hnojení ovocných stromů

Teď se budu trochu rouhat: Co říkáte tomu, že největší počet aktivních kořenů stromů je v místě okapu deště, tj. na vnějším obvodu koruny, a že některý z prvků K nebo P je v půdě nepohyblivý (nechce se mně hledat který). Je jasné, že s dusíkem není problém.Kde je potom efekt hnojení ke kmeni např, NPK?

           Mr Big

To máte mistr Big pravdu. Jenže zkuste doma prosadit, aby kolem klaždého stromu po obvodu koruny vykukovalo po zahradě pár drenážních hadic.
   Kořeny rostou tam, kde cítí nejvíc živin. Což bývá obvykle při povrchu a dál od kmene (je tam nevyčerpaná půda). Nevím, jak bychom mohli hadicemi hnojit po obvodu, když koruna stromku se stále zvětšuje.
  Už jsem pár stromů vykopával. Je úžasné vidět, jak drenážní hadioce při kmeni jsou obemknuty hustou sítí vláskových kořínků.  Holt strom není žádný blbec.

Stromky mam male (2-4m priemer) a hadice asi 50 cm od kmena. Styri na stromcek. Ak sa zarata dostatocna difuzia kvapalneho hnojiva, dostanem ziviny na dost velkej ploche. Lepsie ako obsypat strom nejakym anorganickym hnojivom navrch. Spekulujem hodit do hadice pomaly rozpustne hnojivo a zalievat pravidelne vodou, povedzme kvapkovou zavlahou. Ja hladam optimalny a menej pracny sposob ako toto robit. Nie je vzdy cas sa hrat...

Je pravda, ze aj mulcujem. Posekanu travu sypem kde sa da. Miesto pod stromami nie je vynimkou. Nemam dobru skusenost davat travu na kompost. Nie je vzdy poruke matros, s ktorym by som ju zmiesal. Preto mulcujem vsade,... aj pod stromami. Pomaly sa rozklada a mizne a zosusene zbytky davam do kompostu. Alebo zakopem a zmiesam so zeminou. Z travy prejde do pody dost zivin. Hotovym kompostom hnojim len uzitkovu zahradu. Zabudol som dat davku pod par korenov paprik a neveril som, ako sa to prejavilo na ich slabom raste. Pod stromky sa akosi kompost neujde.

Já jen tak, aby řeč nestála. Nechci se také na zahradě zedřít, je to pro mne jen hobby. Díky za reakci.

           Mr Big

Také dávám při sázení husí krky, když nejsou k dispozici, naperforuji PET lahve, odříznu dno a ke každému stromku 4 ks zastrčím hrdlem dolů. Pro slaběji rostoucí podnože to na zálivku, případně hnojivou zálivku bohatě stačí. Kolem stromků udržuji herbicidní úhor v průměru asi 1m.

 Podle nejnovějších poznatků, není pravda, že je třeba hnojit především po obvodu koruny. A zejména to platí pro podnože typu M9.

 Je pravda, že K i P jsou v půdě málo pohyblivé a měly by se dodat především před výsadbou. A zejména P by měl v dobré půdě stačit po celou dobu životnosti stromku. U P je pravda, že se v půdním roztoku jeho část váže na koloidní částice, kde zejména s hliníkem tvoří pevné vazby, které pak většina rostlin nedokáže přijmout. Toto však neplatí na 1OO% pro dřeviny, které dokáží svým kořenovým systémem i část takto pevně vázaného P přijmout. Přesto však z důvodů dobrého příjmu P i dalších živin je dobré udržovat přijatelné pH půdy.

  Z hlediska dobrého využití všech živin v půdě je třeba také zabezpečit dostatek humusu v půdě. Bez huminových kyselin v půdním roztoku je využití dodaných živin nízké a zejména N a Ca, ale i B jsou vyplavovány do spodních vrstev mimo zónu kořenů, i když u ovocných stromů to není tolik, jako u polních plodin a zeleniny.

Dobrý večer, jaký herbicid používáte? Já kolem kmene /aby šlo hezky sekat/ a do malin a rybízů a angreštů používám Casoron - mám ho ještě asi kilo /pozn. už není k dispozici/. Zkoušel jsem i Stomp, ale ten neudrží plochu celý rok čistou. Pak nezbývá než občas glyfosát, ale ten do malin nejde. Kerb je jen ve velkém balení...

Perforované husacie krky priemeru niekoľko cm používané pri melioráciách som tiež dával pri výsadbe stromčekov na 3 m širokých terasách. Iba z dôvodu zavlažovania v horúčavách, nie na hnojenie. Po roku sa aj tak zaplnili ílom a neplnili plánovaný účel. Hnojivo (hnoj, K2SO4 a superfosfát) som dával počas výsaby do jamy bokom koreňov. Hnojenie formou do pôdy má stále nenahraditeľný význam. Väčšina objemu aplikovaného listového hnojiva aj tak skončí v pôde. Z makroprvkov N, P,K je najmenej pohyblivý fosfor, najmä na kyslých pôdach. V spodnom pôdnom horizonte je ho výrazne menej ako vo vrchnom. Preto sa fosfor aplikuje zapracovaním po hĺbkovom zkyprení. Draslík má vysokú pohyblivosť v rastlinných organizmoch. V pôde jeho pohyblivosť spomalujú antagonisti Mg a Ca. Využiteľnosť draslíka je závislá na typu pôdy. Hlinité a ílovité vrstvy draslík fixujú a tým ochudobňujú medzivrstvy. Preto by sa tieto pôdy mali hnojiť draslíkom výdatneji ako ľahké pôdy. Pozor na formu draslíka! Niektoré plodiny, najmä zeleniny, sú citlivé na chloridové ionty.  Paľo

Aby som nezabudol, drenazky obtocim starou netkanou textiliou po celom obvode aby som tak trochu vytvoril prekazku pre zanesenie a prerast korenov. Azda to predlzi ich funkcnost o par rokov.

Palo, pisete, ze P je pohybliblivy najmenej v kyslich podach. Som si myslel opak, kedze di- a hydrogenfosforecnany su najlepsie rozpustne a vznikaju pri malom pH. Je pravda, ze fosforecne hnojivo je typu velmi pomaleho uvolnovania a netreba sa viac starat ak je v pode dostatocne velke mnozstvo. Treba byt vsak opatrny, pretoze fosforecnany vo velkom mnozstve mozu znecistit spodne vody. Najme tie rozpustne. Dostatok dusika pomaha rastlinam ziskat fosfor z pody. Azda to suvisi s bakteriami, ktore ak maju dost dusika aktivne rozkladaju a rozpustaju, resp. demineralizuju nerozpustne fosforecnany.

Kukymu,

herbicidní úhor udržuji zatím také Casoronem, ale už velmi málo účinkuje na rozrazily. Protože se zásoba začíná tenčit a musím si ho zachovat především do malin, k rybízům a angreštům, zkusím si letos trochu pomoci Afalonem.

 Stomp vždy patřil a patří mezi půdními herbicidy k nejdelším "držákům". Má slabší účinek na heřmánkovce a nehubí vytrvalé plevele. Jeho doba účinnosti je až 6 měsíců. Pro dobrou účinnost však vyžaduje, aby v době aplikace byla půda vlhká, nebo, aby po aplikaci do 5 dnů zapršelo. Neúčinkuje na vytrvalé plevele a ani na plevele s již více, než dvěma pravými listy.