje. A možná také, že poučí. Libuše

Dobry den,

dle mého názoru má hnojení stromů význam, zvláště mimo již zmíněné nejúrodnější polohy. Zvláště důležité je to pro rostliny v rané fázi vývoje, tj mladé sromy. Dobře vyživované rostliny mají lepší přírůst a jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům. Větší přírůst znamená větší úrodu, ale např. efekt hnojení dusíkem (má vliv na dlouživý růst) se na plodnosti např. u jabloní projeví až za několik let. Musíme si uvědomit, že první rok naroste letorost, druhý rok vyrostou plodné větévky a až třetí rok dostaneme úrodu, tj. projeví se efekt prodloužení letorostů. Dusík je v přirozených podmínkách v podstatě pořád v nedostatku, jelikož se z půdy lehce vymývá. A pokud vycházíme ze základního zákona minima, tj. růst rostliny ovlivňuje nejvíce ta složka, která je v největším nedostatku (světlo, teplo,živiny), tak pak nedostatek některých živiny v podstatě snižuje účinek jiné péče jako zálivky, řezu apod, protože se stává limitním faktorem.

Zvýšená odolnost zase znamená méně chemických postřiků.

Zmíněné hnojení pouze opadem dodává dobře organickou složku, ale živiny jen částečně. Vliv opadu na půdu se liší podle druhu stromů, ale jen málo druhů ji svým opadem dlouhodobě zvyšuje (já vím o jasanu).

Jiná věc je správný postup a dávkování hnojiva, při nedodržení může být efekt opravdu nulový.  

S tou velkou dírou je to přehnaný optimismus. On sice malinký stromeček roste rychleji, takže si říkáte jak jste vymyslel jak na nekvalitní půdě pěstovat stromy, ale za pár let, kdy kořeny jámu přerostou se to vyrovná.

Jsem rád, že se diskuse nad alespoň jednou z mých otázek úspěšně rozběhla i přes snahu některých přispěvatelů ji utnout. Přeci pokud se jí nechcete zúčastnit, tak vás nikdo nenutí, ale nezakazujte to ostatním. Z takových podrážděných příspěvků lze především v podtextu vyčíst, že oni zkrátka hnojí, protože si to přečetli v nějaké příručce apod., a teď je irituje už jenom samotná otázka, jestli se to opravdu vyplatí, a zda tedy třeba už léta nedělají zbytečnost. Já jsem své otázky naopak položil zcela bez předsudků, a samozřejmě nejde o nějakou detailní statistiku, ale o to, zda ten rozdíl bude evidentní. A už vůbec se nepřu o radost z koníčka apod., která snad přeci na hnojení vůbec nezávisí.

Například tedy tvrzení, že už samotná otázka míry případného zvýšení úrody "je mimo mísu", z jehož nesmyslnosti (pokud nechám stranou jeho "úroveň") se dokonce autor vzápětí usvědčuje sám při konstatování, že záleží také na zdravotním stavu či velikosti ovoce, což naopak s výší úrody přímo souvisí. A když uvádí rozdílnost chuti, pak tedy musím konstatovat poznatek nejen svůj, že rostliny nehnojené průmyslovými hnojivy mívají většinou právě naopak plody chutnější. A pokud ještě navážu na jinými přispěvateli zmíněné postřiky (což je ale jiná záležitost), tak v jejich případě se už jedná dokonce i o problém zdravotní nezávadnosti ovoce.

Když to tedy shrnu, tak zatím zde máme dvě opravdu konkrétní zkušenosti hovořící proti zásadnímu přínosu hnojení, a jednu opačnou, ve které se ovšem nejednalo o průmyslová hnojiva, ale o močůvku. Možná, že to začíná něco naznačovat.

Na místě bývalého, již dávno zavezeného hnojiště jsem zasadil švestku. Shodou okolností je v těsné blízkosti dnes již sporadicky využívaný suchý záchod, který se zvláště při nárazově větší konzumaci švestek ze stromu, které jak známo urychlují, stává pro svou rychlou dostupnost opět aktuálním .  A začalo fungovat perpetum mobile - úroda, konzumace, hnojení. Možná, že i to je signál přírody, kudy dál bez umělých hnojiv.

U nás to někteří dělají - veškerý odpad vyvážejí a na zahradu dávají jen průmyslová hnojiva... A je marné jim vysvětlovat, že nebudou mít v zemi žádný humus (máme písčitou zem).             Lída